Proti excesivnímu hromadění léčiv některými členskými státy EU vystoupila česká delegace vedená ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) v pátek v neveřejné části jednání Rady EPSCO. Podle náměstka ministra Jakuba Dvořáčka nakonec vzalo za svou 19 zemí EU včetně Německa, kterého se excesivní hromadění léčiv týká nejsilněji. Jde nicméně o závazek neformální, který mohou smést ze stolu národní vlády a parlamenty. Zdravotnický deník se před jednáním zeptal expertů z řad lékárníků, průmyslu a dalších, aby zjistil jejich názor na českou iniciativu a její šanci na úspěch. Většina oslovených expertů sice Válkovu iniciativu vítá, nicméně tomu, že by Německo na popud menších států skutečně změnilo svou národní legislativu příliš nevěří.
Iniciativa českého ministra zdravotnictví se podle předsedy představenstva Grémia majitelů lékáren Marka Hampela může jevit jako krok správným směrem, ale jde spíše jen o gesto. „Byl bych rád, kdyby se věci daly v téhle oblasti do pohybu, protože problém v České republice opravdu hrozí, na německý a český trh totiž dodávají stejní výrobci používající stejné výrobní linky. Je to reálná hrozba a pokud by se ministru Válkovi jeho iniciativa skutečně vydařila, budu první, kdo mu bude gratulovat. Ale reálně si myslím bez závazného paktu solidarity a pevně daných podmínek se nepohneme,“ míní Hampel.
Podle něj se celá věc řeší příliš pozdě. „Věc s hromaděním zásob jsem osobně hodně kritizoval celé připomínkové řízení takzvané nedostatkové novely, psal jsem připomínky na ministerstvo, ale zcela se to minulo účinkem. A teď najednou se začíná řešit šestiměsíční držení v Německu. Je to pozdě, mělo se to řešit dřív,“ řekl Hampel, podle něhož je třeba napřímit síly na funkční pakt solidarity a na novelizaci zákona o léčivech.
Hampel upozornil i na to, že zdravotnictví je doménou jednotlivých členských zemí, ne EU jako celku. „Ministr zdravotnictví v tomto tedy není tím, kdo by měl situaci řešit. Měli by si k tomu sednout premiéři, prezidenti a Komise a stanovit jasné řešení,“ poznamenal. A dodal: „Vzhledem k tomu, že je mechanismus solidarity doporučující a suverénní v oblasti zdravotnictví jsou parlamenty a vlády v členských zemích, obávám se, že si to německý kancléř vyslechne a řekne – Rozumíme potřebám českých občanů, ale my zastupujeme naše německé voliče.“
Společná nebo velmi blízká pravidla
Situaci s dostupnosti léků v Evropské unii nepovažuje za ideální ani prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. „Společný návrh více zemí, ke kterému by se mohly přidat i země další, určitě je na místě. Protože by se mohlo stát, že když velké země budou tvořit dlouhé zásoby, prostě se některá léčiva stáhnou z trhu, protože je nebudou výrobní firmy stíhat vyrobit,“ míní Krebs, podle něhož taková situace může mít velmi zásadní dopad na tuzemský trh.
„Proto by Evropská unie měla mít společná – nebo alespoň velmi blízká pravidla –, tak aby například nemohlo docházet k tomu, že jedna země skoupí léky do zásoby, takže se po určitou dobu nebudou dostávat do zemí jiných,“ vysvětlil Krebs.
Českou aktivitu v Radě EPSCO chválí ředitel společnosti Value Outcomes Tomáš Doležal. „Tato iniciativa ministra Válka a náměstka Dvořáčka je velice správná. Od začátku covidové krize Evropa říká, že v oblastech, jako jsou společné nákupy, nedostatky a výpadky léčiv, by měly členské státy postupovat koordinovaně – tak, aby nedocházelo k přetahování léků z jedné členské země do druhé, čímž trpí hlavně malé trhy, jako je ten český,“ uvedl Doležal, podle něhož musí takové kroky země typu Česka, Slovenska a Maďarska prosazovat.
Co se výsledku týče, je ale spíše skeptický. „Obávám se, že košile bývá bližší než kabát a že Německo bude chtít hrát svou velikost a tržní sílu, která je v Evropě na trhu s léky zcela dominantní, spíše než se klonit ke společnému řešení,“ řekl Doležal.
Že by pro všechny občany Evropské unie měly být podmínky stejné, považuje za klíčové spoluzakladatel Slovenské společnosti pro farmakoekonomiku Martin Višňanský. „Do praxe se uvádí evropská legislativa týkající se HTA hodnocení technologií. A tam byly také velké země jako Německo a Francie byly nejdříve zásadně proti a byly to ony, kdo vytvářel největší brzdu přijetí. Nakonec naštěstí převládl názor, že když jsme jedna Evropa, měli bychom mít i stejná pravidla,“ upozornil.
Postupovat racionálně
Iniciativa českého ministerstva má především upozornit na problém a rozproudit evropskou diskusi, myslí si ředitelka pro vnější vztahy společnosti MSD Česká republika Eva Karásková. „Jednostranné legislativy členských států totiž samozřejmě budou mít dopad. V rámci jednotného vnitřního trhu ta pravidla nějak fungují a samozřejmě potenciál ekonomické síly a slabosti je naprosto zřejmý. Jedním dechem všichni ministři členských států říkají, že chtějí společně řešit novou lékovou legislativu a společně hledají nějaká řešení pro nedostatky léčivých přípravků v Evropě,“ vysvětlila Karásková a zmínila, že jako pozitivní vnímá i to, že je náměstek ministra Dvořáček jedním z hybatelů nově vzniklé Alianci pro kriticky důležité léčivé přípravky, ve které je zastoupen i farmaceutický průmysl.
Karásková upozornila, že evropský trh je propojený a německý trh obrovský. „A německé řešení, kdy se bude držet šestiměsíční fyzická zásoba, bezesporu zahýbe s plánováním a výrobními kapacitami v rámci regionu,“ popsala Karásková. A dodala: „My jsme bohužel jako průmysl závislí na tom, jak regulace dopadne, protože nemůžeme být tím, kdo rozhoduje na jazýčkách vah. Musíme respektovat pravidla, která jsou jak evropská, tak v jednotlivých členských státech – a ani pro nás to není úplně jednoduchá situace.“
Při zajišťování dostupnosti léčivých přípravků je třeba postupovat s racionálním předpokladem, míní ředitel farmaceutické divize společnosti Sprinx Systems Jiří Stránský. „A předpoklad, že budou němečtí výrobci nějakým způsobem držet šestiměsíční spotřebu, možná vyhovuje politickým úvahám, ale nemyslím si že je to racionální,“ dodal.
Podle něj takový postup představuje riziko pro český trh a trhy dalších menších států, protože výrobci se budou logicky snažit vyjít vstříc trhům států větších. Válkovu iniciativu proto chápe a považuje za správnou, o její účinnosti ale také není přesvědčen.
Řešení v řádu let, ne měsíců
Že regulace v oblasti hromadění zásob nevyřeší problém s výpadky léků, je přesvědčen ředitel pro vnější vztahy společnosti Zentiva Tomáš Pala. „Dlouhodobě říkáme, že to není řešení. Protože když víme, že za devět měsíců nebudou nějaké materiály na výrobu léků, tak je úplně jedno, že nám bude nařízeno ty léky dva měsíce mít nebo nemít. Dlouhodobě říkáme, že povinné zásoby pro nás nejsou ideálním řešením a mohou být až kontraproduktivní. Ale teprve teď se ukazuje, že máme pravdu a že dopad v nedostupnosti léků pro Českou republiku a další země může být zásadní,“ popsal Pala.
I Zentiva podle něj volá po harmonizovaném evropském řešení, tedy po tom, aby bylo nastavení pro celou Evropu stejné. „Pokud si budou tuto politiku všechny země nastavovat samy, vyjdou z toho malé země vždy jako poražení,“ poznamenal Pala. A dodal, že dnes už je situace taková, že evropskou aktivitu ministerstva podporuje, „protože je pro Česko velmi důležité bojovat o svoji soběstačnost“.
Co se týče výpadků léků, hraje v něm podle Martina Kolka ze společnosti Organon roli tolik vlivů, že zrovna oblast jejich hromadění nepovažuje za zásadní. „Nicméně jako dlouhodobý záměr považuji to, co říká ministr Válek, za správné, ale nemyslím si, že by se zrovna Německo přizpůsobovalo našim požadavkům. Každopádně je dobré, že bude aspoň vyvolána nějaká diskuse,“ řekl Kolek, který doufá, že se oblast v budoucnu sjednotí. Stane se to ovšem podle něj spíše v řádu let, než měsíců.
Léky u nás prostě nejsou a problém s jejich nedostatkem je komplexnější, neexistuje nějaké jeho jednoduché řešení, míní Helena Slámová z brněnské lékárny Komín. „Nicméně naše vláda měla podle mne už dostatek času na komplexnější reformu lékového trhu, což ale neudělala. A nyní se ministr Válek pochopitelně bojí, protože v okamžiku, kdy si Němci budou dělat šestiměsíční zásoby, tak všichni dodají jim, protože oni mají úplně jiné ceny než my. A to bude znamenat další odliv léků z České republiky do Německa,“ vyjádřila své obavy Slámová. A dodala, že když už výrobci dodají léky do Česka, ujmou se jich distributoři, kteří je vyvezou za hranice – opět do Německa.
Podle Slámové je problém v tom, že ministerstvo bere řešení problému za špatný konec a „neřeší reformě nedostatek léků způsobený tím, že u nás léky stojí jako žvýkačky“. Problém podle ní spočívá v tom, že se v Česku stanovují léky podle referenčního košíku tří nejlevnějších států v EU, místo abychom srovnávali ceny například s Německem. „Buďto budeme mít léky nejlevnější, ale nebudeme je mít, nebo za ně zaplatíme nějak rozumně,“ myslí si Slámová.
jkn, fk
