Ministři na schůzi Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) minulý týden schválili závěry k budoucnosti takzvané Evropské zdravotní unie, čímž vytyčili klíčové oblasti zdravotních příležitostí, výzev a hrozeb, na které je třeba v dalších letech zaměřit pozornost. Tyto oblasti mimo jiné zahrnují boj s antimikrobiální rezistencí, sběr a využívání zdravotnických dat či zajištění dostatku léčivých přípravků pro všechny členské státy. Rada současně vybídla příští Komisi, aby zachovala oblast zdraví jako prioritu i na další období. Právě to je hlavní „message“, kterou podle bývalé dlouholeté ředitelky odboru zahraničních věcí a Evropské unie ministerstva zdravotnictví a nyní ředitelky pro vnější vztahy společnosti MSD ČR Evy Karáskové mělo páteční schválení závěrů evropskými ministry mít.

„Závěry Rady vnímám jako zprávu pro nový Evropský parlament a novou Evropskou komisi o tom, na co by se agenda Evropské unie v oblasti veřejného zdraví měla zaměřovat, a zároveň jako shrnutí stávajícího mandátu komisařky (pro zdraví a bezpečnost potravin Stelly Kyriakidesové – pozn. red.), která s konceptem Evropské zdravotní unie přišla,“ vyjádřila se pro Zdravotnický deník Karásková.

Po covidové pandemii, kdy se téma zdravotnictví přirozeně dostalo do popředí zájmu, a s tím se zvýšila i ochota politiků alokovat do tohoto segmentu více financí, nyní podle Karáskové dochází spíše k opaku. „Je vidět, že po covidu mírně upadá pozornost z hlediska přidělování finančních zdrojů na programy veřejného zdraví… Přitom zřetelně vidíme, že bez zdravé populace není zdravá a prosperující ekonomika, a to je pro evropský region, i v kontextu demografického vývoje, tedy stárnutí populace, velmi důležité,“ řekla. I proto by bez ohledu na pandemický stav mělo podle ní veřejné zdraví zůstat prioritou.

Co se týče samotných závěrů, ty se týkají široké řady oblastí, na něž se má nadále i v budoucnosti upínat unijní spolupráce. Nedostaly se však mezi ně všechny. „Můžeme se bavit o tom, zda je ten výčet úplný a nechybí tam nějaká témata, jako například akční plán pro vzácná onemocnění nebo strategie pro kardiovaskulární onemocnění, mentální zdraví, vakcinační strategie a podobně,“ zamýšlí se Karásková.

Populace se mění

Jaké hlavní oblasti tedy závěry Rady obsahují? Jedním z nejpalčivějších problémů je krize zdravotnického personálu. Jeho nedostatky se zhoršují v důsledku demografických změn a nesouladů v dovednostech. Rada zdůrazňuje naléhavost řešení tohoto problému. „Prioritizace investic do zdravotnického personálu prostřednictvím národních a evropských fondů je klíčová,“ uvádí Rada v dokumentu, který byl podkladem pro páteční jednání a který v této oblasti zdůrazňuje potřebu podpory integrace digitálních nástrojů a kompetencí ve zdravotnickém vzdělávání a praxi. Důležité je také posílení spolupráce na úrovni Evropské unie pro sdílení znalostí o národních strategiích pro zdravotnický personál.

Významnou hrozbu pro globální zdraví představuje i antimikrobiální rezistence (AMR). Rada proto vyzvala ke koordinovanému přístupu v boji proti AMR a zdůraznila význam takzvaného přístupu One Health. „Je třeba podpořit efektivní a na důkazech založené politiky ve snaze snížit nevhodné používání antimikrobiálních látek a vytvořit pravidla pro řešení environmentálních aspektů AMR,“ uvádí Rada. Důležitou součástí této strategie je také posílení spolupráce se třetími zeměmi za účelem výměny osvědčených postupů.

Mohlo by vás zajímat

Důležitým tématem je i zajištění bezpečných dodávek léčivých přípravků a zdravotnických prostředků pro všechny členské země. Rada proto vyzvala členské státy a Komisi, aby dále usilovaly o zmírňování nedostatku kriticky důležitých léčivých přípravků, mimo jiné prostřednictvím Aliance pro kriticky důležité léčivé přípravky, a vyzvala Komisi, aby zvážila navržení aktu o kriticky důležitých léčivých přípravcích, který by poskytl právní rámec pro řešení zranitelnosti dodavatelského řetězce. „Strategické zásoby pro zdravotní nouze a zmírnění nedostatků kritických léčiv jsou klíčové kroky k zajištění bezpečnosti dodávek,“ uvádí Rada. Totéž se týká i zdravotnických prostředků.

Covid odhalil zranitelnost systémů

Další z oblastí, na které míří doporučení Rady ministrů jsou nepřenosné nemoci (non-communicable diseases, NCD). Ty totiž podle evropských dat stojí za téměř 90 procenty všech úmrtí a představují 77 procent zátěže nemocemi v EU. Jejich výskyt se navíc zvyšuje, což může do budoucna prověřit odolnost zdravotnických systémů jako takových. Rada proto volá po zavedení robustních politik na podporu zdraví a prevence nepřenosných chorob. „Podpora zdravého prostředí a životního stylu je zásadní pro snížení zátěže NCD,“ uvádí Rada. Realizace iniciativy Zdravější společně podpoří účinné politiky zaměřené na NCD, včetně duševního zdraví a neurologických poruch.

Na podporu politik cílících na prevenci onkologických onemocnění se v rámci diskuze chopil slova i český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. „Plně podporujeme přijetí finálního kompromisního návrhu, který představuje významný krok v oblasti prevence onkologických onemocnění,“ řekl. Rovněž připomněl, že témata očkování a prevence onkologických onemocnění byly prioritami i českého předsednictví v Radě Evropské unie (od 1. července do 31. prosince 2022). „Proto mě osobně těší, že jsou i nadále předkládány iniciativy i v této oblasti,“ dodal Válek.

Sledování horizontu kvůli hrozbám

Rada by také ráda zvýšila kapacity EU pro provádění klinických studií. Prosazuje proto zlepšení koordinačních a finančních mechanismů v této oblasti. „Zřízení koordinačního mechanismu pro zefektivnění financování klinických studií je nezbytné pro optimální připravenost a reakci na veřejné zdravotní nouze,“ shodla se Rada. To zahrnuje zlepšení viditelnosti a propojení databází klinických studií a podporu veřejno-soukromých partnerství pro nábor do klinických studií. V dokumentu pro jednání ministrů se lze rovněž dočíst, že bezprecedentní nárůst množství akademických klinických studií v EU byl zaznamenán během pandemie covid-19.

A přestože pandemie onemocnění covid-19 skončila, její výskyt poukázal na potřebu robustních mechanismů připravenosti a reakce. Ministři se proto usnesli na významu udržování tématu přeshraničních zdravotních hrozeb na vysoké úrovni agendy a provádění rozsáhlých simulací zdravotních krizí. „Důkladné vyhodnocení rámce řízení zdravotních krizí v EU je nezbytné pro zajištění efektivního řízení krizí,“ stojí v závěrech.

Umělá inteligence jako příležitost i výzva

Kromě možných zdravotních hrozeb se Radou ministrů schválené závěry týkaly i příležitostí, často navázaných na technologický pokrok. „Rychlý vývoj digitálních technologií ovlivňuje systémy zdravotní péče. Zrychlení digitálních nástrojů ve zdravotnictví, včetně telemedicíny, softwaru pro zdravotnické přístroje a dálkového monitorování pacientů, jakož i digitální autodiagnostiky, má potenciál zlepšit výsledky pacientů a zvýšit dostupnost zdravotní péče,“ uvádí se dále v dokumentu. Konkrétně zmiňují například rozvoj umělé inteligence, která poskytuje příležitosti pro výzkum, tvorbu politik, shromažďování a využívání údajů z reálného světa, vývoj nových léčivých přípravků a zdravotnických prostředků a inovace pro veřejné zdraví. Současně však přináší složité etické a společenské výzvy, které vyžadují koordinovaný postup na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni.

S tím jde ruku v ruce sběr a sdílení dat, neboť zdravotní data hrají klíčovou roli při zlepšování péče o pacienty, ale i pro rozvoj lékařského výzkumu a formování politik v oblasti veřejného zdraví. „Je zásadní, aby občané měli transparentní přístup k využívání svých osobních zdravotních údajů, aby byla zajištěna jejich ochrana a bezpečnost a zvýšila se informovanost, která posílí důvěru a podpoří sdílení údajů pro větší dobro,“ shodli se ministři s tím, že přínosy využívání zdravotních dat v souladu s evropskými hodnotami a pravidly ochrany dat pacientů pro společnost jsou obrovské, včetně potenciálu pro včasné odhalování nemocí, personalizovanou medicínu a lepší výsledky zdravotní péče.

„Musíme nadále pracovat na zdravotnických výzvách, které nás čekají do budoucna, a zlepšovat zdraví a blahobyt lidí v celé Evropské unii,“ řekl závěrem předseda Rady ministrů, belgický ministr zdravotnictví Frank Vandenbroucke.

-fk-