V dohodovacím řízení s pojišťovnami o rozdělení 530 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění v roce 2025 se zřejmě dohodnou jen zubaři a gynekologové. Po jednání vedení ministerstva zdravotnictví s prezidentem České lékařské komory (ČLK) Milanem Kubkem to řekl ředitel odboru regulace cen a úhrad rezortu Tomáš Troch. Kubek kritizoval dubnové vládní usnesení, že systém má příští rok hospodařit vyrovnaně. Podle něj to neumožní pokrýt reálné náklady na péči.
Oficiálně dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a 14 segmenty zdravotní péče končí ve čtvrtek. Podle Trocha je nepravděpodobné, že by se dohodlo více segmentů. Meziročně vzrostou očekávané příjmy systému o 22 miliard korun, reálně ale pojišťovny mají na nabídku nárůstu 12 miliard.
„Na nákladové straně je potřeba dorovnat deficit z loňského roku, který tvoří přes 10 miliard korun,“ vysvětlil Troch. „V okamžiku, kdy v letošním roce vyrovnáme deficit a zdravotní pojištění bude hospodařit vyrovnaně, tak příští rok celý růst příjmů bude možné alokovat do růstu nákladů,“ dodal.
Podle Kubka ale takový nárůst neumožní zdravotním pojišťovnám platit za péči reálné ceny a lékařům pokrýt náklady. Za nejhorší považuje situaci pro ambulantní specialisty. „Tuto finanční nerovnováhu by měla vláda urychleně řešit, a to buď zvýšením příjmů zdravotních pojišťoven nebo uvolněním jejich finančních rezerv, případně omezením rozsahu pojišťovnami hrazené péče,“ uvedl. Dodal, že se s pojišťovnami dohodly právě gynekologie a stomatologie, kde si lidé už teď na péči připlácejí.
Podle vyjádření ředitele největší Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka pojišťovna v dohodovacím řízení postupovala s cílem dosáhnout vyrovnaného hospodaření. „A to nejen kvůli vládnímu usnesení, ale také z důvodu zajištění dlouhodobé stability systému. Prioritou bylo zajištění úhrad rostoucích mandatorních výdajů a podpora zejména primární péče,“ uvedl Kabátek.
Podle Kubka by tak bylo vhodné, aby vláda změnila své usnesení zakazující pojišťovnám deficitní hospodaření, nebo přidala do systému další peníze, například navýšením plateb za státní pojištěnce nebo směřováním výnosů z některých daní do veřejného zdravotního pojištění. Zmínil například daně z alkoholu nebo zvažovanou daň ze sladkých nápojů.
Podle náměstka MZČR Václava Pláteníka (KDU-ČSL) ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) výhrady komory na vládě vyřídí. „Je řada odborností mezi soukromými ambulantními specialisty, pro něž aktuální úhradové mechanismy nepůsobí efektivně,“ připustil.
Podle Trocha po skončení dohodovacího řízení začne příprava takzvané úhradové vyhlášky, která definitivně platby od pojišťoven mezi jednotlivé segmenty rozdělí. „Plánujeme podpořit víc ty segmenty, kde vidíme nejvyšší nedostupnost,“ dodal s tím, že půjde například o primární, dětskou nebo následnou péči. Vyhláška musí být hotová do konce října.
Náklady systému veřejného zdravotního pojištění vzrostly za pět let o 60 procent, skokové náklady přinesla zejména opatření související s epidemií covidu-19 jako testování, vakcíny, kompenzace nemocnicím za odloženou péči a odměny pro zdravotníky. Částka, kterou do systému přispívá stát za státní pojištěnce, se odvíjí každý rok od nárůstu mezd. Letos je 2085 korun měsíčně, od roku 2019 se zdvojnásobila.
-čtk-, red
