Výrobci a dodavatelé superinovativních technologií v poslední době upozorňují na to, že jejich vstup na trh může při aplikaci současné metodiky trvat až dva roky. Jak pomoci urychlení této doby, jsme se zeptali také náměstka ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jana Bodnára. Ten míní, že by se vyplatilo implementovat u zdravotnických prostředků podobné postupy jako u hodnocení léčiv. Cesta podle něj vede také přes kultivovanější systém medicínsko-ekonomického hodnocení.
V procesu vstupu inovací na tuzemský trh by podle Jana Bodnára měla nějaká změna proběhnout. „Z pohledu pojišťovny a současně na základě zhodnocení procesu v případě zdravotnických prostředků by změna měla být minimálně v tom smyslu, že proces vstupu inovací u poukazů se bude řídit standardními správními řízeními, jak je tomu například u léčivých přípravků,“ uvedl Bodnár pro Zdravotnický deník.
A doplnil, že když si ve VZP analyzovali a následně porovnávali postupy v oblasti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, došli k závěru, že jednoznačným omezením pro vstup inovací je forma doporučení Komise pro kategorizaci a úhradovou regulaci a následné čekání na novelizaci zákona. „Když se podíváme na vysoce transparentní a odborně vedený proces správních řízení v případě léčivých přípravků na Státním ústavu pro kontrolu léčiv, tak naším cílem je tento postup prosadit i v případě zdravotnických prostředků. Tyto nové postupy by byly zcela jistě nejlepším nástrojem v zavádění jakýchkoli nových zdravotnických prostředků,“ vysvětlil náměstek ředitele VZP.
Že to, jak se daří upravovat vstup inovativních léčiv do úhrad, může být inspirativní pro vstup inovací obecně, si myslí i zástupci oborových pojišťoven. „V dostupnosti tohoto typu inovací k pacientům se v posledních letech posouváme kupředu – konkrétně díky aktivní lékové politice pojišťoven a díky nové cestě stanovení úhrady lékům pro vzácná onemocnění,“ popsala Zdravotnickému deníku za Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu její tisková mluvčí Elenka Mazurová. Ta ostatně také ocenila postup VZP, která od roku 2023 uvedla v život metodiku zařazování zvlášť účtovaného materiálu (ZUM) do úhrad se standardizovanými prvky HTA.
Pomůže širší zapojení HTA
Náměstka ředitele největší tuzemské zdravotní pojišťovny jsme se zeptali i na to, jaké jsou podle něj v dnešní době největší bariéry rychlejšího vstupu některých inovací na tuzemský trh. „Z pohledu největších překážek rychlejšího vstupu lze vnímat například nedostatečně kultivovaný systém medicínsko-ekonomického hodnocení zdravotnických prostředků, nepružné vytváření úhradových skupin a mnoho dalších,“ konstatoval Bodnár.
Právě HTA hodnocení je přitom zásadní. Zdravotnickým deníkem oslovení zástupci dodavatelů zdravotnických technologií (například zde a zde), zdravotních pojišťoven (zde) i odborných společností (například zde) se totiž shodují, že zcela zásadním prvkem, který může urychlit přístup pacientů k inovacím, je široké zapojení HTA hodnocení pro všechny typy inovací ucházející se o úhradu.
Bodnár také zdůraznil, že pokud bychom i v případě zdravotnických prostředků implementovali postupy podobné těm u hodnocení léčiv, zcela jistě se posuneme v žebříčku EU v zavádění inovativních technologií, stejně jako je tomu v případě léčiv – konkrétně u indikátoru W.A.I.T. (Waiting to Access Innovative Therapies), což je nejrozsáhlejší celoevropské srovnání dostupnosti inovativních léčivých přípravků a doby do jejich zpřístupnění pacientům.
-jkn-
