Britský premiér v době covidu Boris Johnson. Foto: Wikimedia/Number 10, licence Creative Commons Attribution 2.0 Generic

Británie byla na pandemii absolutně nepřipravená, ukazuje analýza

První ze série podrobných analýz mapujících kroky vlády a veřejných institucí během pandemie covid-19 ve Spojeném království ukazuje, jak málo byla země připravená a jak závažné důsledky tato nepřipravenost měla. V důsledku toho zemřelo více lidí a došlo k větším ekonomickým škodám, než by bylo nutné. Podle zprávy nezávislého vyšetřovacího týmu vedeného baronkou Heather Hallettovou britská vláda „zklamala své občany“ tím, že zemi nedostatečně připravila.

Pandemie covid-19 rozhodně není pro Velkou Británii uzavřenou kapitolou. Potvrzuje to i první ze série podrobných analýz, které zpětně mapují vývoj situace i kroky vlády a řady veřejných institucí. Závěry více než dvousetstránkového reportu poukazují na závažná selhání, kdy země nebyla na pandemii dostatečně připravená, což v konečném důsledku znamenalo více úmrtí a větší ekonomické škody.

„Už nikdy nemůžeme dovolit, aby nějaká nemoc vedla k tolika úmrtím a k takovému utrpení,“ citoval zpravodajský portál BBC News předsedkyni nezávislé vyšetřovací komise baronku Heather Halletovou.

Podle této zprávy nebyly například dostatečně zvažovány socio-ekonomické dopady proti-epidemických opatření a současně chyběla jednoznačná odpovědnost za kroky vlády.

V zemi od března 2020 do května 2023, kdy Světová zdravotnická organizace (WHO) oficiálně ukončila „stav globálního zdravotního ohrožení“, v zemi v důsledku infekce covid-19 zemřelo téměř 227 tisíc osob. I proto je práce vyšetřovací komise, která má za úkol přezkoumat vládní kroky, bedlivě sledována médii i veřejností. Tuto komisi v červnu 2022 ustanovil někdejší premiér Boris Johnson s tím, že jednání centrální vlády i vlád ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku „budou pod drobnohledem“.

Nezávislá vyšetřovací komise má mimo jiné za úkol analyzovat, jakým způsobem byla přijímána i komunikována různá protiepidemická opatření, včetně pravidel pro zakrývání dýchacích cest. Vyšetřuje také dopady pandemie na personál ve zdravotnictví a sociálních službách, jakým způsobem byly chráněny obzvláště zranitelné skupiny osob i to, jak bylo postaráno o pozůstalé po obětech pandemie.

Země se chystala na úplně jinou pandemii

Zveřejněný report poukazuje na závažná selhání v oblasti připravenosti zdravotnického systému i země na možný příchod globální pandemie. Podle zmiňované zprávy „vláda zklamala své občany“ tím, že se připravovala na zcela jiný scénář. Významnou roli sehrála také skutečnost, že se zdravotnický systém v zemi dlouhodobě dostává na hranu nebo v některých oblastech už za hranu svých kapacit. Obrovský příval pacientů znamenal další zátěž, kterou již nebylo možné adekvátně zvládat. Podle reportu však ani v současnosti NHS a služby sociální péče nejsou v lepším stavu, někde jsou na tom naopak ještě hůře.

Výsledky vyšetřovací komise jsou v ostrém kontrastu s tím, jak sama sebe na začátku pandemie prezentovala britská vláda. Jak připomíná BBC News, tehdejší zástupkyně hlavního lékaře země (pozn. redakce – obdobná funkce jako má v ČR hlavní hygienik/hygienička) Jenny Harries mluvila o Spojeném království jako o „mezinárodním příkladu“ pro ostatní na poli připravenosti. I report hodnotící pandemickou připravenost země, který vyšel rok před nástupem infekce covid-19, měl velmi pozitivní závěry. Podle baronky Halletové byly ale tyto předpoklady „nebezpečně chybné“.

Velká Británie se sice připravovala na pandemii, avšak úplně jinou, než následně přišla. Předchozí pandemické přípravy vycházely ze zkušeností z roku 2009, kdy se objevil virus prasečí chřipky. Ten však způsobil pouze mírné škody, zčásti i díky tomu, že řada seniorů měla už částečnou imunitu z minulosti, kdy se jejich imunitní systém potkal s jinými chřipkovými viry. Právě tato zkušenost podle baronky Halletové dala zemi „falešný pocit bezpečí“. Tehdejší pandemické plány tak vycházely z představy, že správnou cestou je jen pokusit se zmírnit průchod viru populací. Navíc plány vycházely z představy, že další pandemie bude způsobená chřipkou, a tedy bude možné nasadit již existující antivirotika a vakcíny. Spojené Království se k tomu nepoučilo od zemí jako Taiwan, Jižní Korea či Singapur, které měly zkušenosti se šířením jiných koronavirů SARS a MERS a značně posílily své kapacity testování i systém karantén.

Situaci navíc ovlivnil Brexit, kdy se země místo toho, aby investovala do plánů a potřebných cvičení na možný příchod nebezpečné infekce, připravovala na variantu, že opustí EU bez dohody, což s sebou přinášelo řadu krizových scénářů. Na druhé straně, Velká Británie se vzhledem ke své velikosti a ekonomické síle stala podle zmiňované zprávy samostatnou a dobře reagující v otázce nákupu léků a následně zavádění očkovacího programu.

První ze série vyšetřovacích zpráv

Podle zmiňovaného reportu je nezbytné, aby se země na jakoukoliv budoucí pandemii připravovala stejně zodpovědně jako na hrozby ze strany nepřátelského státu. I proto zpráva přichází s konkrétními kroky směrem ke změně a lepší připravenosti do budoucna.

„Bezpečnost země by vždy měla být na prvním místě a tato vláda je odhodlána poučit se ze závěrů vyšetřování a zavést lepší opatření, aby nás ochránila a připravila na dopady jakékoliv budoucí pandemie,“ citoval britský deník The Guardian nového premiéra Keir Starmera.

K navrhovaným doporučením mimo jiné patří pravidelná cvičení, celonárodní strategie pro obdobné krize a také nutnost integrovat nejen pohled medicíny, ale také sociálních věd. „Expertní důkazy ukazují, že nejde o to, jestli propukne další pandemie, ale kdy přijde,“ dodala baronka Hallettová.  

Ludmila Hamplová