Slovenská ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková (Hlas-SD) postupuje v naplňování své vize modernizace slovenského zdravotnictví krok za krokem. Problémy se podle ní nedají vyřešit přes noc. Ve vládě nedávno prosadila záměr výstavby nové Národní univerzitní nemocnice v bratislavském Ružinově, který by měl nekonečnou výstavbu nové koncové nemocnice urychlit. Na zvýšení počtu studentů lékařských fakult chce navázat zatraktivněním podmínek pro studium a úpravou kompetencí zdravotnických pracovníků. Volá také po racionálním využití vzácných lidských, materiálních a finančních zdrojů slovenského zdravotnictví. V rozhovoru pro Zdravotnický deník uvedla, že síť poskytovatelů zdravotní péče by se měla v zájmu pacienta tvořit bez emocí a předsudků politických aktérů.
Slovenskému zdravotnictví chronicky chybí peníze. Jak by se měl tento problém řešit, když se výdaje s přibývajícím věkem obyvatelstva budou jen zvyšovat?
Zdravotnictví je resortem s téměř neomezenými potřebami, ale s omezenými ekonomickými zdroji. Vždy bude z hlediska finančních potřeb pod enormním tlakem. Zajištění dostatečných finančních zdrojů tak musí jít ruku v ruce s posilováním efektivity vynakládaných prostředků v systému, abychom zajistili jeho udržitelnost. I astronomický dluh Univerzitní nemocnice Bratislava (UNB) a zadluženost ostatních nemocnic jasně ukazuje, že během minulých vlád se dostatečně neřešila efektivita výdajů ve zdravotnictví. Chci se proto zasadit o to, abychom dosahovali větší efektivity na příjmové, ale i výdajové stránce ekonomiky zdravotnictví. To je zásadní role i pro ředitele státních nemocnic. Vedle systémových řešení musí fungovat i dobré manažerské řízení nemocnic.
Jak se má zdravotnictví aktuálně vyrovnat se stoupajícími náklady a nedávnou vysokou inflací?
Na začátku naší vlády jsme v rámci nezbytné konsolidace veřejných zdrojů upravili výši odvodů, respektive jsme je zvýšili. S hledáním prostředků a úspor musíme pokračovat. Postupně je třeba na jedné straně snižovat dluh nemocnic, a na straně druhé snižovat dopady inflace. Makroekonomická predikce říká, že inflace by měla být zkrocená. Platové požadavky, modernizace zdravotnických zařízení, věda, výzkum a inovace ve zdravotnictví, to vše bude hrát ve zdravotnictví velkou roli a vytvářet tlak na vyšší zdroje i při velmi nízké a přirozené míře inflace. Týká se to nejen Slovenska, ale v podstatě všech zemí. Požadavky na zdravotní péči rostou na celém světě, přičemž čelíme globálnímu nedostatku zdravotních pracovníků.
Novým zdrojem financí by podle pojišťoven i odborníků mohlo být zdravotní připojištění. Jak se stavíte k této možnosti?
Připojištění bude vždy pouze doplňkovým nástrojem financování zdravotní péče. Z připojištění nemůže být financována základní zdravotní péče, kterou musí stát garantovat svým občanům v souladu s ústavou bezplatně. Když už se jakákoli vláda, ať už pravicová, nebo levicová, rozhodne pro využití připojištění ve zdravotnictví, nikdy nemůže nahradit základní solidární model poskytování zdravotní péče, který považuji pro střední Evropu za tradiční, vhodný a nepřekonatelný. Ve smyslu programového prohlášení vlády jsme se zavázali hledat adekvátní model sociálně spravedlivého vícezdrojového financování zdravotnictví a na tom kontinuálně pracujeme.
Pár týdnů po nástupu do funkce vás opozice kritizovala za zařazení Nemocnice Bory v Bratislavě a Kardiocentra Agel Šaca v Košicích do sítě nemocnic na úroveň krajských a univerzitních nemocnic. Splňují k tomu podmínky?
Mým cílem je maximálně efektivně využít kapacity lékařů, sester, infrastruktury zdravotnických zařízení a vybavení nemocnic tak, aby se občanům ve všech regionech zajistila co nejdostupnější a nejkvalitnější zdravotní péče. Ve smyslu zákona o kategorizaci nemocnic byla minulou vládou nastavena pravidla, včetně mechanismu hodnocení a jmenování komisí, které měly odborně a nezávisle doporučit zařazení konkrétních nemocnic v regionech na určitou úroveň poskytování zdravotní péče. Zároveň byly také nastaveny odvolací mechanismy, které umožňovaly přezkoumání rozhodnutí.
Mé rozhodnutí respektovalo doporučení komise, která byla nominována bývalou vládou. Zároveň jsem usilovala a usiluji o maximální využití dostupných kapacit využitelných pro pacienty, aby se co nejrychleji a bez čekacích dob dostali ke zdravotní péči. Nechceme bránit poskytování zdravotní péče občanům jen proto, že nám není sympatický ten či onen majitel nebo zřizovatel nemocnice. Nechci brát zdravotní péči občanům jen proto, že ten či onen politik nemá někoho rád. Musíme se chovat racionálně a k využití vzácných lidských, materiálních a finančních zdrojů ve zdravotnictví přistupovat zodpovědně, bez emocí a předsudků. Je to v zájmu pacienta. Pacienti v drtivé většině případů ani netuší, zda jsou ve státní, nebo soukromé nemocnici. Pro pacienta je klíčové dostat v dané době potřebnou zdravotní péči, a to je i naším cílem.
Opozice tímto tématem odůvodňovala i návrh na vaše odvolání. V parlamentu padaly výčitky, že vám chybí vize o zdravotnictví.
Moje vize je jasná, ale kouzelný prsten, kterým bych dokázala přes noc vyřešit lety nahromaděné problémy slovenského zdravotnictví, nemám. Argumenty opozice byly zcela pokrytecké a v podstatě mě kritizovaly za věci, které nejenže nedokázala za poslední roky vyřešit, ale za mnohé byla dokonce zodpovědná samotná opozice. Byla to jen kabaretní show bez šance na úspěch. Mojí vizí je finanční stabilizace zdravotnictví, jeho dlouhodobá udržitelnost a stabilizace zdravotnických pracovníků, v rámci čehož jsme již posílili rozpočty lékařských fakult, abychom umožnili studium většímu počtu budoucích lékařů. Pro lékaře i pacienty je důležité, aby se zdravotní péče poskytovala v přívětivém prostředí co nejmodernějších nemocničních budov s pokročilými zdravotnickými technologiemi. Proto kladu důraz na důsledné vyčerpání peněz z plánu obnovy a odolnosti. Slovenské zdravotnictví potřebovalo konečně definitivní rozhodnutí o výstavbě nové moderní koncové národní univerzitní nemocnice, jejíž význam je důležitý nejen pro bratislavský region, ale i pro pacienty a zdravotníky z celého Slovenska, včetně vzdělávání, vědy a výzkumu. Ve vládě jsem proto prosadila záměr výstavby, který desítky let odkládanou investici urychlí. Dohodla jsem se na způsobu řešení s městem i s koaličními partnery. Do řešení jsem zapojila odbornou lékařskou obec a všechny dotčené účastníky dané problematiky. Na ministerstvu zdravotnictví jsme nastavili přísná pravidla projektového řízení. Posílili jsme princip transparentnosti při řízení strategických investic prostřednictvím semaforu, který monitoruje stav a vývoj procesu modernizace nemocnic. Pravidelný odpočet semaforu umožňuje rychlé a efektivní zásahy v případě potencionálních komplikací. Mohu deklarovat, že spolu s mým týmem máme přesnou představu o budoucnosti slovenského zdravotnictví, kterou postupně ze dne na den naplňuji. Několik kroků jsme už udělali, velký kus práce nás však teprve čeká.
Letos může být přijato na lékařské fakulty o 150 slovenských studentů více. Jakým způsobem chcete zajistit, aby po škole neodcházeli do zahraničí?
Již po nástupu do funkce jsem deklarovala, že musíme řešit akutní nedostatek lékařů, který se v horizontu let spolu se stárnutím populace bude z roku na rok zvyšovat. Prvním krokem bylo ve spolupráci s ministerstvem školství navýšit počty slovenských studentů na lékařských fakultách. Přípravou dalších projektů, které by mohly zatraktivnit studium medicíny, se zabývá meziresortní pracovní skupina na ministerstvech zdravotnictví a školství. Jde například o realizaci praktické výuky mimo lékařské fakulty pro studenty od čtvrtého ročníku medicíny v našich nemocnicích. Uvědomuji si, že navýšení počtu studentů automaticky nezajistí, že po dokončení školy zůstanou pracovat na Slovensku. Na jedné straně je může doma udržet štědřejším odměňováním, ale to není jediný motivační faktor. Nezbytně potřebujeme zlepšit i pracovní podmínky. S vedením fakult proto diskutujeme i o dalších opatřeních. Řeší se například renovace výukových pracovišť, modernizace kolejí či budování simulačních center. Kromě toho je naším cílem stabilizovat i nedostatek sester a studentů ošetřovatelství. V této oblasti probíhají jednání o úpravě kompetencí a vzdělávání na středních zdravotních školách.
Parlament schválil i zkrácení ordinačních hodin dětských ambulantních pohotovostí z 22. hodiny na 20. hodinu. Některé se také budou konsolidovat. Je to důsledkem nedostatku pediatrů. Můžeme se ještě dostat do stavu, že bude dost lékařů, aby pohotovosti na Slovensku přibývaly?
V červenci a listopadu letošního roku budou postupně konsolidovány pevné body ambulantní pohotovostní služby. Klíčovým důvodem je zachování denní ambulantní péče o naše děti a dorost, protože aktuální personální situace mezi pediatry neumožňuje, aby byly zachovány některé pevné ambulantní pohotovostní služby. Jednali jsme o tom i se Sdružením měst a obcí, které mělo k úpravám výhrady. Překvapilo mě, že většina primátorů slyšela většinu argumentů, proč tak ministerstvo zdravotnictví postupuje, poprvé až od nás, a to v dubnu letošního roku na našem společném jednání k tématu ambulantních pohotovostí pro děti a dorost. Jedná se přitom o několik let připravovanou reformu sítě, která začala již za předchozích vlád. Výsledkem diskuse byl i pozměňovací návrh o zkrácení ordinačních hodin dětských ambulantních pohotovostí a garance otevření dětských ambulancí během všech pracovních dnů v týdnu, z toho jeden den do 16. hodiny, který schválil parlament. Opakuji, naší prioritou je zajistit dostupnost zdravotní péče pro děti a dorost, čímž se situace stabilizuje.
Jaké jsou hlavní důvody toho, že se prešovská nemocnice přesune pod ministerstvo obrany? Vyřeší to i situaci s jejími dluhy, kvůli kterým se dostala do exekuce? Jak chce ministerstvo řešit zadluženost svých nemocnic?
Cílem přesunu je posílení systému vojenského zdravotnictví včetně zásadního zvýšení kompetencí nemocnice v krizových situacích, ekonomické a medicínské ozdravení s plánovanou výstavbou a modernizací infrastruktury nemocnice. Prešovská nemocnice projde velkou rekonstrukcí a věřím, že po přesunu pod resort obrany bude vyrovnán i její exekuční dluh a dojde i k ekonomické stabilitě této nemocnice. Jak jsem již zmiňovala, současné problémy ve zdravotnictví se kumulovaly desítky let a nikdo nemá ideální nástroje, kterými by se vyřešily přes noc. Mou prioritou je řešit problémy postupně a systematicky. S dofinancováním nemocnic ve smyslu přijatých opatření k zastavení zadlužování do budoucna například počítala i programová vyhláška na letošní rok.
Martinská nemocnice už může začít stavět. Bude stát v budoucnosti schopen ji dofinancovat?
První veřejné zakázky na zhotovitele martinské nemocnice proběhly za předchozí vlády, bohužel skončily fiaskem. Těší mě, že vítěz druhého zadávání veřejných zakázek je znám a aktuálně se přistoupilo k výkopovým a pak ke stavebním pracím. Věřím, že poctivým plněním milníků Plánu obnovy a odolnosti dospějeme krok po kroku k vytouženému cíli a Slovensko se i v případě Univerzitní nemocnice sv. Martina v Martině dočká moderního zdravotnického pracoviště se špičkovým vybavením, které bude sloužit nejen pacientům, ale i pro vzdělávání našich budoucích lékařů. Ministerstvo zdravotnictví uzavřelo s nemocnicí smlouvu o poskytnutí prostředků mechanismu z Plánu obnovy a odolnosti na úrovni téměř 257 milionů eur. Dofinancování výdajů projektu po vyčerpání zmíněné smluvní částky budeme hledat z volných zdrojů v Plánu obnovy a odolnosti, ze zdrojů Evropské unie, státního rozpočtu nebo jiných alternativních zdrojů financování, což na základě mého návrhu schválila i vláda.
Nová bratislavská univerzitní nemocnice vyroste v Ružinově. Část pozemků patří městské části. Už jste začali jednání o tom, jak se situace vypořádá?
Při výstavbě nové Národní univerzitní nemocnice v Ružinově se maximálně využije již vypracovaná projektová dokumentace pro Rázsochy. Podle architektonické studie, kterou jsme si dali vypracovat, vybudování této nemocnice vyžaduje i dodatečné prostory a pozemky. K tomuto účelu máme v zájmu využít vedlejší pozemky pod zimním stadionem. Ty patří městské části Ružinov, se kterou jsme dosáhli konsensu. Jelikož město i městská část požadují stadion zachovat pro potřeby obyvatel, v rámci projektu se hledá nová lokalita, kde vyroste i nový stadion pro obyvatele městské části Ružinov. Děkuji za konstruktivní diskusi primátorovi hlavního města Bratislava a starostovi městské části Ružinov s jednoznačným vyjádřením a potvrzením prioritizace záměru výstavby národní nemocnice v Ružinově.
Která nemocnice bude podle vás hotová dříve – Národní univerzitní nemocnice v Ružinově, nebo Národní ústav dětských nemocí na Rázsochách?
Při obou záměrech a lokalitách jsme nechali zhotovit studie proveditelnosti, které budu předkládat ke schválení vládě SR. V nich bude stanoven časový i finanční harmonogram výstavby, medicínské programy či posouzení dopravního hlediska obou projektů. Počítáme s rychlejším postupem při výstavbě, než s jakým se počítalo u nemocnice Rázsochy. Stavba růžinovské nemocnice se navíc bude realizovat podle specifických smluvních podmínek, v jejichž rámci může v přípravné fázi běžet více úkonů najednou. Mým cílem je po 40-ti letech doručit Bratislavě a pacientům z celého Slovenska nové koncové nemocnice tak, aby byly pro pacienty a zdravotníky k dispozici z časového hlediska co nejdříve a z pohledu ekonomiky a využití projektové dokumentace a stávajících stavebních povolení co nejefektivněji. Stát to dluží pacientům i zdravotníkům.
Miroslav Homola
