Obyvatele Srí Lanky v posledních dekádách decimuje epidemie onemocnění ledvin, kterou podle odborníků způsobila kombinace klimatických změn a kontaminace vody. Prudce rostoucí počet onemocnění ledvin se týká především mužů ve farmářských a rybářských komunitách, a to stále mladších. Na problém upozornil americký deník The New York Times.
Již od 90. let 20. století mladí muži ve věku mezi 30 a 40 lety stále častěji vyhledávají pomoc v nemocnicích kvůli pozdnímu selhání ledvin a potřebě dialýzy nebo dokonce transplantace. V některých farmářských a rybářských komunitách na Srí Lance trpí problémy s ledvinami až 20 procent mladých mužů. Jejich stav přitom oficiálně nemá jasnou příčinu, lékaři ho často popisují jako „chronické onemocnění ledvin neznámého původu“.
Podle odborníků ale s největší pravděpodobností stojí za zhoršující se situací dva konkrétní důvody. Prvním je vystavení extrémnímu horku, které v posledních letech zhoršily klimatické změny a kterému jsou farmáři a rybáři na Srí Lance mimořádně silně vystaveni. Druhým nadměrné používání toxických pesticidů, které pronikly do podzemních vod. Neblahý trend je ve zmíněných komunitách nejpalčivější u mladých mužů, projevuje se nicméně i u žen a první známky potíží s ledvinami vykazují stále častěji i desetileté děti. „Srí Lanka je učebnicovým příkladem toho, jak změna klimatu ovlivňuje lidi v reálném čase,“ komentoval situaci odborník na globální environmentální zdraví z americké Duke University Nishad Jayasundara, jehož tým v zemědělských komunitách na Srí Lance sleduje tisíce dospělých i dětí.
Onemocnění ledvin je u běžné světové populace obecně nejčastěji důsledkem obezity, vysokého krevního tlaku a cukrovky a obvykle postihuje lidi po padesátce, postupuje pomalu a pokud je dobře monitorováno, lze jej úspěšně léčit. To, co postihuje mladé rybáře a zemědělce na Srí Lance, je něco jiného a výrazně zákeřnějšího. „Někdy se u nich projevují počáteční příznaky poškození, které vyžadují dialýzu nebo transplantaci během jednoho až čtyř let,“ uvedl k tomu Jayasundara. Podle pozorování jeho týmu vykazuje časné známky poškození ledvin 5 až 10 procent dětí, které pomáhají na rodinné farmě.
Čekání na transplantaci ve dvanácti letech
Příběh jedné konkrétní oběti neblahého trendu přiblížil i The New York Times. Dvanáctiletý Thenuka Nethsara Bandara, který se svými rodiči žije ve vesnici Kadawala Wewa, před rokem náhle pocítil prudkou bolest v břiše. Bylo mu diagnostikováno akutní poškození ledvin a v této době čeká na transplantaci.
Chlapec je typickým příkladem života v nepříznivém prostředí. V jeho vesnici slunce nemilosrdně žhne od rána až do večera, což u jejích obyvatel vede k dehydrataci a stresu z horka. Málokdo si přitom může dovolit přerušit práci, aby se zavodnil nebo vyhledal stín. Klimatické změny toto riziko ještě umocňují – počet horkých dnů se každoročně zvyšuje. Škůdci a plevel jsou navíc stále odolnější, což má za následek, že zemědělci používají stále více pesticidů. A ty se z polí dostávají i do blízkých studní, z nichž obyvatelé vesnice čerpají vodu. Vstřebávání chemikálií do podzemních vod navíc urychlují časté záplavy.
Mohlo by vás zajímat
Problémem však v některých regionech nejsou jen chemikálie. V klidném rybářském městečku Kalpitiyi na západním pobřeží Srí Lanky je voda tvrdá – obsahuje až 700 miligramů usazenin hořčíku a uhličitanu vápenatého na litr, zatímco v balené vodě je to méně než 40 miligramů. „Převařením vody se tyto látky do jisté míry odstraní, ale ne všechny,“ popsal Mangala De Silva, výzkumný pracovník na univerzitě Ruhuna ve srílanském regionu Matara. Mnoho lidí v Kalpitiyi si podle něj nyní již do jisté míry uvědomuje, že kontaminovaná voda může být příčinou problémů s ledvinami v jejich komunitě, těžko s tím ale mohou něco dělat. Přístup k filtrované vodě má totiž jen zhruba 20 procent z nich. Mnozí rybáři se při své náročné celodenní práci na Srí Lance navíc místo k pití vody uchylují k pití alkoholu, aby se vyhnuli mořské nemoci – a to jejich dehydrataci ještě prohlubuje.
Znepokojivý trend s onemocněním ledvin mladých mužů se netýká jen Srí Lanky, je pozorován také v zemědělských komunitách v Nikaragui a Salvadoru a podobný vzorec se může podle odborníků objevit i ve východní Africe. Výhodou lidí na Srí Lance je, že je tam – na rozdíl od jiných zemí s obdobnými problémy – zdravotní péče bezplatná a v podstatě všudypřítomná. Vzrůstající kontaminace pesticidy a rostoucí povědomí srílanských obyvatel o tomto problému navíc přimělo tamní vládu, aby komunitám poskytla filtry a zřídila v postižených oblastech více klinik.
-jkn-
