Mezi vyspělými zeměmi světa vykazuje Jižní Korea jedno znepokojivé prvenství, a to nejvyšší počet sebevražd na počet obyvatel. O to větší rozruch vyvolala oficiální zpráva soulského radního Kim Ki-duka na toto téma. Otevřeně z vysokého množství sebevražd mužů obvinil ženy a jejich rostoucí podíl na trhu práce, čímž si vysloužil kritiku nejen u odborné veřejnosti.
Ve srovnání s jinými vyspělými státy světa zemře v Jižní Koreji v důsledku sebevražd výrazně více lidí. Zatímco průměrně podle statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) připadá v těchto zemích na 100 tisíc obyvatel 10,6 sebevražd, v Jižní Koreji je to 25,2 sebevražd. V roce 2022 v zemi v důsledku sebevraždy zemřelo 12 906 lidí, s odvoláním na oficiální jihokorejské statistiky to uvádí britský zpravodajský portál BBC News. Vysoké množství sebevražd, zejména mezi mladými lidmi, znamená obrovský celospolečenský problém.
Velkou pozornost aktuálně vyvolala zpráva soulské radnice sepsaná radním Kim Ki-dukem, která byla oficiálně zveřejněná na webových stránkách samosprávy a která spojuje vysoké množství sebevražd s „dominantnější“ rolí žen ve společnosti. Tato zpráva analyzovala sebevraždy, k nimž došlo na mostech přes řeku Han. V roce 2018 zde svůj život ukončilo 430 lidí, v roce 2023 to bylo už 1 035 lidí. Současně vzrostl podíl mužů z 67 na 77 procent.
„Na rozdíl od minulosti, kdy v Koreji převládal patriarchát a ideologie s dominancí mužů, od roku 2023 se společnost mění ve vedenou ženami. Abychom v krátkodobém horizontu překonali expanzi tohoto ženského fenoménu, je nutné zlepšit povědomí o genderové rovnosti, aby muži a ženy mohli mít stejná práva a příležitosti, a vyřešit problémy pracovního trhu, které se objevují podobě nedostatku pracovních míst, a také vyšší sociální participace mužů,“ cituje ze zprávy britský deník The Independent.
Zpráva také spojuje vysokou míru sebevražednosti u mužů s tím, že dochází ke změnám v oblasti rodinného života, kvůli nimž má stále více mužů problémy najít vhodné partnerky a vstoupit do manželství. Americký magazín Time v odvoláním na korejský deník Hankyoreh citoval samotného korejského politika: „Zprávu jsem napsal na základě svých názorů a vyvodil jsem příčiny sebevražd u mužů,“ trval na svém Kim Ki-duk.
Nebezpečné předsudky škodí ženám i mužům
Zpráva obviňující postupnou emancipaci žen z vysokého počtu sebevražd u mužů vyvolala kritiku nejen odborné veřejnosti. „Je nebezpečné a nerozumné něco takového tvrdit bez dostatečných důkazů,“ uvedl pro BBC News profesor Song In Han, který se na Soulské univerzitě věnuje právě duševnímu zdraví populace, s tím, že sebevražednost je u mužů vyšší než u žen celosvětově. V řadě zemí, včetně například Velké Británie, je pak sebevražda vůbec jednou z nejčastějších příčin úmrtí u mužů mladších 50 let. Podle profesora Song In Hana je zcela na místě věnovat se vědecké analýze příčin vysoké sebevražednosti, naopak svalovat vinu na ženy je „politováníhodné“.
Vysoká míra sebevražednosti je navíc v Jižní Koreji dlouhodobý problém, s nímž se země potýkala roky před tím, než začalo docházet k větším společenským změnám v oblasti rovnosti žen a mužů. Podle profesorky sociologie Lee Min-ah není řešení snažit se zvrátit představu o „společnosti ovládané ženami“ směrem k návratu k patriarchátu, ale naopak se odpoutat od zažitých (patriarchálních) společenských rolí: „Pokud muži cítí úzkost, že se ve společnosti objevuje více žen, musíme se posunout ke společnosti, která se odpoutá od tradičních genderových rolí, že muži by měli být jedinými živiteli rodiny a ženy jediné pečovatelky o děti,“ míní Lee Min-ah.
V zemi ženy rozhodně nedominují
Zmiňovaná analýza je krom řady sexistických předsudků také značně vzdálená realitě o postavení žen a mužů v Jižní Koreji. Jak upozorňuje BBC News, v zemi stále převládají představy o „tradičních rolích“ obou pohlaví, v důsledku čehož ženy vydělávají v průměru o 29 procent méně než muži. Navíc v zemi posiluje „anti-feministické hnutí“, kdy zejména mladí muži obviňují ze svých problémů na trhu práce či při hledání partnerky ženy a jejich snahu získat větší práva i participaci ve společnosti. Přitom v jihokorejském parlamentu zasedá pouze 20 procent žen a ve vedení místních samospráv je jich pouze 29 procent.
Nejde přitom o první sexistické a značně nevědecké komentáře v souvislosti se ženami, které se ve veřejném prostoru v Jižní Koreji objevují. Minulý měsíc například jeden šedesátiletý soulský radní zveřejnil na webových stránkách radnice sérii článků, ve kterých mladým ženám doporučoval, aby se věnovaly gymnastice a cvičení pánevního dna, aby tak bylo možné zvýšit porodnost v zemi.
Vládní think-tank zase přišel s doporučením, aby dívky nastupovaly do školy o rok dříve než chlapci, protože pak bude zajištěno, že ve věku, kdy by se měly vdát, budou více „přitahovány“ ke svým vrstevníkům. „Takové komentáře jen potvrzují, jak všudypřítomná je v Koreji misogynie,“ uvedla Yuri Kim, ředitelka Ženského odborového svazu. Podle ní se nejen politici, ale ani úřady nesnaží porozumět výzvám, kterým ženy čelí, a místo toho je jen obviňují z celospolečenských problémů v zemi: „Obviňování žen z toho, že vstupují do pracovního procesu, jen prodlužuje nerovnováhu v naší společnosti.“ Podle statistik Světového ekonomického fóra přitom Jižní Korea z hlediska rovnosti žen a mužů zaujímá nepříliš lichotivé 105. místo mezi 146 sledovanými zeměmi světa. Oproti roku 2022 navíc v tomto žebříčku o šest míst poklesla.
Inspirace v Japonsku
Na dlouhodobě vysokou sebevražednost reagovalo korejské ministerstvo zdravotnictví tím, že na jaře loňského roku představilo pětiletý plán s cílem snížit počet sebevražd o 30 procent a tedy opustit nelichotivou první příčku v žebříčku OECD. Podle těchto plánů by stát měl hradit vyšetření duševního zdraví dospělým každé dva roky, zajistit větší podporu komunitních programů a také omezení nebezpečného online obsahu na internetu a na sociálních sítích.
Nicméně dlouhodobě na prevenci sebevražd Jižní Korea ve srovnání s Japonskem vynakládá pouze minimální zlomek finančních prostředků. V roce 2018 roční rozpočet na tyto projekty tvořil pouze 16,8 milionů amerických dolarů ve srovnání s japonským rozpočtem ve výši 793,7 milionů amerických dolarů. Právě Japonsko bylo zemí, kde byla sebevražednost dlouhodobě nejvyšší na světě, nicméně od roku 2003 postupně klesá, a to zejména díky systematickému přístupu v oblasti prevence.
Navzdory ekonomické síle Jižní Koreji je tato země stále sociálně velmi rozdělená, navíc peníze jsou zde hlavním měřítkem úspěchu, což ještě zhoršuje vysoce soutěživé prostředí: „Jihokorejci jsou až příliš zvyklí se prosazovat v této extrémně konkurenční společnosti. Jižní Korea není zrovna místem, kde by bylo snadné vyjádřit své emoce,“ popsala pro BBC News Yeon-soo Kim, ředitelka neziskové organizace LifeLine Seoseoul, která mimo jiné poskytuje non-stop krizovou linku. „Lidé potřebují více prostoru k tomu, aby mohli svobodně a v bezpečí vyjádřit své pocity a obavy, když mají problémy. Musíme lidem také neustále připomínat, že existují různé možnosti toho, jak uspět, a také to jako společnost uznat,“ dodala.
Ludmila Hamplová
