Evropská komise neposkytla veřejnosti dostatečný přístup ke smlouvám na nákup vakcín proti covidu, které uzavřela s farmaceutickými společnostmi v době pandemie, rozhodl Tribunál Soudního dvora EU, uvedla agentura Reuters. Soud konstatoval, že rozhodnutí Komise o redigování částí smluv obsahuje nesrovnalosti a že Komise neprokázala, že by širší přístup ke smlouvám ohrozil obchodní zájmy farmaceutických společností. Unijní soud tím potvrdil námitku podanou skupinou europoslanců proti postupu unijní exekutivy při uzavírání smluv. Ta podnikla právní kroky poté, co jim komise odmítla poskytnout úplný přístup ke smlouvám na vakcíny.
Mezi nesrovnalostmi, na které unijní soud poukázal, bylo částečné odmítnutí zveřejnit prohlášení o neexistenci střetu zájmů unijních zastupitelů odpovědných za vyjednávání těchto nákupů s farmaceutickými společnostmi. Soud verdikt oznámil den před hlasováním v Evropském parlamentu, na kterém se šéfka Komise Ursula von der Leyenová uchází o znovuzvolení. Musí získat podporu 361 poslanců Evropského parlamentu, aby byla znovu potvrzena ve funkci předsedkyně. Šance na její zvolení v tajném hlasování se přitom aktuálně jeví jako křehké.
Obvinění z trestných činů v souvislosti s vyjednáváním o vakcínách mezi von der Leyenovou a šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou se na jaře začal zabývat Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Vyšetřovatelé EPPO případ převzali od belgických žalobců, kteří von der Leyenovou vyšetřovali kvůli „zasahování do veřejných funkcí, ničení SMS, korupci a střetu zájmů“. Von der Leyenová má být vyšetřována kvůli „zasahování do veřejných funkcí, ničení SMS, korupci a střetu zájmů“.
Vyšetřování původně zahájily belgické soudní orgány v Lutychu na začátku roku 2023 po trestním oznámení podaném místním lobbistou Frédéricem Baldanem s vazbami na skupinu Bon Sens, která je skeptická k očkování. Baldanova stížnost se soustředila na údajnou výměnu textových zpráv mezi von der Leyenovou a Bourlou v období před největší dohodou EU o očkování v době vrcholící pandemie covidu v aféře nazývané jako „Pfizergate“. Později se k Baldanovi připojila maďarská a polská vláda, i když ta druhá stáhla svou stížnost poté, ky ve volbách zvítězila proevropská vláda vedená Donaldem Tuskem.
Evropská komise v reakci uvedla, že soud žalobě vyhověl pouze částečně ve dvou bodech. „Rozhodl, že komise měla poskytnout více vysvětlení, aby odůvodnila odmítnutí přístupu k některým ustanovením smluv. Rovněž rozhodl, že komise měla poskytnout osobní údaje týkající se členů vyjednávacích týmů složených ze zástupců členských států a úředníků komise,“ uvedla Evropská komise v prohlášení. Zdravotnický deník požádal o vyjádření také české zastoupení Evropské komise, to nás ale odkázalo na výše zmíněné prohlášení.
red, ČTK
