Německý spolkový kabinet Olafa Scholze (SPD) dal zelenou čtyřem návrhům zákonů z dílny Spolkového ministerstva zdravotnictví. Patří mezi ně například transformace společnosti Gematik na digitální agenturu nebo reforma záchranné služby. Naproti tomu došlo k odložení hlasování o navržené reformě lékárenského trhu. Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) se nechal slyšet, že norma půjde na vládu až v srpnu. O rozhodnutí informoval odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung.
Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach má po středečním jednání německého spolkového kabinetu důvod k radosti. Podařilo se mu totiž na vládě prosadit hned čtyři návrhy zákonů, kterými mění fungování některých věcí ve zdravotnickém rezortu i systému jako takovém.
Pravděpodobně nejdůležitějším zákonem z této sady je reforma záchranné služby a urgentní péče. Jejím cílem je podle ministra Lauterbacha vytvořit jednotné standardy urgentní péče na celostátní úrovni. Vedle toho mají vzniknout také centra urgentní péče a záchranných, respektive pohotovostních služeb.
Vznik nového institutu a více kompetencí pro digitalizační agenturu
Svou roli v tomto záměru budou hrát také lékárny. Aby totiž bylo možné zmíněná centra urgentní péče a urgentních a pohotovostních služeb zásobovat potřebnými léky, budou zdravotní pojišťovny muset uzavřít smlouvy o dodávkách léků se zúčastněnými nemocnicemi a lékárnami. Návrh zákona stanoví, že lékárna poskytující pohotovostí službu by měla být umístěna v bezprostřední blízkosti ordinace pohotovostní služby.
Další z řady norem upravujících změny ve zdravotnictví se týká státem provozované společnosti Gematik, která je zodpovědná za digitalizaci ve zdravotnictví. Karl Lauterbach ji navrhuje přeměnit, respektive rozšířit na digitální agenturu. Gematik změnou zákona mimo jiné získá další kompetence v oblasti digitalizace, a to například pro výběrová řízení či vývoj a specifikaci nových digitálních řešení.
Spolková vláda také schválila návrh zákona o posílení veřejného zdraví. Ten počítá s vytvořením Spolkového institutu pro prevenci a vzdělávání v lékařství (BIPAM – Bundesinstitut für Prävention und Aufklärung in der Medizin), jehož úkolem bude převzetí agendy Spolkového centra pro výchovu ke zdraví a část agendy Institutu Roberta Kocha.
Reforma lékáren přijde na řadu až v srpnu
Mezi schválenými ani projednávanými zákony se naopak neobjevil návrh reformy lékárenského trhu. Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach to na tiskové konferenci po jednání spolkové vlády zdůvodnil tím, že ještě nebyla dokončena kontrola právní formality. Tu má na starosti Spolkové ministerstvo spravedlnosti. Lauterbach uvedl, že návrh reformy lékárenského trhu předloží vládě na jednání, které se uskuteční 21. srpna.
Skutečným důvodem ale může být poměrně silná vlna kritiky, která se na adresu návrhu reformy lékárenského trhu snesla, a to zejména z řad lékárníků včetně Spolkové lékárenské komory (ABDA). Právě ABDA varuje, že plánovaná liberalizace lékárenského trhu povede k jeho ovládnutí nadnárodními lékárenskými řetězci. „Je to jen malý krůček k tomu, aby byl zrušen zákaz vlastnictví lékárny třetími stranami. Zásobování a dodávky léků budou kontrolovat mezinárodně působící korporace,” citoval portál Pharmazeutische Zeitung z vyjádření Spolkové lékárenské komory.
Německým lékárníkům je trnem v oku především ta část navrhované reformy, podle níž by v některých případech nebyla nutná fyzická přítomnost odborného personálu (farmaceuta) v každé lékárně, tedy v každé provozovně, respektive pobočce konkrétní lékárny.
Lauterbach: Reagujeme na úbytek lékáren
Nově by stačilo, aby byl přítomen pouze takzvaný farmaceuticko-technický pracovník, který by mohl léky vydávat. „V případě potřeby lze farmaceutické poradenství zákazníkům poskytovat prostřednictvím telefarmacie,” citoval portál Merkur.de z materiálu Spolkového ministerstva zdravotnictví. Jenže zároveň by platilo, že v případě přípravy léků na místě (jak je tomu například zvykem u některých antibiotik) by přítomnost farmaceuta v dané lékárně byla nutností. Zároveň by vedoucí lékárny musel být přítomen v dané lékárně nejméně osm hodin týdně.
Lauterbachův úřad ale při obhajování reformy lékárenského trhu argumentuje, že reaguje na klesající počet lékáren v Německu, který je zapříčiněn několika faktory. Patří mezi ně rostoucí nákladovost, a tedy klesající ziskovost lékáren, ale také zhoršující se demografická struktura německé populace, což vede k nedostatku lidí, kteří by byli ochotni lékárnu provozovat. A tím také udržet dostupnost léků i v méně lidnatých regionech.
Zdeňka Musilová
