Pravidla elektronického vedení zdravotní dokumentace čekají změny, například včetně práva pacienta na bezplatné získání její první kopie. V této souvislosti jsme se zeptali předsedů odborných společností, zda je podle nich tuzemské zdravotnictví připraveno na plnou elektronizaci nebo zda se neobávají možného nárůstu byrokratické zátěže. Podle nich čeká tuzemské zdravotnictví v oblasti elektronizace ještě hodně práce, je to však cesta, kterou je nezbytně nutné podstoupit.
Nová úprava pro elektronické vedení zdravotní dokumentace stanoví, že tamůže být v listinné i elektronické podobě, přičemž oba způsoby jejího vedení bude možné kombinovat. Myslíte si, že taková možnost, nikoli povinnost bude pro zdravotníky a zdravotnická zařízení dostatečně motivující k tomu, aby dokumentaci digitalizovali?
Martin Sameš, předseda České neurochirurgické společnosti: Pokud bude elektronické vedení zdravotní dokumentace správně nastaveno, může být prozatímní možnost kombinace listinné a elektronické formy dokumentace pro mnoho zdravotníků a zdravotnických zařízení dostatečně motivující k digitalizaci. Tato flexibilita umožňuje postupný přechod k plně elektronické dokumentaci, což může být méně stresující a umožní to zdravotnickým zařízením přizpůsobit se novému systému v jejich vlastním tempu. Důležité je zajistit, aby byl systém uživatelsky přívětivý a nevedl k nadměrnému zatížení personálu. Elektronická dokumentace je velmi užitečná pro sledování provedené diagnostiky a léčby pacienta, což přispívá k efektivnějšímu a přesnějšímu poskytování zdravotní péče. Domnívám se, že by bylo vhodné celonárodní sjednocení elektronického systému. To by mohlo přinést významné výhody, zejména v oblasti sdílení informací mezi různými zdravotnickými zařízeními.
Miloslav Roček, předseda České radiologické společnosti: Digitalizace zdravotní dokumentace postupně probíhá již mnoho let. Drtivá většina radiologických pracovišť používá digitální obrazovou dokumentaci, lékařské zprávy a poukazy uchovává v digitální a listinné podobě. Povolení výhradně elektronické podoby je správným krokem. Poskytovatel se může rozhodnout, který způsob je pro něj výhodnější a není nucen do plné elektronizace investovat.
Petr Ošťádal, předseda České kardiologické společnosti: Myslím si, že digitalizace je aktuálně jediná cesta a v současné době už nutnost.
Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti: Jako Česká vakcinologická společnost se vedením zdravotní dokumentace nezabýváme. To, co jsme řešili – a je to už vyřešeno –, je vznik elektronického očkovacího průkazu (EZkarty), který již funguje, a registru provedených očkování, který již také existuje.
Je podle Vás dnešní systém zdravotnictví již připraven na případný plný přechod k využívání elektronické formy?
Martin Sameš: Současný systém zdravotnictví má již určité předpoklady pro přechod k plně elektronické formě dokumentace. Mnoho zdravotnických zařízení již dnes využívá různé formy elektronických systémů, a tedy mají potřebné technologické vybavení a zkušenosti. Plný přechod by nicméně vyžadoval investice do infrastruktury, školení personálu a zajištění dostatečného kybernetického zabezpečení, což je zásadní pro ochranu citlivých zdravotních údajů pacientů.
Simona Papežová, předsedkyně Psychiatrické společnosti: Domnívám se, že mnohá, zvláště pak ambulantní zařízení, na plný přechod na elektronickou formu zdravotní dokumentace připravena nejsou. Na druhou stranu, při zavádění elektronických receptů jsme se také obávali nepřipravenosti systému, ale po krátkých úvodních obtížích systém funguje a nemyslím si, že by s tím měla zdravotnická zařízení větší obtíže.
Miloslav Roček: Dnešní systém zdravotnictví na případný plný přechod k využívání elektronické formy připraven není.
Petr Ošťádal: Zatím ne. Je v tom potřeba ještě hodně práce.
Neobáváte se toho, že lékařům a sestrám stoupne kvůli novým pravidlům byrokratická zátěž – například kvůli Sněmovnou doplněnému právu pacienta na bezplatné získání první kopie dokumentace nebo výpisu z ní?
Martin Sameš: Pokud bude systém elektronické dokumentace správně nastaven, nemusí vést k nadměrnému zvýšení byrokratické zátěže pro lékaře a sestry. Naopak, elektronická dokumentace může usnadnit a urychlit procesy spojené s vytvářením a správou zdravotní dokumentace. Klíčové je zajistit, aby byl elektronický systém uživatelsky přívětivý a intuitivní, což by mohlo snížit potenciální zátěž a zároveň zvýšit efektivitu a kvalitu poskytované péče.
Simona Papežová: Toto pojetí práva pacientů jistě zátěž přinese, a to jak administrativní a časovou, tak i finanční. Zvláště psychiatrická dokumentace může být i značně obsáhlá, obsahuje informace o třetích osobách a připravit takovou dokumentaci k tisku je práce v řádu hodin. Tento čas lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, a také náklady na tisk kopie dokumentace, nemá být hrazen pacientem. Ale kým tedy? Nemyslím si ani, že by měl být hrazen z veřejného zdravotního pojištění, tyto prostředky jsou určeny na diagnostiku a léčbu pacientů. Není mi známo, že by některé profese pracovaly zadarmo. Nicméně od zdravotníků se to apriori očekává. Myslím, že to chuť přetížených zdravotníků k péči nezvýší.
Miloslav Roček: Pacient má právo získat kopii zdravotní dokumentace. Teprve čas ukáže, jak stoupne zájem, pokud toto bude prováděno bezplatně na účet zdravotnického zařízení.
Petr Ošťádal: Bude to zcela jistě práce navíc, ale jak už jsem zmínil, je to jediná možná cesta.
Pohled předsedů dalších odborných společností na tuto problematiku vám v příštích týdnech přineseme v dalších článcích.
Jakub Němec
