Výrobci a dodavatelé upozorňují, že vstup některých superinovativních technologií na trh dnes trvá až dva roky. Zdravotnický deník se proto zainteresovaných ptá, co by se podle nich mělo legislativně a systémově změnit, aby se vstup inovací urychlil. Po dodavatelích (zde a zde) a zdravotních pojišťovnách jsme se zeptali také předsedů odborných společností. Ti vidí nejčastěji cestu ve zrychlení schvalovacích procesů, jmenovali ale i bariéru finančních limitů.
Podle některých výrobců a dodavatelů může vstup superinovativních technologií na tuzemský trh trvat při aplikaci současné metodiky až dva roky. Jak vnímáte rychlost vstupu klíčových technologií vy?
Petr Ošťádal, předsedaČeské kardiologické společnosti: Rozdělil bych to na dvě oblasti, které jsou řízeny jinými pravidly. První je oblast výzkumu a vývoje, preklinických i klinických studií k ověření účinnosti a bezpečnosti nových technologií. V této oblasti by jistě pomohlo urychlení procesů schvalování a podpora atraktivity a odměňování týmů, které se na výzkumu podílejí. To se ovšem týká prostředků na výzkum a vývoj, nikoli zdravotního pojištění.
Druhá oblast je zavádění technologií, které již mají evidenci o benefitu z jejich použití. V této oblasti je jistě limitace v nákladech, respektive poměru mezi náklady a přínosem, a v možnostech plátců péče.
Martin Sameš, předseda České neurochirurgické společnosti: Rychlost vstupu klíčových technologií na tuzemský trh je zásadní pro zajištění nejnovějších a nejefektivnějších postupů ve zdravotnictví. Doba trvání až dva roky se může zdát dlouhá, zejména v kontextu rychlého technologického pokroku. Tempo zavádění nových technologií však musí být v rovnováze s bezpečností diagnostických a léčebných metod.
Mohlo by vás zajímat
Miloslav Roček, předseda České radiologické společnosti: Důvodem je zdlouhavý proces schválení nových postupů pracovní skupinou ministerstva zdravotnictví a následné zahrnutí výkonu do Seznamu výkonů, což trvá více než rok. Dalším zdržením je implementace do sytému pojišťoven, především VZP. Dalším krokem je nakonec nasmlouvání výkonu s pojišťovnami pro jednotlivá zdravotnická zařízení.
Simona Papežová, předsedkyně Psychiatrické společnosti: V obecné rovině by především mělo platit, že všechny inovativní technologie musejí být dostatečně otestovány, aby byla eliminována možná rizika a naopak představovaly opravdový přínos pro koncové uživatele.
Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti:Tím, co řešíme, není vstup technologií na trh, ale vstup nových vakcín do systému úhrad ze zdravotního pojištění. Ten je vymyšlen, připraven a nyní jen čekáme na rychlost legislativního procesu a míru ochoty poslanců toto načíst a schválit.
A jaké jsou podle vás největší bariéry rychlejšího vstupu některých inovací na tuzemský trh?
Martin Sameš: Největšími bariérami pro rychlejší zavedení inovativních technologií jsou zejména regulační a administrativní překážky. Dále jsou to vysoké finanční náklady na vývoj, testování a pořízení nových technologií.
Petr Ošťádal: Procesy schvalování jsou dlouhé a možnosti zdravotních pojišťoven omezené.
Pohled předsedů dalších odborných společností na tuto problematiku vám v příštích týdnech přineseme v dalších článcích.
Jakub Němec
