Slovensko oproti České republice méně spoluúčastí limituje spotřebu léků, dietetických potravin a zdravotnických pomůcek. Pokud by podle Úřadu pro dohled nad zdravotní péčí (ÚDZS) byly limity doplatků nastaveny podobně jako v Česku, znamenalo by to pro tamní zdravotnictví úsporu skoro 50 milionů eur, které by tak bylo možno využít efektivněji na jinou zdravotní péči.
Na Slovensku dosáhla v roce 2023 celková výše vrácených doplatků (tzv. vratka) pojištěncům za léky, dietetické potraviny a zdravotnické pomůcky částky téměř 74 milionů eur. Představuje to nárůst o 12 milionů eur oproti roku 2022.
„Pokud bychom tuto částku rozdělili mezi všechny pojištěnce na Slovensku, tak by byla průměrná vratka jednomu pojištěnci 14,25 eura za rok,“ vysvětluje ÚDZS.
Ochranný limit pro pojištěnce, ale s jinými podmínkami, je zaveden i v České republice. „Průměrná výše doplatku vráceného pojištěnci v roce 2023 tam činila pouze 5,05 eura za rok, tedy přibližně třetinu z doplatku vráceného na Slovensku,“ konstatuje ÚDZS.
Ochranný limit se na Slovensku u jednotlivých skupin pojištěnců liší a od roku 2022 pro některé z nich dokonce platí, že nedoplácejí za léky, dietetické potraviny a zdravotnické pomůcky nic. Přitom v redukci nadužívání léků a v omezení jejich plýtvání vidí ÚDZS významný zdroj úspor, které by mohly být využity ve prospěch lepší kvality a dostupnosti zdravotní péče. Vzhledem k omezeným zdrojům ve slovenském zdravotnictví a narůstajícím nárokům poskytovatelů zdravotní péče ÚDZS dává vládě a parlamentu na zvážení otázku revize ochranných limitů ve směru jejich sladění s ekonomickými možnostmi státu, motivování pacientů k úsporám a s principy adresné sociální politiky.
Mohlo by vás zajímat
Pokud by podle úřadu byl na Slovensku ochranný limit nastaven obdobně jako v Česku, celková výše vrácených doplatků by v roce 2023 představovala částku kolem 26,2 milionu eur, tedy o 47,7 milionu eur méně. „A právě na takto uspořené zdroje se lze dívat z perspektivy jejich efektivnějšího využití,“ připomíná ÚDZS.
Úřad vypočítal, že celkové příjmy z pojistného v roce 2023 dosáhly na Slovensku částky 7,244 miliardy eur a průměrná měsíční platba za jednoho pojištěnce vycházela na 116 eur. Dodává, že celkové příjmy z pojistného v roce 2023 dosáhly v České republice částky 19,175 miliardy eur a tedy průměrná měsíční platba za pojištěnce dosáhla 147 eur. „Průměrné příjmy z pojistného tedy byly v České republice vyšší o 26,4 procent. Česko tak je navzdory většímu objemu zdrojů ve zdravotnictví méně štědré ve vratkách za léky, dietetické potraviny a zdravotnické pomůcky,“ informuje ÚDZS.
Někteří pacienti neplatí doplatky
I když jsou v celkových nákladech zahrnuty také výdaje na tzv. inovativní léky, je podle ÚDZS jasné, že na Slovensku jde na léky, dietetické potraviny a zdravotnické pomůcky podstatně více zdrojů než v Česku. „Náklady na toto zboží představovaly v roce 2023 na Slovensku 24,7 procent z celkových nákladů na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, přičemž v České republice to bylo přibližně 13 procent. Je třeba připustit, že na slovenskou vyšší spotřebu mají vliv i štědřejší ochranné limity,“ upozorňuje ÚDZS.
Průměrná vratka byla na Slovensku vyšší už i v roce 2021, ale od roku 2022, kdy došlo k rozšíření skupin ochranných limitů a byly zavedeny i nulové limity, je průměrný vrácený doplatek téměř třikrát větší než v Česku.
Pojištěncům, kteří splnili podmínky ochranného limitu, zdravotní pojišťovny doplatky za léky, dietetické potraviny a zdravotnické pomůcky vracejí. Další možnost je, že pojištěnci neplatí nic už při výdeji těchto komodit. Jde zejména o děti do 6 let, držitele průkazu ZTP a různé typy důchodců, přičemž každá z těchto skupin pojištěnců má zákonem stanovený limit spoluúčasti (0, 12, resp. 30 eur za čtvrtletí). Pokud se na pojištěnce vztahuje několik ochranných limitů, uplatní se pro něj ten výhodnější.
Do limitu se započítává doplatek za nejlevnější verzi generického léku, zdravotnické pomůcky a dietetické potraviny na trhu. To znamená, že v případě léků pojištěnec nehradí doplatek nad ochranný limit jen v tom případě, pokud mu byl vydán generický lék zařazený v seznamu kategorizovaných léků s nejnižším přepočteným doplatkem na standardní dávku léčiva, což lze považovat za regulační opatření k omezení spotřeby dražších, zpravidla originálních léků.
Ne všichni pomoc potřebují
V roce 2023 bylo na Slovensku 89 procent ze všech vrácených doplatků vyplaceno pojištěncům, kteří byli příjemci různých důchodů. Zbývajících 11 procent doplatků za překročení limitu spoluúčasti bylo vyplaceno pojištěncům ve věku do 6 let.
Podle údajů české Všeobecné zdravotní pojišťovny bylo až 81 procent z celkové částky přeplatků vyplaceno pojištěncům ve věku nad 70 let. Další nejpočetnější skupinou byli pojištěnci ve věku 65-69 let, kterým bylo vyplaceno 13 procent.
„Z toho vyplývá, že 94 procent všech přeplatků za překročení ochranného limitu bylo vyplaceno pojištěncům v důchodovém věku, a to navzdory tomu, že horní ochranný limit v ČR platí pro každého pojištěnce. Pojištěnci ve věku 0 až 18 let tvořili jen jedno procento a lidé v produktivním věku od 19 do 64 let pět procent z celkové částky přeplatků za překročení limitu doplatků,“ konstatuje ÚDZS.
Úřad proto došel k závěru, že zavedení nulových ochranných limitů na Slovensku v roce 2022 vedlo k výraznému zvýšení vrácených doplatků na léky, dietetické potraviny a zdravotnické pomůcky. Pro část pojištěnců spotřeba těchto komodit nepředstavovala žádné dodatečné výdaje, a tedy ani brzdu, která limituje poptávku a eliminuje nadspotřebu.
„Nulový ochranný limit, který snižuje vnímanou hodnotu poskytované léčby, byl navíc nastaven bez zohlednění sociální situace jeho příjemců, to znamená plošně. Například všechny děti do 6 let mají doplatky za léky vráceny bez ohledu na to, zda takovou pomoc od státu potřebují,“ uzavírá ÚDZS.
-bre-
