Veselý: 24hodinové legální služby jsou pro nás nápravou pracovního režimu v nemocnicích
„Díky legislativnímu zakotvení legálních 24hodinových služeb nebude docházet k tomu, že budeme muset být v práci další nelegální přesčasy, které se někdy vyšplhají až na 36 hodin pracovní doby za den. Současný pracovní režim v nemocnicích se tak konečně napraví,“ říká předseda Sekce mladých lékařů ČLK Dalibor Veselý k novele zákoníku práce, kterou minulý týden v pátek schválila Sněmovna.
Návrh na změnu zákoníku práce by mohl zavést až 24hodinové směny pro zaměstnance ve zdravotnických zařízeních s nepřetržitým provozem, jako je záchranná služba. Z celkového počtu 149 přítomných poslanců hlasovalo pro návrh 147, dva se zdrželi hlasování. Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník pro Zdravotnický deník uvedl, že schválení novely je výsledkem spolupráce všech hlavních zainteresovaných stran.
Za každou další započatou hodinu po 12. hodině v práci by zaměstnanci obdrželi zákonem stanovený příplatek, který činí 20 procent průměrného hodinového výdělku u zaměstnanců odměňovaných mzdou a u zaměstnanců odměňovaných platem pevně 20 procent. Příplatek mají dostávat i zaměstnanci pracující na dohodu. „Dovedl bych si představit příplatek, který by byl vyšší, nicméně 20 procent je pro nás přijatelný kompromis,“ uvedl Veselý pro Zdravotnický deník. Pracovní doba lékaře se v současné době mnohdy vyšplhá až na rekordních 36 hodin, jak Veselý dále uvedl. Legální ukotvení 24hodinové směny proto považuje za nápravu současného stavu. S pozměňovacím návrhem ohledně celodenních směn ve zdravotnictví přišla skupina koaličních poslanců v čele s Tomem Philippem (KDU-ČSL).
Konec zaručené mzdy u soukromníků
Novela zákoníku práce přichází se zrušením zaručené mzdy v soukromé sféře. Zaručené mzdy mají podle vlády od příštího roku platit jen pro veřejný sektor. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nicméně jde o dobrý kompromis. „Přes 98 procent lidí bere automaticky vyšší než zaručenou mzdu. To je vidět, že to prostě není potřeba. Nevím, proč by stát měl určovat zaručenou mzdu pro každou další profesi. Je to v Evropě zcela neobvyklý nástroj,“ uvedl Stanjura během jednání Sněmovny s tím, že kdyby to bylo na něm, zruší zaručenou mzdu i ve veřejné sféře.
Proti zrušení zaručené mzdy v soukromé sféře se vymezuje například opoziční poslankyně z hnutí ANO Jana Pastuchová. „Mně vadí zrušení zaručené mzdy. Byla to pojistka zaměstnanců. Já nerozumím tomu, proč tak strašně tlačíte na pilu. Komu tím pomáháte? Velkým korporacím?“ divila se na jednání Sněmovny.
Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dává novela větší prostor pro sociální dialog na úrovni podniků nebo firem. Přináší tak možnost kolektivního vyjednávání vyššího stupně hranice, která bude vyšší než minimální mzda. Novelu zákoníku práce a její změny nyní musí posoudit Senát.
Mohlo by vás zajímat
-ns-
Nela Slivková
