Vedení zdravotní dokumentace – včetně elektronického – dostává nová pravidla, pacientům například vzniká právo na bezplatné získání její první kopie. Oslovili jsme proto předsedy odborných společností (první reakce zde), abychom se jich zeptali, jak je podle nich tuzemské zdravotnictví připraveno na plnou elektronizaci, či zda se kvůli nové úpravě neobávají nárůstu byrokratické zátěže. Ti se shodují, že zdravotníci mají elektronizaci přijmout přirozeně, protože pro ně bude výhodná, ne protože jim to bude nařízeno.

Česko čekají nová pravidla v oblasti vedení zdravotní dokumentace. Ta může být podle čerstvě schválené novely vedena v listinné i elektronické podobě, přičemž oba způsoby jejího vedení bude možné kombinovat. Myslíte si, že taková možnost, nikoli povinnost bude pro zdravotníky a zdravotnická zařízení dostatečně motivující k tomu, aby dokumentaci digitalizovali?

Petr Marusič, předseda České neurologické společnosti: Pro část z nich ano, pro část asi nikoli. Už dnes část zdravotnických zařízení pracuje převážně s digitalizovanou dokumentací – vzhledem k neexistenci jednotného celostátního systému předávání a nahlížení do dokumentace se ale nadále používají pro komunikaci mezi zdravotnickými zařízeními především papírové zprávy. Elektronickou komunikaci ztěžují pravidla GDPR, nutnost šifrování, elektronické podpisy, stále se měnící hesla a podobně.

Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů:V dnešní době jistě nelze odmítat rozvoj elektronizace, a to ani v oblasti vedení zdravotnické dokumentace. Z provozních důvodů je ale dobře, že jsou nyní možné obě formy – jak elektronická, tak papírová. Všichni si pamatujeme situaci z nedávné „covidové“ doby, kdy jsme díky existenci e-receptů a elektronické komunikaci mohli fungovat i v období restrikcí, na druhou stranu máme zkušenosti i s padáním serveru, s nepřesnými centrálními údaji v nacionáliích pacientů, v registracích u pojišťoven. Dvojí možnost je dle mého názoru do jisté míry kontrolou. A nemyslím si, že nařízená povinnost je motivací. Obecně vítáme rozvoj technologií především potud, pokud nám umožní sdílet data, nahlížet do důležitých registrů, a podobně – prostě dělat cokoliv, co přinese přidanou hodnotu pacientům i zdravotníkům.

Vladimír Černý, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny: Pro zdravotníky a zejména lékaře jsou klíčové jednoduchost, snadnost a „přátelskost“ vyplnění jakékoliv dokumentace. A pokud tyto atributy najdou v digitalizaci, pak to je a bude motivující.

Mohlo by vás zajímat

Vladimír Mařík, předseda Společnosti estetické chirurgie: Myslím si, že kombinace elektronického a papírového vedení elektronické dokumentace je možná a pro poskytovatele zdravotní péče není zatěžující. V naší nemocnici i v soukromém zdravotnickém zařízení používáme elektronickou formu plus vše tiskneme.

Je podle vás dnešní systém zdravotnictví již připraven na případný plný přechod k využívání elektronické formy?

Petr Marusič: Měl by být, ale na druhou stranu by mohla povinnost přechodu pouze na elektronickou formu přimět významnou část lékařů vyššího věku k ukončení činnosti. A to by vedlo ke kolapsu systému, nebo minimálně ke zhoršení dostupnosti zdravotní péče v určitých oblastech. Hrozí především ukončení činnosti některých praktických lékařů i ambulantních specialistů v terénu.

Alena Šebková: Otázkou je, zda je skutečně cílem plná elektronizace se všemi možnými dopady.

Vladimír Černý: Není. Důvodem jsou podle mého názoru peníze a nedostatečná kapacita příslušných IT specialistů v nemocnicích.

Vladimír Mařík: Myslím si, že zdravotnický sytém již na plný přechod na elektronickou formu připraven je, nevím však, zda máme dostatek IT odborníků ve velkých i menších nemocnicích a zdravotnických zařízeních, kde hrozí eventuální výpadky počítačových systémů a hackerské útoky. A nedostatek IT pracovníků může ve svém důsledku vést k poškození pacientů.

Neobáváte se toho, že lékařům a sestrám stoupne kvůli novým pravidlům byrokratická zátěž – například kvůli nově uzákoněnému právu pacienta na bezplatné získání první kopie dokumentace nebo výpisu z ní?

Petr Marusič: To jistě stoupne. Ideální by bylo, kdyby měl pacient svou vlastní dokumentaci dostupnou v „elektronické kartě“. Co s ní potom udělá, by bylo na něm. Mohl by si ji vytisknout, předat, komu by chtěl a podobně – a nezatěžoval by tím zdravotníky.

Alena Šebková: Přiznám se, že takto dopodrobna jsem zákon ještě nestudovala, ale osobně se mi to nelíbí. Výpis z dokumentace je administrativní úkon, který zabere poměrně dost času, pokud je správně proveden. Pokud to takto je, zákonodárci vlastně nařizují zdravotníkům bezplatnou práci. Nařizují ji také sobě? Doufám, že nyní každý pacient nebude žádat výpis, pokud ho skutečně nebude potřebovat. Protože pokud nyní „brzdí“ pacienty pouze platba za úkon, pak se administrativní zátěž zvýšit může.

Vladimír Černý: Neobávám, toto jsou pouze administrativní výkony, které nemají dělat kvalifikovaní zdravotničtí pracovníci. Ale je faktem, že že v řadě nemocnic je i dnes práce lékařů, případně jiných nelékařských zdravotnických pracovníků, pro tyto účely využívána.

Vladimír Mařík: Stejně nyní vše tiskneme, takže bych se toho moc neobával. Tato změna je spíše dána celkovým ovzduším a vnímáním zdravotnictví ve společnosti i fungováním soudnictví.

Pohled předsedů dalších odborných společností na tuto problematiku vám v příštích týdnech přineseme v dalších článcích.

Jakub Němec