Americké federální úřady se dohodly s farmaceutickými firmami na snížení cen deseti nejužívanějších a nejdražších léků, především těch běžně užívaných seniory. S odkazem na administrativu amerického prezidenta Joea Bidena o tom informovala agentura AP. Bílý dům zatím neposkytl mnoho podrobností o tom, kolik Američané za léky nově zaplatí. Dohoda se pravděpodobně stane ústředním bodem prezidentské kampaně viceprezidentky Kamaly Harrisové.
Prezident Biden v rámci zákona o snižování inflace (IRA) v srpnu 2022 představil prvotní seznam deseti léků, o jejichž ceně vláda vyjednávala s výrobci prostřednictvím federálního programu zdravotního pojištění Medicare. V programu Medicare je přes 67 milionů Američanů. Stěžejním argumentem současné demokratické administrativy byly vysoké ceny léčiv.
Američtí daňoví poplatníci by díky novým cenám měli ušetřit šest miliard dolarů (přes 137 miliard korun) a starší Američané by mohli na svých lécích ušetřit zhruba 1,5 miliardy dolarů (asi 34 miliard korun), uvedl Bílý dům. Tyto prognózy však vycházejí ze starších odhadů a administrativa nesdělila žádné podrobnosti o tom, jak k těmto číslům dospěla, poznamenala AP.
Dohoda ovlivní cenu léků, které používají miliony starších Američanů na léčbu cukrovky, rakoviny krve a prevenci srdečního selhání nebo krevních sraženin. Nejčastěji užívaný lék z dotyčné desítky, který slouží k léčbě a prevenci krevních sraženin a v USA se prodává pod obchodním názvem Eliquis, užívalo mezi červnem 2022 a květnem 2023 přes 3,7 milionu Američanů v rámci programu Medicare, ukazují vládní údaje.
Změní se také cena dalšího léku na ředění krve Xarelto či léků na cukrovku Jardiance a Januvia. V loňském roce vynaložil systém Medicare na úhradu těchto léků 50 miliard dolarů (přes 1,1 bilionu korun).
Mohlo by vás zajímat
Přelomová dohoda pro prezidentskou kampaň
Pro program Medicare se jedná se o přelomovou dohodu. Po celá desetiletí měla federální vláda zakázáno vyjednávat s farmaceutickými společnostmi o ceně jejich léků, ačkoli pro soukromé pojišťovny je to běžný postup. „To znamenalo, že farmaceutické společnosti si mohly za život zachraňující léčbu, na kterou se lidé spoléhají, účtovat v podstatě cokoli, a všichni Američané na to dopláceli,“ řekla ve středu večer novinářům poradkyně Bílého domu Neera Tandenová.
Dohoda se podle AP stane ústředním bodem prezidentské kampaně viceprezidentky Kamaly Harrisové, zejména proto, že při schvalování zákona dala rozhodující hlas. Harrisová a prezident Biden to potvrdili ve čtvrtek tím, že poprvé společně vystoupili před voliči od chvíle, kdy Biden minulý měsíc vzdal obhajobu mandátu a přenechal Harrisové prezidentskou kandidaturu za Demokratickou stranu. Na mítinku nedaleko Washingtonu vyzdvihovali právě úspěch své vlády v podobě dohody s farmaceutickými firmami o snížení cen vybraných deseti léků.
„Konečně jsme porazili Big Pharma,“ prohlásila Harrisová s odkazem na velké hráče farmaceutického průmyslu. Velké farmaceutické firmy brojily proti Bidenovu plánu na snížení cen léků a neúspěšně se proti němu pokoušely podat žaloby.
Očekává se, že generální středisko pro zdravotnické služby CMS, které dohlíželo na uzavírání dohod, zveřejní konečné ceny léků později. Nové ceny vstoupí v platnost až v roce 2026. V příštím roce může ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí vybrat k jednání o cenách dalších 15 léků.
ČTK
