Vzhledem k tomu, že zhruba 6,5 milionu Kanaďanů nemá svého osobního lékaře a zdánlivě nekonečné čekací doby na některé lékařské zákroky se bohužel stávají normou, řešením se stále častěji stává soukromá medicína. To se ale přestává líbit Kanadské lékařské asociaci (CMA), která vyzvala k zákazu plateb za zákroky, které jsou dlouhodobě hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Soukromé služby totiž mohou pro pacienty paradoxně znamenat menší kvalitu za více peněz, jak upozornil americký deník The New York Times.
Soukromá medicína může mít mnoho různých podob. Kanaďané, kteří jsou netrpěliví kvůli čekacím dobám u lékařů, už dlouho létají do jiných zemí na operace, které si sami platí. V Quebecu lékaři stále častěji zcela opouštějí veřejný zdravotnický systém a otevírají soukromé lékařské kliniky, kde pacienti platí tisíce dolarů ročně za návštěvu rodinného lékaře. Jinde zase soukromé kliniky využívají mezery v současných zákonech, které zakazují platbu za základní lékařské služby, tím, že je místo lékařů poskytují praktické sestry. Mnoho nemocnic po celé zemi se proto musí vyrovnávat s nedostatkem zdravotních sester, který se ještě prohloubil během covidové pandemie. Výsledkem je využívání dočasného ošetřovatelského personálu od různých pracovních agentur.
Nyní však Kanadská lékařská asociace (CMA) volá po tom, že je načase, aby vláda ukončila možnost plateb za služby, které byly dlouho hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a varuje, že soukromé poskytování zdravotní péče může vést ke zhoršení kvality lékařské péče, navíc za vyšší ceny. CMA formulovala svá doporučení po konzultaci s 10 tisíci poskytovateli zdravotní péče a také s pacienty.
„Kdykoli máte systém v krizi, dojde ke změně,“ uvedla Joss Reimerová, lékařka z Winnipegu, která je prezidentkou CMA. A dodala: „Proto si myslím, že je načase, vyslyšet volání Kanaďanů po změně, protože v systému je řada nejasností. Není pochyb o tom, že náš zdravotnický systém trpí.“
Stále stejní poskytovatelé
Kanadský zdravotnický systém byl odedávna kombinací soukromých a veřejných služeb. Lékaři sami nejsou státními zaměstnanci, ale účtují vládě za své služby. Zároveň hradí náklady na své ordinace a zaměstnance.
„Když se předkládá řešení, že vzniklé mezery zaplní soukromé služby, jsou to stále ti samí poskytovatelé zdravotní péče, kteří nakonec v těchto soukromých službách pracují,“ upozornila dále prezidentka Reimerová a poznamenala, že nemocnice ve Winnipegu uzavřela některá oddělení kvůli nedostatku zdravotních sester, které pravidelně přecházejí do soukromých ošetřovatelských agentur.
V Quebecu, provincii s dlouhou čekací listinou na lékaře primární péče, odešlo z veřejného systému už 780 lékařů. CMA přezkoumala všechny dostupné výzkumy o tom, jak se daří pacientům, kteří jsou léčeni prostřednictvím veřejně poskytovaných služeb, ve srovnání s pacienty, kteří jsou léčeni soukromými subjekty. Obecný trend je podle ní jasný. „Soukromí poskytovanovatelé služeb – bez ohledu na to, zda jsou financovány z veřejných nebo soukromých zdrojů – měli tendenci vykazovat vyšší náklady a měli horší výsledky než stejné služby poskytovatelů veřejných,“ uvedla prezidentka CMA. Vlády by proto podle ní měly postupovat opatrně.
Progresivní konzervativní strana v kanadské provincii Ontario proto plánuje rozšířit veřejné financování například u operací šedého zákalu a vyšetření magnetickou rezonancí na soukromých klinikách a uzavřít smlouvy na operace kyčelních a kolenních kloubů.
Obavy ze silného lobbingu korporací
I přesto jsou soukromé lékařské služby v Kanadě stále se rozšiřujícím byznysem. Minulý měsíc prodal ontarijský penzijní fond firmu LifeLabs, jednu z mála velkých společností zabývajících se laboratorními testy, velké testovací firmě Quest Diagnostics sídlící ve Spojených státech za 1,35 miliardy kanadských dolarů.
Ontarijská akademie lékárníků také varovala, že se její členové se potýkají s rostoucím tlakem korporací na zvýšení objemu obchodu a zisků. Tento tlak podle nich ovlivňuje „kvalitu péče, kterou chtějí poskytovat svým pacientům“. Tato situace podle zprávy způsobuje menší zaměření na zájmy pacientů a větší zaměření na zisk.
Doporučení Kanadské lékařské asociace vládě podle jejích autorů rozhodně narazí na lobbing korporací, které se chtějí více prosadit ve zdravotnickém systému. I přesto je ale podle prezidentky Reimerové důležité, aby zastupovaní lékaři a pacienti neztráceli svůj hlas.
-ns-
