Vláda pod vedením německého kancléře Olafa Scholze měla již tento týden schválit reformu lékáren, kterou vypracoval spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach a jeho úřad. Jenže podle odborného deníku Deutsche Apotheker Zeitung se reforma lékárenského trhu nakonec na pořadu středečního jednání Scholzova kabinetu neocitla. Spolkový ministr zdravotnictví tak zřejmě ještě do návrhu bude zapracovávat námitky, které se k navržené reformě ozývaly zejména od zainteresovaných subjektů.
Připravovaná reforma lékárenského trhu bude v Německu ještě nějakou dobu nejspíše jen ve fázi návrhu. Spolková vláda pod vedením kancléře Olafa Scholze (SPD) ji měla schválit již v tomto týdnu, avšak na programu jednání kabinetu se neobjevila, jak informoval odborný deník Deutsche Apotheker Zeitung. Důvodem je pravděpodobně kritika, která se na stávající podobu reformy lékárenského trhu strhla.
Podle Deutsche Apotheker Zeitung se už v uplynulém týdnu objevovaly náznaky odsunutí projednávání reformy lékárenského trhu z aktuálního programu jednání Scholzova kabinetu. Námitky totiž přišly i zevnitř vlády samotné. Spolková ministryně školství Bettina Stark-Watzingerová (FDP) vznesla výhradu k částem reformního balíčku.
Kritika i z vládní strany
Hlavní výhrada se týkala úpravy, která definuje možnosti vedení lékárny. Návrh spolkového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha (SPD) totiž počítal s tím, že by se pravidla pro přítomnost kvalifikovaného personálu v konkrétní provozovně lékárny rozvolnila. Nově by tam nemusel být permanentně přítomen vystudovaný farmaceut, ale jen licencovaný odborník, který by s volbou léků uměl pacientům poradit prakticky stejně kvalifikovaně.
K reformě je kritická i Stark-Watzingerové stranická kolegyně Kristine Lütkeová, která je členkou Spolkového sněmu. “Je jasné, že lékárenská reforma může být schválena jen s výraznými zlepšeními. Odmítám, aby lékárna mohla existovat prakticky bez lékárníka a změnila se v pouhou výdejnu. Takový stav dostupnost léků nezlepší, a to ani ve venkovských oblastech,” uvedla Lütkeová pro deník Deutsche Apotheker Zeitung.
Podle Lütkeové má být cílem reformy posílení svobodných povolání a zajistit “víc než jen přerozdělování z hlediska toho, jak se nastaví odměny lékárníků”. Členka vládní strany je také přesvědčena, že v této oblasti se prakticky nic neděje. “Je také třeba přijmout opatření pro rychlejší digitalizaci a omezení byrokracie, aby tuzemské lékárny byly připraveny na budoucnost. Musíme podniknout takové kroky, aby lékárny zůstaly hlavním pilířem dostupné zdravotní péče,” dodala Lütkeová.
Mohlo by vás zajímat
Již druhý odklad projednání lékárenské reformy
Projednání reformy lékárenského trhu se tak odkládá již podruhé. První odklad přišel v červenci, kdy jej Karl Lauterbach zdůvodnil nutností dokončit kontrolu právní formality. Jenže skutečným důvodem může být silná vlna kritiky, kterou již dříve dala najevo například Spolková lékárenská komora (ABDA).
Ta totiž varovala, že plánovaná liberalizace lékárenského trhu povede k jeho ovládnutí nadnárodními lékárenskými řetězci. „Je to jen malý krůček k tomu, aby byl zrušen zákaz vlastnictví lékárny třetími stranami. Zásobování a dodávky léků budou kontrolovat mezinárodně působící korporace,” citoval portál Pharmazeutische Zeitung z vyjádření Spolkové lékárenské komory.
Lauterbach: Reagujeme na klesající počet lékáren
Německým lékárníkům je trnem v oku především ta část navrhované reformy, podle níž by v některých případech nebyla nutná fyzická přítomnost odborného personálu (farmaceuta) v každé lékárně, tedy v každé provozovně, respektive pobočce konkrétní lékárny. Jde o stejnou výtku, kterou měla vládní poslankyně Lütkeová.
Lauterbachův úřad ale při obhajování reformy lékárenského trhu argumentoval, že reaguje na klesající počet lékáren v Německu, který je zapříčiněn několika faktory. Patří mezi ně rostoucí nákladovost a tedy klesající ziskovost lékáren, ale také zhoršující se demografická struktura německé populace, což vede k nedostatku lidí, kteří by byli ochotni lékárnu provozovat. A tím také udržet dostupnost léků i v méně lidnatých regionech.
Zdeňka Musilová
