Německý zdravotnický systém se už několik let potýká s nedostatečnými zdroji pro své financování. Stalo se tak do jisté míry zvykem, že zdravotní pojišťovny postupně navyšovaly zvláštní příspěvek k základní sazbě zákonného zdravotního pojištění. Nyní ale hrozí, že dodatečná sazba bude muset vzrůst mnohem výrazněji, než bylo doposud zvykem. Zdravotní pojišťovny proto vyzvaly spolkového ministra zdravotnictví, aby situaci vyřešil jinak, uvedl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Od roku 2025 by měla v Německu razantně vzrůst dodatečná sazba nad rámec základní sazby zákonného zdravotního pojištění. Fakticky by to znamenalo, že pojištěnci, jejichž zdravotní péče je hrazena v rámci systému zákonného zdravotního pojištění (GKV – Gesetzliche Krankenversicherung), budou muset do systému odvádět ze svých výdělků mnohem více než nyní.
To se ale nelíbí zdravotním pojišťovnám, které vyzývají spolkového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha (SPD) k zatažení za záchrannou brzdu. „Hrozící vlnu zvyšování pojistného od nového roku lze ještě odvrátit, pokud Spolkové ministerstvo zdravotnictví přijde s krátkodobým reformním balíčkem,“ uvedla podle odborného deníku Deutsches Ärzteblattt Doris Pfeifferová, šéfka Spolkové asociace zdravotních pojišťoven (GKV – Spitzenverband).
Pojišťovny: Vláda zdravotnictví prodražuje, ale prakticky nezlepšuje
Podle ní je zapotřebí, aby Spolkové ministerstvo zdravotnictví přišlo s nouzovým balíčkem, pomocí kterého by bylo možné již několik let trvající spirálu zvyšování dodatečné sazby zdravotního pojistného zastavit. Pfeifferová je přesvědčena, že nelze rok co rok chybějící zdroje v systému zákonného zdravotního pojištění neustále sanovat zvyšování dodatečné pojistné sazby.
„Zdravotnictví si již nemůže dovolit další zákony, které zdravotní péči téměř nezlepší, zato ji ale výrazně prodraží,“ dodala šéfka GKV – Spitzenverbandu. Pfeifferová tak naráží na to, že Spolkové ministerstvo zdravotnictví přijímá jeden reformní zákon za druhým, ovšem prý bez ohledu na to, jaké finanční dopady na celý systém budou mít.
„Problém je, že i kdyby se žádná reforma neprováděla, odvody na zdravotní pojištění by se stejně musely od nového roku zvýšit minimálně o půl procentního bodu. Pokud však nákladnou reformu nemocnic započítáme, nebude to stačit,“ dodala Doris Pfeifferová.
Šéfka GKV – Spitzenverbandu vyzvala spolkovou vládu, aby upustila od plánu financovat nemocniční reformu dodatečnými 25 miliardami eur, které by šly ze systému zákonného zdravotního pojištění. „Je absolutně nepřijatelné posílat těm, kteří platí zákonné zdravotní pojištění, účet ve výši 25 miliard eur, aby jimi financovali podstatnou část nemocniční reformy,“ kritizovala Pfeifferová záměry spolkové vlády.
Z čeho se naplní transformační fond?
Právě v souvislosti s nemocniční reformou spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach plánuje zřídit transformační fond, do něhož má být vloženo celkem 50 miliard eur (v přepočtu asi 1,25 bilionu korun). Z tohoto fondu má být v příštích deseti letech financována reforma nemocnic, která bude mimo jiné obnášet také nutné investice do nemocničních budov a jejich vybavení.
Jádrem sporu je ale mechanismus, jakým se do fondu mají získat peníze. Lauterbachův plán je, aby do něho 25 miliard eur (tedy polovinu) vložily jednotlivé spolkové země, a druhých 25 miliard eur mají vložit zdravotní pojišťovny. Ty se ale brání s tím, že by kvůli tomu musely zvýšit právě již zmíněnou dodatečnou sazbu zákonného zdravotního pojištění nad rámec sazby základní.
Nemocniční reforma by měla být schválena ještě v tomto roce, aby mohla být formálně spuštěna od roku 2025. Jenže schvalování se protahuje i kvůli některým sporným bodům v rámci vládni koalice, a tak prakticky jisté, že její účinky se projeví až v roce 2027.
Zdeňka Musilová
