Vstup některých inovativních technologií na tuzemský trh dnes trvá až dva roky, upozorňují jejich dodavatelé. Zeptali jsme se proto předsedů odborných společností (také zde a zde), jak rychlost vstupu klíčových technologií vnímají a co by se podle nich mělo změnit, aby se proces urychlil. Z jejich řad zaznělo, že největšími bariérami rychlejšího vstupu jsou regulační procesy, narůstající byrokracie, ekonomické překážky, ale také příliš konzervativní přístupy některých lékařů. Část oslovených je nicméně s dnešním tempem vstupu inovací spokojena.
Pocit, že je rychlost vstupu klíčových technologií na tuzemský trh často pomalá, má předseda České společnosti chirurgie ruky Aleš Fibír. Většinou se tak ovšem podle něj neděje z technických důvodů. „Typickým příkladem je výběrové řízení na dodavatele softwaru pro lůžkové zařízení, kdy mohou neúspěšní uchazeči po nepřiměřeně dlouhou dobu zdržet, nebo nakonec zneplatnit výsledek řízení s poukazem na nějakou většinou nevýznamnou formální chybu v zadání nebo vyhodnocení výběrového řízení. To podle mého názoru prodlužuje implementaci digitalizace více než nedostatečná technická připravenost hardware,“ upozorňuje Fibír.
Mezi hlavní bariéry rychlejšího vstupu inovací na český trh podle něj patří složité regulační procesy, nedostatečná schopnost státu definovat požadavky a standardy digitalizace, nedostatek financování pro implementaci nových technologií a obavy z jejich přijetí mezi zdravotnickým personálem. „Další překážkou může být nedostatečná infrastruktura a technická podpora. Je také důležité připomenout, že byrokracie a stupňující se administrativní požadavky mohou také významně bránit rychlému přijetí inovací. Na druhou stranu většina inovací je ve svém počátku relativně drahá a nalézt rozumné mantinely pro jejich úhradu ze zdravotního pojištění je obtížné a zdlouhavé,“ dodal Fibír.
Důsledně hodnotit prospěšnost
Rozdílný názor má předseda Společnosti estetické chirurgie Vladimír Mařík, podle něhož pronikají technologie do českého zdravotnictví dostatečně rychle a efektivně. „V medicíně je navíc úspěšnost léčby a každé nové metody možné hodnotit až s mnohaletým odstupem. A ne vše nové je pro pacienta prospěšné zdravotně a pro zdravotnický a celospolečenský systém prospěšné ekonomicky,“ dodává k tomu Mařík, který v současné době žádné bariery rychlejšího vstupu inovací na tuzemský trh ve svém oboru nevidí.
Podle předsedy České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimíra Černého je rychlost vstupu nových technologií dána zejména jejich přínosem v reálné klinické praxi nebo z pohledu jejich nutnosti pro naplnění regulatorních požadavků v rámci poskytované zdravotní péče a jejich cenou. „Do problematiky navíc vstupují nová pravidla schvalování přístrojů zdravotnické techniky, která jsou podle neformálních informací od řady výrobců extrémně náročná – a to jak z pohledu administrativní zátěže, tak finančně,“ upozorňuje Černý.
Ten za největší bariéry rychlejšího vstupu některých inovací na tuzemský trh považuje pořizovací a provozní náklady. „Jen například pořizovací cena informačního systému pro pracoviště intenzivní péče nebo elektronické vedení dokumentace anestezie se pohybuje v řádu stovek tisíc korun na jedno lůžko nebo jedno anesteziologické pracoviště. Cena navíc obvykle nezahrnuje další náklady na údržbu systému,“ popisuje Černý.
Mezery v plánování
Koncepčnost v oblasti zavádění technologií postrádá předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková. „Chybí odborná diskuse, a především plán týkající se toho, co chceme zavádět, proč a kdy. Bohužel mám pocit, že nyní fungujeme zcela nekoncepčně, zavádění technologií se děje spíše v reakci na konkrétní potřebu než podle plánu, který je vykomunikován a akceptován všemi klíčovými partnery,“ upozornila Šebková.
Velká část inovací se dnes podle Šebkové bohužel prosazuje bez vazby na celý systém zdravotní péče. „Jsou přijímány jednotlivé technologie, které se prosadí samy a nebo které mají nejsilnější podporu,“ míní. A dodává: „Vidím, že jsme velmi málo pokročili s kultivací našeho zdravotnictví. Většina plánů, jak prosazovat moderní péči, reagovat na demografický vývoj společnosti, bohužel zatím zůstala v rovině teoretických vizí.“
Předseda České internistické společnosti Richard Češka velký nárůst inovací – včetně nových technologií – vítá, zároveň ale upozorňuje na existující úskalí. „Bohužel se rozevírají nůžky mezi tím, co by bylo možné, a mezi tím, co možné je. Limitem je ekonomika. Asi i proto mi připadá, že zavádění inovací do praxe by samozřejmě mohlo být rychlejší, ale jako základní problém to nevidím,“ vysvětluje Češka, sleduje především technologie v oblasti metabolizmu, především u diabetiků prvního typu, a v kardiologii.
A to, co dnes s pomocí nových technologií dokáže současná medicína, považuje za fascinující. „Jasně, vše by mohlo jít rychleji, ale i ve srovnání se zahraničím na tom naše medicína není vůbec zle. Na co se možná upozorňuje méně, je nevyužití nových technologií pro příliš konzervativní přístupy některých lékařů,“ uzavírá Češka.
Názory předsedů dalších odborných společností (předchozí zde a zde) vám přineseme i v následujících týdnech. Ve Zdravotnickém deníku jste se mohli seznámit i s názorem zdravotních pojišťoven (zde a zde) nebo dodavatelů (například zde a zde).
Jakub Němec
