Briefing po jednání správní rady VZP. U pultu předseda správní rady Tom Philipp, vpravo ředitel VZP Zdeněk Kabátek, vedle něj místopředsedové správní rady Miroslav Kalousek a Věra Adámková. Foto: Michaela Koubová

Philipp v září navrhne na ředitele VZP Kabátka

Řediteli VZP Zdeňku Kabátkovi skončí v listopadu funkční období. Správní rada VZP by proto na svém příštím zasedání na konci září měla vybrat, kdo největší českou zdravotní pojišťovnu povede další čtyři roky. Předseda správní rady Tom Philipp (KDU-ČSL) přitom po včerejším zasedání rady uvedl, že opět navrhne Zdeňka Kabátka. Správní rada se dále zabývala novým informačním systémem, který by si VZP měla vyvinout vlastními silami tak, aby nebyla závislá na externím dodavateli.

„Probírali jsme způsob, jakým bude volba ředitele VZP postupovat. Hlasováním ve správní radě jsme se dohodli, že budeme postupovat podle zákona, tedy že každý člen správní rady má právo navrhnout svého kandidáta nebo koho by si představoval jako ředitele VZP. Na příští správní radě bude tento bod zařazen a budeme o něm hlasovat. Já jako předseda správní rady navrhnu na jmenování ředitelem VZP opět Zdeňka Kabátka,“ uvedl po včerejším zasedání správní rady její Tom Philipp.

Správní rada se zabývala volbou nového ředitele i na svém minulém zasedání před prázdninami. Tehdy bod sice neměla na pořadu, ale věcí se zabývala v bodu „různé“. Někteří členové rady přitom požádali, aby se hlasování nenechávalo na poslední chvíli, ale bylo jasno alespoň dva měsíce předem – tedy vzhledem k tomu, že rada zasedá poslední pondělí v měsíci, buď na konci srpna, nebo závěrem září.

Zdeněk Kabátek vede VZP od konce roku 2012, správní rada ho pak znovu zvolila na návrh svého tehdejšího předsedy Jiřího Běhounka (ČSSD) v srpnu 2016. Volba proběhla tajným hlasováním, z 25 přítomných bylo 23 pro a dva se hlasování zdrželi. Znovu byl Kabátek zvolen v listopadu 2020 v rámci tajného hlasování 21 z 26 hlasů; protikandidát, tehdejší náměstek VZP David Šmehlík, dostal hlasů pět.

Nový IT systém vlastními silami

Dalším tématem, které včera správní rada řešila, jsou IT systémy. Ty by si totiž do budoucna měla VZP řešit převážně vlastními silami tak, aby nebyla závislá na externím dodavateli.

„Příprava projektu probíhá už několik let a nyní vrcholí. VZP se chce stát moderní, digitální a datově orientovanou společností, která bude oproštěna od jakýchkoliv závislostí na dodavatelských firmách. Rozhodli jsme se proto jít cestou, kdy IT systém vytvoří naše vlastní datové centrum. Bude to proces trvající několik let a pana ředitele jsme zavázali, aby do příští správní rady předložil strategii na několik příštích let,“ přiblížil Tom Philipp.

Při VZP tak má vzniknout kompetenční centrum pro rozvoj a inovaci IT, pouze některé funkcionality, u nichž je to vhodné, bude pojišťovna poptávat na trhu. Počítá se s využitím cloudového prostředí v kombinaci s vlastním datovým centrem, kdy prioritami bude zajištění bezpečnosti dat, flexibility systému a postupná transformace stávajícího systému. V současnosti startuje pilotní provoz.

Tématem správní rady byla také centrová péče za první pololetí tohoto roku, kdy bylo ošetřeno 71 tisíc pojištěnců VZP – tedy meziročně o 14 procent více. Celkový objem nákladů dosáhl 11 miliard korun, což je nárůst o 15 procent s tím, že průměrná roční úhrada za jednoho pacienta narostla o dvě procenta. Nejvíce k růstu nákladů přispěla hematoonkologie, kde náklady stouply o 17 procent. Vedle toho vstoupilo osm nových léčiv, a to na léčbu melanomu, epilepsie, revmatoidní artritidy, akromegalie či Fabryho choroby, a došlo k rozšíření indikací u přípravků Kaytruda a Jakavi. Náklady vedle toho ovlivňuje také dlouhodobá léčba zejména autoimunitních chorob.

Vyšší výdaje na péči se dohradí z provozního fondu

A jak je na tom pojišťovna ekonomicky? Momentálně má VZP na běžném účtu 12 miliard korun a na rezervním fondu 3,9 miliardy. Očekávaný výsledek hospodaření za leden až červenec je minus čtyři miliardy korun, přičemž na konci roku se očekává záporné saldo minus 4,9 miliardy. Co se týče příjmů, ty se vyšplhaly na 172,5 miliardy korun (skoro 58 procent zdravotně pojistného plánu), výdaje pak dosáhly 176,6 miliardy, z toho na zdravotní služby šlo 169,5 miliardy (58,2 procenta plánu).

„Příjmy přesně kopírují zdravotně pojistný plán, mírně nad ním jsme ve výdajích, kde jsou vyšší výdaje za praktické lékaře a ambulantní specialisty. Za předpokladu, že trend bude pokračovat, to bude znamenat o něco vyšší výdaje, než předpokládá plán. Pokryty budou z úspor, které se managementu daří vytvářet na provozním fondu. Není tak třeba se obávat, že by deficit schválený v rámci zdravotně pojistného plánu byl překročen,“ popsal místopředseda správní rady Miroslav Kalousek.

Provozní rozpočet VZP čerpá do výše 70 procent, což znamená úsporu ve výši dvou miliard korun. Daří se jich dosáhnout například na nájmech, protože 37 klientských pracovišť je v pronájmu. Díky sledování cenových map a jednání s majiteli přitom VZP ušetřila 27 milionů v porovnání s tržním nájemným. Navíc pojišťovna prodala nevyužívané prostory v Nymburce a Bruntále v hodnotě 20 milionů korun. Tyto úspory jsou generovány již po několik let a následně jsou převáděny do fondu prevence, rezervního fondu nebo na úhradu zdravotních služeb.

-mk-