Vojenská pojišťovna má namále. Zdravotnický výbor podpořil pozměňovací návrh o slučování plátců

Senátní Výbor pro zdravotnictví na své včerejší schůzi doporučil horní komoře vrátit Poslanecké sněmovně vládní novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která má primárně implementovat evropské nařízení o hodnocení zdravotnických technologií (HTA). Připojil k ní dva své pozměňovací návrhy – jeden se týká změny podmínek pro slučování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, druhý změny úhrady nepovinných očkování. Oba návrhy na schůzi podpořili jak členové výboru, tak jménem Ministerstva zdravotnictví náměstek Jakub Dvořáček.

Vládní novela, která má za cíl implementovat do českého právního řádu evropské nařízení o HTA, vyžaduje otevření hned tří zákonů – o veřejném zdravotním pojištění, o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a o léčivech. Toho využili členové parlamentu k tomu, aby se do nich pokusili včlenit další změny. Již v Poslanecké sněmovně se do novely dostal návrh na změnu sledování ochranných limitů pro doplatky částečně hrazených léků. Pacientům by nově při jejich překročení neměly zdravotní pojišťovny peníze zpětně vracet, jako tomu bylo doposud, ale pacienti by již neměli tyto započitatelné doplatky v lékárnách vůbec platit. Předkladatelé návrhu si od úpravy slibují snížení administrativy spojené s vracením přeplatků.

Nový způsob fungování doplatků za léčivé přípravky se zajistí napojením systému eRecept na databáze České správy sociálního zabezpečení. Díky tomu bude automaticky vyhodnocováno, zdali daný pacient svého limitu již dosáhl a nebude tedy u táry nic platit, nebo naopak. Náměstek Dvořáček senátory ujistil, že technicky je celá věc dostatečně ošetřena. „Jsme přesvědčení, že od 1. ledna to bez problému zvládneme,“ slíbil náměstek a dodal, že většina práce na propojení systémů už je v současnosti hotová.

Pojišťovna před krachem?

K novele byly předloženy a výborem schváleny dva pozměňovací návrhy. Ten první představil předseda výboru Roman Kraus (ODS). „Současná právní úprava slučování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven je v praxi téměř neaplikovatelná,“ míní. Senátorovi se nelíbí například současná podmínka, že možnost sloučení získá pojišťovna až poté, co nebude po dobu šesti měsíců plnit své závazky vůči poskytovatelům. „V takovém případě přitom nastupují důvody pro zavedení nucené správy a následnou likvidaci zdravotní pojišťovny. Je zároveň otázkou, jaký důvod by v takovém případě ke sloučení měla druhá zaměstnanecká pojišťovna,“ argumentuje.

Předkladatel pozměňovacího návrhu přiznává, že úprava podmínek pro sloučení či zánik pojišťoven se potenciálně týká především Vojenské zdravotní pojišťovny. Ta kromě vystupování jako standardní zaměstnanecká pojišťovna zároveň plní zvláštní úkoly při provádění veřejného zdravotního pojištění pro vojáky a žáky vojenských škol. „Za účelem zajištění obrany státu je přitom nezbytné, aby stát měl kontrolu nad plněním povinností vybrané zdravotní pojišťovny vůči vojákům a žákům vojenských škol,“ stojí v návrhu. Je proto podle Krause nutné upravit zákon tak, aby v případě zániku Vojenské zdravotní pojišťovny vláda mohla na návrh ministra obrany určit zdravotní pojišťovnu, k níž by vojáci a kadeti přešli.

Hodnocení vakcín neprobíhá ideálně

Druhý pozměňovací návrh senátorům představil Karel Zitterbart (nestraník za STAN) a jedním z jeho cílů je změnit způsob úhrady nepovinných vakcín. „Legislativní vývoj v posledních letech ukazuje, že režim úhrady vakcín v tzv. režimu nejméně ekonomicky náročném (ENNV) se neosvědčil… Důvodem je skutečnost, že režim ENNV vede k doplatkům na modernější – a také účinnější – vakcíny, což v praxi vede k tomu, že pacienti preferují očkování plně hrazenými, ale staršími vakcínami,“ poukázal na problém Zitterbart.

Kromě toho svým návrhem míří i na to, že ani systém hodnocení vakcín není nastaven ideálně. „Neprobíhá zde plnohodnotný proces hodnocení zdravotnických technologií tak, jako v případě ostatních léčivých přípravků, kterým je úhrada stanovována Státním ústavem pro kontrolu léčiv ve správním řízení. A chybí zde i další zásadní instituty, jako například dvojstupňovost rozhodování,“ míní senátor. Právě to by měl změnit jím předložený pozměňovací návrh. Na schůzi jej podpořili jak členové zdravotnického výboru, tak Ministerstvo zdravotnictví.