Administrativní práce sester je těžko nahraditelná, bojujeme ale za její usnadnění, zní z fakultních nemocnic

Zdravotní sestry se potýkají se zvyšující se administrativní zátěží, která je odvádí od péče nebo jim znesnadňuje zapojit se do prevence. Jak tento trend zvrátit, jsme se po hlavní sestře a představitelích ministerstva, asociací sester a nemocnic zeptali také zástupců fakultních nemocnic (první zde). Ti věří, že byrokracii, kterou jsou sestry zavaleny, může pomoci snížit postupující elektronizace zdravotnictví, novelizovaná vyhláška o zdravotnické dokumentaci nebo přesun části administrativních povinností na nezdravotníky. Zároveň ale upozorňují na to, že značná část administrativy sester je nenahraditelná a zaručuje ochranu zdravotníkům i pacientům.

Jak moc jsou podle vás sestry přetíženy administrativou? A lze toto přetížení nějak snižovat?

Andrea Drobiličová, náměstkyně nelékařských oborů Fakultní nemocnice Olomouc: Ošetřovatelská dokumentace je nezbytnou součástí vedení zdravotnické dokumentace o pacientovi. Naše fakultní nemocnice reagovala v roce 2020 na novelizaci vyhlášky o zdravotnické dokumentaci a jednoznačně musím říci, že došlo k redukci, racionalizaci a zjednodušení právě s cílem snížení administrativní zátěže nelékařských zdravotnických pracovníků.

Libuše Gavlasová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči a řízení kvality zdravotní péče Fakultní nemocnice Královské Vinohrady: Administrativa dnes tvoří velkou část poskytované péče, ale zároveň slouží k ochranně zdravotnických pracovníků a pacientů. Většina administrativy je nenahraditelná a ze zákona povinná, ale elektronizace zdravotnictví by měla dopad administrativní zátěže snížit.

Jakub Sochor, Specialista PR a marketingu Fakultní nemocnice Hradec Králové: Fakultní nemocnice Hradec Králové stejně jako ostatní zdravotnická zařízení eviduje narůstající administrativní zátěž pro personál, musíme ale splňovat legislativní požadavky například při evidenci speciálního zdravotnického materiálu nebo přístrojové techniky, která je administračně značně zatěžující. Problematiku administrativní zátěže se nemocnice snaží aktivně řešit, například pořízením nového nemocničního informačního systému nebo přesunem části administrativní práce na nezdravotnické pracovníky.

Mohlo by vás zajímat

Vláda možná bude neutrální k senátní novele o hrazení modernějších vakcín

Jiří Erlebach, tiskový mluvčí Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně: Administrativní úkony jsou dány legislativou, jsou spojeny s péčí o pacienta a patří do náplně práce sester. Jejich práci se jim snažíme ulehčit například digitalizací ošetřovatelské dokumentace.

Pomohlo by delegování některých administrativních úkolů sester na nižší zdravotnický personál nebo administrativní pracovníky?

Andrea Drobiličová, FN Olomouc: Ano, například vykazování péče na pojišťovnu, či objednávání pacientů nemusí vždy provádět sestra.

Libuše Gavlasová, FN Královské Vinohrady: Delegování některých administrativních úkonů na proškolené administrativní pracovníky je správná cesta.

Jakub Sochor, FN Hradec Králové: Určitě, jedním z řešení může být právě přesun části administrativní práce z nelékařského zdravotnického personálu na technicko-hospodářské pracovníky, například v oblasti kódování, objednávání stravy, prádla a podobně.

Jiří Erlebach, FN u sv. Anny v Brně: Tam, kde je to možné, se to v rámci týmové spolupráce děje již nyní.

Bylo by podle vás v oblasti prevence přínosné, kdyby sestry získaly více kompetencí od lékařů?

Andrea Drobiličová, FN Olomouc: Primární prevence je orientovaná na veřejné zdraví nejčastěji formou edukace. Domnívám se, že naše sestry jsou velmi proaktivní a vzdělané, narážíme však opakovaně na navyšování kompetencí, se kterými samozřejmě souvisí i odpovědnost. Pokud by se jasně definovala role sestry v oblasti prevence, umím si to představit.

Od roku 2011 je například ve FN Olomouc stanoven tým edukačních sester, které se podílí na odborné a úzce specializované formě edukace u ambulantních a hospitalizovaných pacientů. Cílem této edukace je sjednocení a posílení iniciativ vedoucích k informování pacientů, příbuzných a veřejnosti mimo jiné v oblasti prevence proti nemocem.

Libuše Gavlasová, FN Královské Vinohrady: Pokud všeobecným sestrám přidáme kompetence od lékařů, navýšíme jim tím zároveň objem jejich práce a zatížíme je dalšími činnostmi. Měly by se hledat jiné zdroje na zapojení do oblasti prevence.

Jiří Erlebach, FN u sv. Anny v Brně: Kompetence sester jsou dané a je mezi nimi například edukace pacientů a rodinných příslušníků. Je to různé na různých pracovištích, prevenci v primární péči neděláme, nicméně sestry specialistky s pacienty v rámci edukace v oblasti prevence pracují.

Kterou konkrétní administrativu by mohli lékaři na sestry převést? A kterou by sestry mohly převést na nižší zdravotnický nebo nezdravotnický personál?

Andrea Drobiličová, FN Olomouc: Kompetence sester jsou v dnešní době velmi diskutovaným tématem. V poslední době došlo k posílení kompetencí sester zejména v domácí péči nebo v péči o rány či o žilní vstupy pacientů, novela vyhlášky o činnostech také upravuje činnosti sester se specializovanou způsobilostí. Navyšování kompetencí totiž souvisí se vzděláváním. Sestra specialistka například může vystavit poukaz na vybrané zdravotnické prostředky za předem daných podmínek.

Otázkou zůstává, do jaké míry panuje ochota přenést kompetenci z lékaře na sestru. V systému chybí nejen lékaři, ale aktuálně je problém zejména v nedostatku nelékařského zdravotnického personálu.

Libuše Gavlasová, FN Královské Vinohrady: Lékaři by na všeobecné sestry již žádnou administrativu převádět neměli. Měli by ji případně převést na proškolené technicko-hospodářské pracovníky.

Jiří Erlebach, FN u sv. Anny v Brně: To se nedá říct takto obecně, na různých pracovištích to může být různé.

Zlepší podle vás situaci postupná elektronizace zdravotnictví?

Andrea Drobiličová, FN Olomouc: Ano, pokud bude strukturovaná. Jako optimální vnímám, dát nelékařům možnost spolupracovat při zavádění elektronické ošetřovatelské dokumentace. Důležitou součástí vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě je i dostatek technických prostředků pro personál – počítače, notebooky, tablety, a podobně.

Libuše Gavlasová, FN Královské Vinohrady: Elektronizace zdravotnictví jednoznačně zlepší situaci, pokud bude povinná ve všech segmentech zdravotní péče. Musí být však propojená, funkční a šitá na míru daného pracoviště a pracovníka.

Jakub Sochor, FN Hradec Králové: Součástí řešení problematiky administrativní zátěže je i pokrok v elektronizaci, v případě naší nemocnice například pořízení nového nemocničního informačního systému.

Jiří Erlebach, FN u sv. Anny v Brně: Ano, elektronizace situaci zlepší.

Jakub Němec