Akutní péče či ochranné léčení. Reformu psychiatrie podporují investice i ministerské projekty

Akutní lůžková psychiatrická péče, ochranné léčení či rozvoj komunitních služeb – to jsou oblasti reformy péče o duševní zdraví, do kterých nyní směřují evropské dotace. Ministerstvo zdravotnictví se je snaží podpořit také prostřednictvím právě se rozbíhajících projektů, které cílí na zvýšení kvality péče i její dostupnosti. Zároveň v rámci pracovní skupiny chystá změny v oblasti psychoterapeutické péče, které mají zvýšit její dostupnost ve zdravotnictví a také zaručit, že pokud někdo vyhledá psychoterapeutické poradenství mimo zdravotnický systém, bude mít poskytovatel služby v oboru alespoň základní garantované vzdělání. Novinky představilo ministerstvo na úterní tiskové konferenci.

Ministerstvo zdravotnictví v posledních letech navýšilo úhrady péče o duševní zdraví tak, aby byl o segment zájem jak mezi poskytovateli péče, tak lékaři a dalšími zdravotníky (psali jsme zde). I při vhodném nastavení úhrad je ale obvykle potřeba změny „nakopnout“ vstupní investicí. Co je tedy nyní podporováno v rámci evropských i národních dotací?

Z evropských peněz z programu IROP je možno čerpat v rámci výzev 56 a 57 na akutní psychiatrickou lůžkovou péči, dětskou akutní psychiatrickou péči a na podporu rozvoje a dostupnosti ochranného léčení na střední úrovni dohledu. Na tuto oblast je z EU alokováno 700 milionů korun, ze státního rozpočtu pak jde skoro 188 milionů.

V rámci výzev 97 a 98 pak je možno čerpat na komunitní služby, jako jsou centra duševního zdraví či denní stacionáře. Příjem žádostí odstartoval v červenci, přičemž z EU má být alokováno 141 milionů a ze státního rozpočtu 37 milionů korun. Výzva na podporu komunitní péče a transformace psychiatrických nemocnic se pak připravuje i z programu OPZ+.

Díky evropským penězům z IROP se také povedlo zlepšit poskytování psychiatrické péče ve fakultních nemocnicích. Ve FN Brno bylo investováno z EU a státního rozpočtu celkem 628 milionů (plus 50 milionů šlo z rozpočtu nemocnice), ve FN Plzeň 316 milionů (k tomu 141 milionů z rozpočtu nemocnice) a ve FN Ostrava 496 milionů korun (a sedm milionů z rozpočtu nemocnice).

Mohlo by vás zajímat

Premiérovi odmítli post ministra zdravotnictví dva nejžhavější kandidáti

Další investice pak probíhají z národních prostředků v rámci programového financování ministerstva zdravotnictví. Zde nyní běží devět projektů za téměř půl miliardy korun, kdy necelých 379 milionů jde ze státního rozpočtu (jedná se i projekty v PN Kroměříž (2x), PL Šternberk (2x), PN Bohnice, DPN Velká Bíteš, PN Brno, PL Červený Dvůr a PN Horní Beřkovice). První z těchto projektů by měl být hotový koncem tohoto roku, poslední závěrem roku 2026.

Stabilizace Opařan a Kroměříže

Vedle podpory finanční se ministerstvo jako zřizovatel psychiatrických nemocnic snaží podílet také na jejich stabilizaci. Ta se povedla v Dětské psychiatrické nemocnici Opařany, kde v minulosti hrozilo uzavření.

„Ministerstvo zdravotnictví muselo poskytnout výraznou podporu, ale toto unikátní zařízení se povedlo zachránit. Není to sice ideální způsob poskytování dětské psychiatrické péče, protože jde o areál vybudovaný již před velmi dlouhou dobou, ale dokud nebude náhradní řešení, potřebujeme tam péči udržet,“ načrtává ředitel odboru přímo řízených organizací ministerstva zdravotnictví Jan Michálek s tím, že v posledních třech letech se v zařízení povedlo výrazně zvýšit počet lékařů a navíc zde je i sedm psychologů (před pár lety zde nebyl žádný).

Podobně se povedlo stabilizovat i situaci v PN Kroměříž, kde loni před prázdninami hrozil odchod velké části lékařů. V polovině června tamní ředitel rezignoval, načež byl vedením nemocnice pověřen ředitel FN Olomouc Roman Havlík, který zařízení vede doteď, přičemž se mu povedlo situaci stabilizovat a nastartovat další rozvoj.

Ochranné léčení dle rizikovosti pacienta

V neposlední řadě ministerstvo podporuje projekty zaměřující se na prevenci a také kvalitu péče. Které nyní běží?

V rámci programu pozitivního rodičovství Triple P se rodiče učí dovednosti potřebné k vybudování zdravých rodinných vztahů, zvládání nevhodného chování dětí a předcházení problémům při jejich výchově. Projekt běží od letošního dubna a potrvá do konce března 2027. Doposud už bylo vyškoleno 52 lektorů z 21 organizací po celé ČR, další školení pro 120 osob je v plánu nyní. Chystá se také rozšíření programu ze skupiny dětí 6 až 12 let o skupinu teenagerů.

Další projekt, který začal letos v červnu a poběží do konce května 2027, se zaměřuje na podporu uživatelů a neformálních pečujících, jejich zapojování do systému péče a hodnocení kvality (více zde). Zde se chystá návrh metodiky plánování a podpory přímého zapojení těchto lidí do řídících struktur na úrovni krajské, obcí s rozšířenou působností a poskytovatelů péče, dále vzdělávání těchto lidí v oblasti peer podpory a také vzdělávání odborníků k dosažení partnerského přístupu. V neposlední řadě se chystá revize plánů kvality a dodržování lidských práv ve vybraných zařízeních.

Od září pak startuje projekt zaměřený na zlepšení systému ochranného léčení, který potrvá do srpna 2028. „Tady chceme primárně podpořit zavádění nástroje pro hodnocení rizikovosti člověka, na základě kterého bude možno lépe vyhodnotit, zda by měla být péče poskytována v ambulantní formě, ve formě ústavní, případně zda není potřeba sáhnout po nástrojích v působnosti resortu spravedlnosti, tedy detenčních zařízeních,“ popisuje Ivana Svobodová, vedoucí oddělení systémových reforem ministerstva zdravotnictví.

Plánována je také podpora zvyšování kvality péče skrze metodické vedení, nastavení odpovídajícího financování či vzdělávání odborníků. Chystají se i změny ve sledování průchodnosti pacienta s nařízeným ochranným léčením systémem.

Tento měsíc navíc startuje projekt zaměřený na rozvoj akutní psychiatrické péče, který potrvá do srpna 2027. V jeho rámci by měl být navržen systém akutní psychiatrické péče včetně rozlišení lůžkové péče dle náročnosti. Měly by také být nastaveny podmínky pro zvýšení dostupnosti akutní lůžkové péče, vzniknou standardy a prostřednictvím analýzy ve dvou krajích bude ověřena funkčnosti sítě.

Důležitou součástí je také rozvoj akutních psychiatrických ambulancí. „Tyto ambulance nemají za cíl starat se o pacienty dlouhodobě, ale nabídnout první ošetření pacientům, kteří ještě nejsou u nikoho v péči, přišli o svého psychiatra nebo odcházejí z psychiatrické nemocnice a nemají návaznou péči,“ načrtává Ivana Svobodová.

Guru Járové budou mít smůlu

K některým tématům ovšem ministerstvo zdravotnictví potřebuje meziresortní spolupráci. To se týče také oblasti psychoterapie, které se věnuje meziresortní pracovní skupina. Zde se přitom podařilo najít shodu na třech tématech. Tím prvním je lékařská psychoterapie, která má narovnat řadu let trvající křivdu.

„Mnoho lékařů dobrovolně absolvovalo složité psychoterapeutické vzdělání, ale stát jim nebyl – a dodnes není – schopen garantovat, že ho uzavřou něčím, co je v kvalifikaci posune dál,“ přibližuje předseda meziresortní pracovní skupiny k zajištění dostupnosti psychoterapie, psychoterapeutických a psychosociálních intervencí Daniel Krejcar.

Pracovní skupina se také zabývá třístupňovým modelem psychoterapie ve zdravotnictví. V jeho rámci by zdravotní sestry a adiktologové, kteří by si doplnili v dané problematice vzdělání, mohli na základě indikace lékaře poskytovat psychoterapii méně náročným pacientům. Díky tomu by se dostupnost psychoterapie měla zvýšit.

Třetí věc, s níž pracovní skupina přišla, je návrh vázané živnosti psychoterapeutické poradenství (která se provozuje mimo zdravotnictví za úhradu klienta). „Poprvé by tak mělo být zavedeno to, že aby si někdo mohl říkat psychoterapeutický poradce, bude muset mít vázanou živnost se třemi základními parametry. Člověk, který nepotřebuje drahou a méně dostupnou psychiatrickou péči, se může jít poradit se svými vztahovými či osobnostními věcmi k poradci a bude mít státem garantováno, že jde o člověka s nějakým typem vzdělání. Odfiltrují se tak guru Járové. Tato předloha je velmi důležitá, protože je ostuda, že Česká republika nereguluje poskytování takových služeb,“ vysvětluje Daniel Krejcar. Návrh ovšem nyní „visí“ už skoro dva roky na ministerstvu průmyslu a obchodu, které má danou problematiku v gesci a které by věc mělo poslat do připomínkového řízení.

Michaela Koubová