Covidová krize sice z hlediska zdravotního dopadu odezněla, ale v mnoha jiných ohledech jsou její dopady stále velmi citelné. Platí to zejména pro britský veřejný zdravotnický systém a státní Národní zdravotní službu. Britům totiž v řadě typů zdravotní péče dochází trpělivost a raději dávají přednost soukromým zařízením. Od roku 2020 také významně stoupl podíl soukromých výdajů na zdravotní péči, ať už jde o přímé platby nebo soukromé zdravotní pojištění. Zásadní zjištění několika studií přinesl britský list Financial Times.
Ve Velké Británii se od propuknutí pandemie covidu-19 téměř zdvojnásobil počet pacientů, kteří při operaci kyčle dali přednost soukromým zdravotnickým zařízením před zařízeními spadajícími pod Národní zdravotní službu (NHS – National Health Service). Vyplývá to ze studie think-tanku Health Foundation, na kterou odkazuje britský list Financial Times.
Z dat britského zdravotnického registru NJR (National Joint Registry), který think-tank Health Foundation analyzoval, vyplývá, že počet operací kyčelního kloubu financovaných ze soukromých zdrojů se ze 17 tisíc v roce 2019 zvýšil na bezmála 30 tisíc v roce 2022. Údaje zahrnují tento druh chirurgických zákroků v Anglii, Walesu a Severním Irsku.
Masivní strukturální změna ve výdajích nenastala, ale…
Podíl soukromých výdajů na zdravotnictví se od roku 2020 rovněž zvýšil, a to z přibližně 13 procent v roce 2020 na takřka 17 procent v roce 2023. Z dlouhodobého hlediska ale podíl soukromých výdajů na zdravotnictví ve Velké Británii spíše klesá. Ještě v roce 1997 totiž vysoce přesahoval 20 procent. Drtivou většinu soukromě hrazené zdravotní péče pak tvoří přímé platby, na něž připadá bezmála 90 procent, zbytek tvoří soukromé zdravotní pojištění.
„Takový vývoj bude mít značný finanční dopad na mnoho z těch pacientů, kteří se rozhodli si svou zdravotní péči hradit sami a nespoléhají se na státní zdravotnictví,“ uvádí studie Health Foundation. Její autoři připomínají, že ale stále výraznou většinu výměn kyčelního kloubu ve Velké Británii hradí Národní zdravotní služba.
Zmiňovaná studie rovněž vyvrátila poměrně silně zažitou představu, že rostoucí počet pacientů, kteří čekají na operaci v rámci NHS, vedl k masivní strukturální změně ve výdajích na zdravotní péči. Jak již bylo řečeno, k určitému nárůstu za posledních čtyři roky došlo, ale stále nebyla překonána úroveň z roku 2018.
Podle Joshe Keitha, asistenta ředitele analytického týmu v Health Foundation, byla uvedená mylná představa zesilována právě tím, že k razantnějšímu nárůstu soukromě hrazené zdravotní péče došlo jen v několika kategoriích péče. „Šlo především o výměny kyčelních kloubů,“ vysvětlil pro list Financial Times.
„Z dat ale vyplývají trendy, které vedou k mnohem důležitějším otázkám týkajících se rovnosti v přístupu ke zdravotní péči. Ne každý si může dovolit za péči platit. A ti, kteří si to dovolit mohou, ne vždy patří mezi ty, kteří ji v daném případě nejvíce potřebují,“ dodal Josh Keith.
Nejen kyčelní klouby, Britové si raději zaplatí i chemoterapii
Výkonný ředitel organizace Independent Healthcare Providers Network David Hare k tomu doplnil následující: „Data ukazují že v několika málo letech se rekordní počty pacientů rozhodly pro soukromě hrazenou péči z toho důvodu, aby se jim co nejrychleji dostalo péče, kterou potřebují.“
Podle něho se ale nejednalo pouze nebo převážně o výměny kyčelních kloubů, ale v poměrně velké míře také o výměnu kolenních kloubů, odstranění šedého zákalu nebo také komplexní léčbu za pomoci chemoterapie. „Ta je v současné době druhou nejvyhledávanější v rámci soukromě hrazené péče,“ dodal Hare.
Studie v neposlední řadě ukázala, že necelá čtvrtina Britů by byla ochotna zaplatit přímo za zdravotní péči nebo za soukromé zdravotní pojištění, pokud by cítili tuto potřebu. Tento podíl se ale od listopadu 2021 prakticky nezměnil. A to i přesto, že v té době byly čekací listiny na zákrok v některém zařízení NHS mnohem kratší než dnes.
Zdeňka Musilová
