Slovenská vládní koalice v polovině září schválila sérii konsolidačních opatření veřejných financí. Ty se mimo jiné dotknou i zdravotnického sektoru. Státní nemocnice se mají změnit na akciové společnosti a zpomalí se valorizace platů lékařům a sestrám na tři procenta. Tyto kroky by měly státu ušetřit 259 milionů eur. Vůči těmto návrhům se však ohradilo Lékařské odborové sdružení (LOZ), podle kterého jde o porušení memoranda, které bylo podepsáno mezi odboráři a vládou při výpovědích lékařů před dvěma lety. Jako upozornění proto začali odboráři sbírat výpovědi lékařů z přesčasů, což může ovlivnit chod některých nemocničních oddělení. Podle jejich slov jsou připraveni i na radikálnější kroky a ve hře jsou i hromadné výpovědi nemocničních lékařů. To, že se konsolidace dotkla i zdravotnictví, se přitom nezamlouvá ani ministryni zdravotnictví Zuzaně Dolinkové (Hlas-SD). Politikaření však podle jejích slov v tomto období nepomůže.

Slovenskému zdravotnictví opět hrozí podání hromadných výpovědí nemocničních lékařů. Podobná situace vznikla před dvěma lety. Situaci zachránil až podpis memoranda, ve kterém tehdejší vláda odborářům slíbila splnění několika opatření. Za poslední roky se jich podařilo dodržet jen několik, na což odboráři pravidelně upozorňovali. Olej do ohně nyní přilila vládní koalice.

Předseda LOZ Peter Visolajský na páteční tiskové konferenci 20. září uvedl, že memorandum bylo porušeno tím, že vláda chce státní nemocnice změnit na akciové společnosti a zpomalit valorizaci platů sestrám a lékařům. Za porušení považuje i zastavení výstavby nemocnice na Rázsochách. Nová nemocnice má nakonec vyrůst v Ružinově. V lokalitě Rázsochy se zase chystá výstavba Národního ústavu dětských chorob (NOUDCH).

To, že se konsolidace dotkne i zdravotnictví, se nelíbí ani ministryni Dolinkové. „Osobně si myslím, že konsolidace veřejných financí se vůbec neměla dotknout už dnes dost zkoušeného zdravotnictví. Reptání a hádky nám v tomto složitém období nepomohou. Je třeba se semknout, ne politikařit. Zejména když je všem známo, že tento problém nevznikl dnes ani před rokem,“ uvedla Dolinková ve stanovisku, které její resort zaslal Zdravotnickému deníku. Podle jejích slov se pracuje na tom, aby se zefektivnil management celého resortu. „Pracujeme na vyřešení vzniklých problémů a nastavení systémů tak, aby se v budoucnu takové problémy co možná nejvíce eliminovaly,“ dodala ministryně.

Odboráři sbírají výpovědi z přesčasů

Zpomalení růstu mezd lékařů ve státních zdravotnických zařízeních bude činit tři procenta. To by mělo státu ušetřit 259 milionů eur. Lékařům se tak má příští rok zvýšit plat o 147 eur a sestrám o 68 eur. Podle odborářů to ale bude znamenat, že řada lékařů odejde pracovat do zahraničí.

„Lékařům, kteří zůstanou na Slovensku, se zvýší počet přesčasů a služeb, a to odmítáme. Proto ať se vláda připraví na to, že nebudeme provádět nucené přesčasy a pohotovosti nad zákonné limity. Upozorňujeme, že bez dobré vůle lékařů pracovat za chybějící kolegy v těchto nadlimitních přesčasech a pohotovostech není možný chod našich nemocnic,“ uvedli odboráři ve stanovisku.

Mohlo by vás zajímat

I Slovenská komora sester a porodních asistentek odmítá konsolidační opatření, která podle ní ohrozí růst mezd sester, porodních asistentek a zdravotnických pracovníků. „Vláda a stát mají vůči sestrám a porodním asistentkám dluh za desetiletí odsouvání problémů zdravotnictví. Sestry a porodní asistentky odmítají ze strany kompetentních další experimenty a zasahování do svých sociálních jistot,“ uvedla komora ve stanovisku na sociální síti.

Lékaři a zdravotníci mají každý rok navyšovanou základní složku mzdy o 0,015 násobek průměrné měsíční mzdy v hospodářství. U lékařů specialistů se mzda každoročně zvyšuje o 0,025 násobek průměrné měsíční mzdy. Koeficienty by měly v následujících letech dále růst, ale jejich valorizace se zpomalí. K základním platům se dále připočítávají příplatky za přesčasy, služby, práci o víkendech či svátcích. Průměrný plat lékaře v nemocnici i s příplatky byl loni zhruba 4240 eur.

Visolajský upozornil, že v nemocnicích začal sběr výpovědí z přesčasů. Lékaři jsou připraveni, že nebudou provádět nucené přesčasy a pohotovosti nad zákonné limity. Pokud nasbírají výpovědi nadčasové práce, podle lékařů hrozí, že slovenské nemocnice nebudou umět zajistit zdravotní péči. Některá oddělení mohou být nefunkční. „Lékaři a sestry mají dovoleno dělat přesčasy, ale začátkem roku jsou už vyčerpány. Pokud se vláda chová špatně, lékaři a sestry nejsou ochotni sloužit přesčasy,“ uvedli lékařští odboráři na tiskové konferenci. Podle jejich slov někdy nemají ani dva dny volna v pracovním týdnu. Jejich nadčasová práce je podle nich důležitější pro chod nemocnic než pro jejich vyšší platy.

Celkovou měsíční mzdu lékaře zahrnuje základní mzda, osobní příplatek, který je přiznán na základě zvláštních předpokladů a příplatek za ztížený výkon práce. Nemocniční lékař bez praxe měl ještě loni základní plat ve výši 1 816 eur v hrubém. Lékař, který v oboru působí více než 30 let, měl plat zhruba 2 361 eur v hrubém. Základní plat specialisty se loni pohyboval na úrovni 3 027 eur v hrubém a u lékaře s více než 30letou praxí to bylo přes 3 935 eur v hrubém.

Ze státních nemocnic budou akciovky

Zdravotnictví si podle vládních politiků každý rok vyžádá miliardu eur ze státního rozpočtu. Řešením má být změna právní formy všech státních nemocnic na akciové společnosti a ustanovení jejich řádných managementů, aby se ve zdravotnictví peníze neztrácely.

Odboráři tvrdí, že už před třemi měsíci se objevila informace, podle které ministryně zdravotnictví zvažuje změnu státních nemocnic na akciové společnosti. LOZ tehdy připomněl, že důvodem prvních výpovědí lékařů v roce 2011 byla právě snaha tehdejšího vedení resortu o transformaci nemocnic na akciové společnosti s následnou privatizaci. „Ve stavu, kdy státním nemocnicím nejsou od zdravotních pojišťoven propláceny ani náklady na řádně poskytnutou zdravotní péči, nemůže přeměna na akciové společnosti znamenat nic jiného než snahu o privatizaci státních nemocnic,“ tvrdí Visolajský.

Jeho slova jsou však přímo v rozporu s tvrzením vládní koalice. Konsolidační opatření totiž představil také ministr školství Tomáš Drucker (Hlas-SD), který byl v minulosti i ministrem zdravotnictví. Státní nemocnice se podle něj transformují na akciové společnosti a zákonem bude zaveden zákaz jejich privatizace. „Bude to podobný systém jako u zdravotních pojišťoven, nemocnice budou pod kontrolou Úřadu pro dohled nad zdravotní péčí,“ řekl Drucker. Zavedou se standardní manažerské či účetní postupy a nemocnice by také měly dodržovat některé ukazatele hospodaření. V opačném případě je čekají ozdravné plány.

Ve hře jsou opět hromadné výpovědi

Odboráři připouštějí, že ve hře je i zopakování hromadných výpovědí. Visolajský přiznal, že k podávání výpovědí už vyzývá několik lékařů z nemocnic. Premiér Robe Fico (Směr-SD) podle nich po nástupu jeho vlády řekl, že dohody v memorandu ctí. LOZ také inicioval setkání s vládními stranami SNS, Hlasem i Směrem. „Ale žádost byla ignorována,“ řekl Visolajský s tím, že ale zatím vedení odborů věří v rozumné vyřešení problému.

Podobná situace nastala před dvěma lety. Více než 2000 klíčových nemocničních lékařů podalo výpověď. Aktivitu lékařů tehdy zastřešoval LOZ. Důvodem byl nevyhovující stav ve zdravotnictví. Výpovědím ale zabránily jednání a následná dohoda vlády a ministerstva zdravotnictví s LOZ. Dohodu zpečetil podpis memoranda, které obsahuje osm požadavků. Stažení výpovědí ze strany lékařů bylo podmíněno jejich splněním.

Dosud byly splněny jen některé z nich. Jde o navýšení platů sester a porodních asistentek, což se ale podle odborářů poruší konsolidací. Splněno bylo i zrušení zdanění vzdělávání zdravotníků a zvýšení mezd lékařů pracujících v lůžkovém zařízení s odměňováním podle let praxe. Za částečně splněnou považují odboráři i reformu vzdělávání mladých lékařů v rámci atestačního a specializačního studia.

Jeden z nesplněných bodů memoranda například hovoří o tom, že vláda zajistí pro nemocnice platby ze zdravotních pojišťoven tak, aby měla zdravotnická zařízení pokryté náklady související s adekvátně poskytnutou zdravotní péčí. Memorandum obsahuje i přijetí zákona, který uloží pojišťovnám povinnost zaplatit za adekvátně poskytnutou léčbu, dále zavedení systému DRG nebo i zajištění lékařských fakult tak, aby mohly produkovat více českých lékařů. Memorandum hovoří také o tom, že se nebudou rušit oddělení v nemocnicích, dokud nebude poměrně zvýšen personální stav a prostorové zabezpečení. Odboráři v memorandu žádají také navýšit počet lékařů, sester a porodních asistentek tak, aby byla zajištěna kvalitní zdravotní péče pro pacienta, garantování těchto počtů zákonem a zavedení trestní odpovědnosti v případě jejich nedodržení.

Miroslav Homola