Velká část ukrajinských dětí není v České republice, kam utekli před válkou a kde dočasně žijí, registrována u dětských praktických lékařů. Nižší je u nich i míra proočkovanosti. Na to, jak situaci zlepšit, jsme se zeptali předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilony Hülleové. Podle ní je třeba podporovat rozvoj sítě dětských praktiků, což stejnou měrou pomůže dětem českým i ukrajinským. „Zlepšení dostupnosti ordinací praktických lékařů pro děti a dorost má řešení, musíme do něho ale investovat,“ říká Hülleová s tím, že to akcentovala i při jednáních s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem o úhradách.
Jakými způsoby by podle vás měl systém českého zdravotnictví docílit toho, aby se počet registrací ukrajinských dětí u praktických lékařů zvýšil?
Systémovým a koncepčním řešením je podporovat rozvoj ordinací praktických lékařů pro děti a dorost a investovat do něj s cílem zachovat stávající síť ordinací praktiků a navýšit v prvé řadě personální kapacity pro primární péči o děti. Nadále trvá vysoká potřeba zajištění primární péče o děti ve všech regionech ČR. Potýkáme se s obrovskou poptávkou a nedostupností péče ordinací praktických lékařů pro děti a dorost (dále PLDD) nejen u dětí z Ukrajiny, ale také u českých dětí a dětí jiných národností.
Jaké konkrétní kroky k tomu, co zmiňujete, vedou?
Potřebujeme pokračovat v systematické podpoře zlepšování dostupnosti ordinací PLDD a registrací nových pojištěnců – a to při zachování vysoké kvality péče o děti v ČR. Potřebujeme směřovat úhrady veřejného zdravotního pojištění na zajištění a podporu zvyšování dostupnosti péče pro děti v ordinací PLDD a podpořit tvorbu nových kapacit, například vznikem Týmové praxe ordinací PLDD.
Pozitivní výsledky přináší navýšení úhrad do našeho segmentu. V roce 2024 reálně došlo k navýšení kapacity v síti samostatně stojících ordinací PLDD, zvýšení registrací pojištěnců do péče, nárůstu průměrného počtu registrovaných pacientů, nárůstu provedených preventivních prohlídek, provedených očkování i ošetřených pacientů.
Základem úspěchu je tedy zvýšení investic…
Ano, potřebujeme zásadně zlepšit financování a investovat do rozvoje ordinací PLDD, aby prostředky, které směřují do primární péče, byly na úrovni srovnatelné s vyspělými zeměmi. Předložili jsme zdravotním pojišťovnám i v letošním dohadovacím řízení návrh, který sleduje stejný trend podpory rozvoje a zlepšení dostupnosti primární péče i pro rok 2025, doplněný nově i o komplexní koncept týmových praxí.
Hlavním cílem týmových praxí je zvýšení stávající kapacity ordinací PLDD zvýšením úvazků lékařů pro registraci nových pojištěnců do péče a zajištění poskytování pravidelné péče o děti v rámci ordinační doby. Vzhledem k redukci sítě samostatných ordinací PLDD, ke které dochází v posledních letech, došlo k zániku ordinací zejména na vesnicích a v menších městech. Z tohoto důvodů je nezbytné podpořit a stabilizovat současnou síť ordinací PLDD a zastavit její rozpad, abychom byli schopni dostupnou péči o děti zajišťovat.
Je podle vás jedním z možných řešení zřizování ordinací praktiků v nemocnicích?
Zřizování ordinací PLDD v areálu nemocnic je slepá cesta, která selhává a nepřináší očekávané výsledky. Přes masivní podporu nemocnic mají ordinace zřízené v nich velmi nízké počty registrovaných pojištěnců, jde o nefunkční řešení s mizivým vlivem na zajištění dostupnosti péče PLDD pro děti. Tyto ordinace jsou ve většině případů velmi neefektivní, na jeden úvazek atestovaného lékaře je registrováno často jen 100 až 200 pojištěnců, neregistrují další nové pojištěnce do péče. Průměrný počet registrovaných pacientů u samostatně stojících ordinací PLDD je oproti tomu téměř 1100 registrovaných pacientů.
Jak tedy na to?
Příkladem ilustrujícím, že pokud podpoříme dostupnost PLDD v péči o děti, tak se výsledky dostavují velmi rychle, je projekt ministerstva zdravotnictví, UNICEF a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. Cílem projektu UNICEF bylo podpořit dostupnost soustavné primární péče pro děti a dorost v ordinacích praktických dětských lékařů, a to jak pro vysoký počet přicházejících děti z Ukrajiny, tak pro české děti.
Finanční podpora v rámci projektu umožnila 27 zapojeným ordinacím zvýšit své kapacity, tedy zaměstnat nové lékaře, sestry a tlumočníky, a průběžně dokupovat potřebné drobné vybavení. Projekt trval od března 2023 a byl ukončen v lednu 2024. Konkrétní výstupy jednoznačně ukazují, že pokud navýšíme prostředky do primární péče, výsledky se dostavují velmi rychle. Zlepšení dostupnosti ordinaci PLDD a péče o děti má řešení, musíme do něho ale investovat.
Situace není ideální ani u očkování ukrajinských dětí. Daří se postupně situaci zlepšovat?
V případě očkování přistupujeme k ukrajinským dětem úplně stejně jako k dětem českým. Již po zahájení války a příchodu velkého počtu dětí z Ukrajiny jsme zajistili jak pro rodiče, tak i pro praktické dětské lékaře edukační materiály k očkování v ukrajinském jazyce, doplňovali jsme očkování ukrajinských dětí na úroveň očkovacího kalendáře českých dětí. Daří se nám takto postupovat u dětí, které našly registrujícího praktického dětského lékaře a jejich rodiče s očkováním souhlasí. Problém ale nastává u rodin, které často a v krátkých intervalech mění místa pobytu.
Minulý týden jste o těchto otázkách spolu s předsedkyní Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alenou Šebkovou jednaly s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem. Jaké byly závěry tohoto jednání?
S panem ministrem jsme jednali zejména o úhradách v roce 2025 pro segment praktických dětských lékařů. Vysvětlovali jsme mu potřebnost pokračování podpory financování segmentu PLDD z důvodu zajištění dostupné primární péče o děti. Dostupná data ukazují, že jdeme po správné cestě, kdy došlo ke zpomalení redukce sítě PLDD, navýšení kapacity ordinací o nově registrované pacienty, navýšení počtu preventivních prohlídek, očkování i počtu ošetření. Shodli jsem se, že je nezbytné pokračovat ve stabilizaci, zvyšování dostupnosti a kapacit ordinací PLDD tak, abychom byli schopni zachovat dostupnost péče pro děti na současné úrovni, případně zlepšovat její dostupnost.
Také jsme mluvili o zavedení týmových praxí PLDD a nového úhradového mechanismu pro rok 2025. Řešili jsme rezidenční místa v oboru pediatrie a jejich prioritní směřování ke školitelům do obcí s rozšířenou působností s nedostupnou primární péčí o děti. Na tomto bodě byla jednoznačná shoda. O stipendiích jsme konkrétně nemluvili, pan ministr nicméně podporuje legislativní kroky, které by umožnily zdravotním pojišťovnám poskytovat stipendia pro vybrané obory zdravotních služeb, které nejsou dostatečně personálně zabezpečeny. A to jsou v současnosti jednoznačně praktičtí lékaři pro děti a dorost.
Jakub Němec
