Britská Národní zdravotní služba (NHS) se dlouhodobě potýká s problémy. K těm nejzávažnějším patří skutečnost, že se od covidové pandemie zvyšuje počet pacientů, kteří čekají na některý z chirurgických zákroků, nebo dokonce i na rutinní péči. Britové v reakci stále častěji vyhledávají zdravotní péči v soukromých zařízeních, kde jsou ochotni sáhnout i hluboko do kapsy. Nový britský ministr zdravotnictví Wes Streeting nyní přichází s jasným plánem na to, jak dát věci do pořádku. „NHS potřebuje tři velké a zásadní změny,“ uvedl pro britský deník Financial Times.
„Národní zdravotní služba musí projít třemi velkými změnami. Jedině tak si dokáže zajistit udržitelnou budoucnost,“ zdůraznil pro Financial Times labouristický ministr zdravotnictví Wes Streeting. Podle něho nová vláda pod vedením Keira Starmera bude mít jako prioritu v oblasti zdravotnictví přeměnit NHS v instituci, která bude schopná držet krok s dobou.
Spolupráce NHS s vědeckými institucemi
„Poskytování zdravotní péče skrze NHS se posune od nemocnic ke komunitě, od analogického k digitálnímu a od léčby nemocí k jejich prevenci,“ plánuje Streeting. Šéf rezortu zdravotnictví zdůraznil, že tyto tři proměny jsou „absolutně nezbytné a vlastně i existenciální pro budoucnost celé Národní zdravotní služby“.
Podle Streetinga je nutné, aby si NHS vzala ze sebe to nejlepší a rozšířila to na celou instituci. Za jedno z klíčových témat považuje, aby NHS spolupracovala s vědeckými institucemi. Nic takového se prý dosud nedělo, a když, tak pouze „ve výjimečných případech“. Rozhodně však není taková spolupráce součástí systémové práce NHS.
Wes Streeting také poukázal na to, že lidé ve Velké Británii se sice dožívají vyššího věku, ale nedožívají se ho v dobré kondici. I zde vidí určitou roli a prostor pro NHS, aby situaci zlepšovala. „NHS se musí modernizovat a zlepšit diagnostiku, která musí přicházet dříve, a následně je třeba pacienty léčit rychleji,“ řekl ministr.
Posílení prevence a primární péče
Za jednu z klíčových oblastí, kde je nutné NHS posouvat, je podle Steeringa prevence a posílení primární péče. To může podle něj snížit tlak na přeplněné nemocnice a posouvat progresi nemocí i vznik komorbidit do pozdějšího věku.
Národní zdravotní služba je od propuknutí covidové pandemie v problémech, ze kterých se dosud nestačila vzpamatovat. Zahlcená zdravotnická zařízení nestíhají poskytovat zdravotní péči tak, jak bylo zvykem před covidem. Problémy byly ještě prohloubeny několika vlnami protestů zdravotnického personálu, který není spokojen s tím, jak inflace snížila kupní sílu jeho platů.
Situace je v mnoha ohledech natolik vážná, že přibývá Britů, kteří raději volí soukromá zdravotnická zařízení, kde ovšem péči musí hradit ze svého nebo prostřednictvím soukromého zdravotního pojištění.
Dvakrát více kyčlí odoperovaných v soukromých zařízeních
Týká se to především chirurgických zákroků. Například u operace kyčle se počet pacientů, kteří dali přednost soukromým zdravotnickým zařízením před zařízeními NHS oproti roku 2019 takřka zdvojnásobil. Vyplývá to ze studie think-tanku Health Foundation, na kterou odkazuje Financial Times.
Od roku 2020 se také zvýšil podíl soukromých výdajů na zdravotnictví, a to z přibližně 13 procent v roce 2020 na takřka 17 procent v roce 2023. Z dlouhodobého hlediska ale podíl soukromých výdajů na zdravotnictví ve Velké Británii spíše klesá. Ještě v roce 1997 totiž vysoce přesahoval 20 procent. Drtivou většinu soukromě hrazené zdravotní péče pak tvoří přímé platby, na něž připadá bezmála 90 procent, zbytek tvoří soukromé zdravotní pojištění.
„Takový vývoj bude mít značný finanční dopad na mnoho z těch pacientů, kteří se rozhodli si svou zdravotní péči hradit sami a nespoléhají se na státní zdravotnictví,“ uvádí studie Health Foundation.
Zdeňka Musilová
