Vláda se shodla na legalizaci samopěstování konopí pro vlastní účely a větší dostupnost léčebného konopí. To se aktuálně odráží v návrhu novely trestního zákoníku, nicméně je to živý dokument, který prochází připomínkovým řízením. Jakákoliv změna současného stavu je ale změna k lepšímu. Na včerejší tiskové konferenci to uvedla ředitelka Odboru protidrogové politiky Lucia Kiššová.

Samopěstování, delegace pěstování na konopné spolky a regulovaný trh se specializovanými prodejnami s konopím. Návrhy na změny v nakládání s konopím v Česku, které připravil bývalý národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil, zanalyzovala Fakulta podnikohospodářská Vysoké školy ekonomické v Praze. Podle studie by každá z navržených možností mohla ve srovnání se současnou situací přinést Česku jenom pozitivní výsledky.

„Vláda se aktuálně shoduje na povolení samopěstování konopí pro vlastní potřebu a také na potřebě zvýšení dostupnosti léčebného konopí,“ uvedla na tiskové konferenci ředitelka Odboru protidrogové politiky Lucia Kiššová.

Komplexní model, který zahrnuje samopěstování, konopné kluby a regulovaný trh s konopím, by podle odhadů analytiků přinesl čisté společenské přínosy ve výši 5,5 miliardy korun ročně. Z pohledu dopadu na veřejné finance by státní rozpočty (po odečtení nákladů na správu a výběr daní) mohly být navýšeny o 2,6 miliardy za rok.

Podle autorů studie by měly výrazný vliv takové faktory, jako je například ochota spotřebitelů nakupovat na legálním či černém trhu nebo také výše spotřební daně, poplatků a administrativní zátěž v legálním systému. „Cena a podmínky přechodu do legálního režimu budou klíčové pro motivaci obyvatel opustit černý trh,“ uvedl spoluautor studie Tomáš Ryška z Katedry strategie FPH VŠE.

Mohlo by vás zajímat

Analýza zahrnuje i scénář legalizace samopěstování a variantu, kdy je samopěstování doplněno o povolení konopných klubů. V případě samotného samopěstování vyčíslili analytici čistý společenský přínos na 1,2 miliardy ročně. Když se k tomu přidá možnost provozovat konopné kluby, dosáhnou přínosy 1,5 miliardy za rok.

Varianta samopěstování by přinesla veřejným rozpočtům čistý zisk 0,1 miliardy ročně. Pokud by bylo povoleno i provozování konopných klubů, zisk by byl 0,2 miliardy ročně. Analýza vychází z návrhu, který počítá se zavedením registru osob oprávněných k samopěstování a registračními poplatky.

„Finanční výnosnost komplexní varianty zahrnující i legální trh je pro veřejné rozpočty signifikantní a není vysoká šance, že by rozdíly v předpokladech o poptávce po legálních produktech stlačily tuto výnosnost do záporných hodnot. Finanční výnosnost variant zahrnující samopěstování a samopěstování s konopnými kluby je znatelně menší, avšak ani u ní není potenciál, že by jejich realizace při nepříznivém vývoji poptávkových parametrů finančně zatížila rozpočet. Implementace variant připouštějících samopěstování a konopné kluby se jeví být relativně levná,“ doplnil další z autorů analýzy Patrik Sieber z Katedry strategie FPH VŠE.

Vobořil: Sociální experiment jménem prohibice

Zavádění komplexní varianty regulovaného trhu s konopím je v současné době složité, jelikož je nutné brát v potaz i současnou podobu evropského práva v této oblasti. Na to upozornila jak ředitelka Odboru protidrogové politiky Kiššová, tak také bývalý protidrogový koordinátor Vobořil. „Otázkou je, jestli někdy padne prohibice a konopí bude dostupné. Já si myslím, že se to stane, ale nevím kdy. Dobrou zprávou je, že ekonomové i adiktologové se shodují na tom, že regulovaný trh skýtá lepší možnosti preventivních politik. Máme zde čísla, která jsou fundovaná z akademického prostředí. Vedle ekonomických čísel a dopadů je ale nutné dívat se na také na jednotlivé lidské příběhy,“ dodal na závěr Vobořil s tím, že tresty za pěstování konopí jsou v Česku neúměrně vysoké.

-ns-