Sestry, ale i další zdravotníky zatěžuje velké množství byrokracie. Aby se jim ulevilo a získali více času na péči o pacienty, potřebujeme efektivnější pořizování záznamů a zapojení více kodérů a dalších administrativních pracovníků, míní náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Fakultní nemocnice Plzeň Andrea Mašínová. „Efektivní není přenášení administrativní zátěže z jedné kategorie zdravotníků na druhou, ale využívání dobře proškolených administrativních pracovníků a delegování vybraných administrativních úkonů na ně,“ říká v rozhovoru pro Zdravotnický deník.
Jsou zdravotní sestry přetíženy administrativou?
Všichni zdravotničtí pracovníci, včetně sester, se podílejí na vedení velkého objemu zdravotnické dokumentace. Snižování administrativní zátěže a odstraňování duplicitních záznamů je prioritou managementu všech poskytovatelů zdravotních služeb. Snížení zátěže zdravotnického profesionála se pak odrazí v čase, který může věnovat pacientům, a v kvalitě odvedené zdravotní péče.
Pomohlo by delegování některých administrativních úkolů sester na nižší zdravotnický personál nebo administrativní pracovníky?
Úkolem sestry je poskytovat specializovanou a vysoce specializovanou péči, úlohou sanitářů a ošetřovatelů poskytovat základní ošetřovatelskou péči. Zařazení administrativních pracovníků do procesu léčebně preventivní péče pak výrazně snižuje administrativní zátěž těchto profesionálů, i když eliminovat ji zcela nejde. Řada záznamů vedených ve zdravotnické dokumentaci je vázána na detailní záznam a podpis zdravotníka, který léčebnou či ošetřovatelskou péči provedl a je za ni plně zodpovědný.
Jak velká část administrativy sester je tedy nahraditelná?
Velkou část administrativní agendy lze delegovat na technickohospodářské pracovníky, neboť nová právní úprava umožňuje, aby na vytváření zdravotnické dokumentace spolupracovaly osoby poskytující zdravotní služby s dalšími osobami. Jejich pracovní náplní je například nakládání se zdravotnickou dokumentací včetně její archivace, skartace, hlášení nežádoucích událostí, zadávání dat do registrů a podobně. Tyto činnosti jsou nedílnou součástí provozu zařízení poskytujících zdravotní péči jak v ambulantní, tak v nemocniční sféře.
Právě Fakultní nemocnice Plzeň jde v uvedeném příkladem a nedílnou součástí zdravotnických provozů jsou u nás například kodéři, či takzvaní technickohospodářští pracovníci v ošetřovatelské dokumentaci, kteří výrazně snižují zátěž zdravotníků, hlavně sester a lékařů v lůžkové i ambulantní péči.
Pomohlo by podle vás v oblasti prevence, kdyby sestry získaly více kompetencí od lékařů?
Aktuální legislativní úprava poskytuje kvalifikovaným sestrám podle mého názoru dostatečné množství kompetencí, je však potřeba zaměřit se právě na snižování jejich administrativní zátěže. A to právě zapojením administrativních pracovníků do týmu, zajištěním dodatečného počtu zejména pomocného ošetřovatelského personálu, zajištěním prostupnosti profese nelékařských zdravotnických pracovníků a jejich stabilizací.
Velice vítám možnost zapojení Fakultní nemocnice Plzeň do právě probíhajícího projektu ministerstva zdravotnictví, jehož cílem je nastavení optimálního profilu personálního zabezpečení poskytování ošetřovatelské péče. V něm je realizováno vykazování všech výkonů, které provádí všeobecné sestry, dětské sestry, praktické sestry a porodní asistentky při poskytování zdravotní péče, pro následné vyhodnocování – měření – ošetřovatelské zátěže. Cílem metodiky je poskytovatelům zdravotních služeb, respektive kodérům, sdělit a zpřehlednit proces realizace pilotního měření ošetřovatelské zátěže a stanovit parametry, takzvané ukazatele měření zátěže.
Kterou konkrétní administrativu by převést lékaři mohli na sestry a kterou sestry na nižší zdravotnický nebo nezdravotnický personál?
Dle mého názoru není efektivní přenášení administrativní zátěže z jedné kategorie zdravotníků na druhou, ale právě využívání dobře proškolených administrativních pracovníků a delegování vybraných administrativních úkonů na ně.
Do výčtu toho, co lze delegovat a co již máme v provozu Fakultní nemocnice Plzeň historicky osvědčeno a využíváno, patří například práce při administrativní podpoře klinických pracovníků během vlastního poskytování zdravotních služeb, při jejich plánování, koordinaci, komunikaci s pacienty, objednávání pacientů a při vytváření zdravotnické dokumentace. Patří tam krom jiného i administrativní práce související s hospitalizací, překlady a propouštěním pacientů, práce v evidenci pacientů, při kontrole, archivaci a skartaci zdravotnické dokumentace, administrativa povinných hlášení do registrů, práce v oblasti ochrany veřejného zdraví, posudkové služby, revizní činnosti, práce na klinických studiích nebo práce ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám.
Zlepší podle vás situaci postupná elektronizace zdravotnictví?
Rozhodně podporuji plošnou elektronizaci zdravotnictví a její digitalizaci jako klíčový prvek při snižování administrativní zátěže, zvyšování bezpečnosti a čitelnosti zdravotnické dokumentace, významný přínos pak je i v oblasti její archivace a skartace a při sumarizaci povinných statistických údajů.
Jakub Němec
