Ministerstvo zdravotnictví lže, během našich jednání nám nepředložilo žádné konkrétní návrhy, ani kalkulace. Zástupci odborů a České lékařské komory (ČLK) to řekli na tiskové konferenci, na níž včera vyzvali zdravotníky, aby k poslednímu říjnu podali v nemocnicích výpověď z přesčasových hodin, pokud nedojde k dohodě na navýšení platů. Ministerstvo ale kritiku odmítá. Podle náměstka ministra Václava Pláteníka je návrh resortu veřejný a dostupný a kalkulace byly na jednáních předloženy. Předseda Lékařského odborovému klubu (LOK) Martin Engel také uvedl, že Hegerovo memorandum, na něž se odboráři často odvolávají, nemůže být 13 let od svého vzniku bráno ve všech bodech závazně. Podle Pláteníka to může jednání o odměnách zkomplikovat.
Ve svém vyjádření, které ministerstvo zdravotnictví vydalo souběžně s tiskovou konferencí, uvedlo, že ve všech bodech plní dohodu s VZP, odbory a ČLK z loňského prosince. „Posledním otevřeným bodem v diskuzi zůstává sjednocení odměňování zdravotníků, o kterém společně od začátku roku jednáme. Ministerstvo zdravotnictví v souladu s prosincovou dohodou připravilo návrh, který v plném rozsahu plní tuto dohodu i Hegerovo memorandum, na které se prosincová dohoda odkazuje,“ uvedlo ministerstvo.
Prezident ČLK Milan Kubek však na konferenci označil vyjádření ministerstva za nesmyslné: „To prostě není pravda. Dodnes jsme nedostali žádný návrh, který by odpovídal plnění závazku, který vláda v prosinci podepsala a nedostali jsme po několika měsících dokonce ani modelace ekonomické náročnosti splnění návrhu, který jsme předložili.“
Šlo přitom podle něj o velice jednoduchý návrh, který počítal s tím, že lékaři-absolventi budou mít za základní pracovní dobu 1,5násobek průměrné mzdy, lékaři po kmeni dvojnásobek a lékaři po atestaci, pokud mají praxi do 10 let 2,5násobek, do 15 let 2,75násobek, a pokud mají delší praxi trojnásobek průměrné mzdy,“ připomněl Kubek s tím, že jde podle něj o naprosto jasnou formulaci, a překvapuje ho, že ministerstvo při jednáních nepředložilo žádnou seriózní ekonomickou modelaci.
Kvůli tomu, že chybí návrh a ekonomická modelace, odbory ještě ani nezačali s jednáními, která se týkají nelékařských zdravotníků, doplnila Kubka předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. A dodala: „Protože jsme čekali, jak dopadne vyjednávání a zda nám ministerstvo zdravotnictví dá nějaké konkrétní připomínky. Oni nám poslali nějaký návrh zákona, který jsme ve spolupráci s Lékařským odborovým klubem a s Českou lékařskou komorou opřipomínkovali. Ale už jsme od ministerstva nedostali žádné vyjádření k našim připomínkám.“
Další jednání už podle ní probíhala jen na ústní bázi. „Při nich se vždycky vytáhl nějaký podružný problém, na kterém jsme se zasekli. Ale nedostali jsme ani žádné konkrétní vyjádření k tomu, co jsme předložili, ani žádné ekonomické propočty, kolik to bude stát,“ popsala Žitníková. A doplnila: „Myslíme si, že české zdravotnictví finance na pokrytí finančních nákladů v současné chvíli má a do budoucna by je mělo vytvořit.“
Pláteník: Návrh i kalkulace jsme dali k dispozici
Zdravotnický deník oslovil také náměstka ministra zdravotnictví Václava Pláteníka, aby přidal pohled resortu, který jednání s odboráři a komorou vede. Ten se proti Kubkovým výrokům striktně ohradil. „Výroky pana doktora Kubka nepovažuji za přiléhavé. Návrh, který stanovuje odměňování ve zdravotnictví na 1,5 až 3násobek průměrné mzdy tak, jak stanovuje Hegerovo memorandum – tedy to, co odboráři a Česká lékařská komora chtěli – jsme zveřejnili už v květnu, a to na základě výsledků, k nimž došla pracovní skupina, která k tomu byla panem ministrem svolána na začátku roku. A ten návrh je veřejný a každý si ho může prohlédnout,“ řekl Pláteník.
Podle něj ke kalkulaci jednoznačně došlo a odboráři i zástupci ČLK s ní byli seznámeni. „Je pravda, že k tomu návrhu měli odboráři a Komora řadu výtek a námětů na změny. Jedním z nich byla celková výše odměňování. Parametry vypočítali takovým způsobem, že odhadovaný dopad vycházel na zhruba 45 miliard. A tuhle kalkulaci jsme několikrát zmiňovali a představili. Proto nepovažuji výroky pana Kubka za přiléhavé,“ popsal náměstek ministra.
Pláteník také doplnil, že ministerstvo požádalo Asociaci nemocnic ČR, tedy zaměstnavatele, aby jim nasdíleli konkrétní platové podmínky svých zaměstnanců. „Ty se skládají z několika složek, které jsou individuální u každého zaměstnance. A my jsme na těchto údajích vždy modelově počítali požadavky odborářů – a podle toho jsme prezentovali dopady. Všechny tyto kalkulace byli prezentovány na dvou technických jednáních a nikdo je nerozporoval,“ popsal Pláteník, proč nesouhlasí s tím, že by ministerstvo žádné kalkulace odborům a ČLK nepředložilo.
Ústup od Hegerova memoranda?
Na tiskové konferenci se také Martin Engel (pro mnohé asi překvapivě) distancoval od toho, že aktuální požadavky odborů korespondují se závěry Hegerova memoranda. „V Hegerově memorandu byly už v roce 2011 věci, které se nám nelíbili, podepsali jsme jej tehdy jen proto, že jsme nechtěli, aby pacienti umírali mimo nemocnice. Tehdy jsme ustoupili a teď se nám to vrací jako bumerang. Nikdo nevzal v potaz, že memorandum vzniklo před 13 lety v nějaké tehdejší situaci. A pořád proti nám tento argument používají, což nás poškozuje,“ řekl Engel.
Podle něj bylo memorandum orientačním výchozím bodem v roce 2011 a v dnešní situace je jiná, ministerstvo ale argumentuje tak, jako by 13letá prodleva neexistovala. „Memorandum jsme schválili v roce 2011 v dobré víře, že se sliby plní. Ale my jsme svou část splnili a druhá strana svou ne. A tím pro mne konkrétní model Hegerova memoranda končí. Můžeme z něj použít jen některé rámcové aspekty, ne torpidně každou podmínku, která se nehodí,“ vysvětlil svůj postoj Engel.
Pro náměstka ministra zdravotnictví Pláteníka je fakt, že se odbory začínají distancovat od Hegerova memoranda, které přitom dosud při jednáních často zmiňovali, překvapivý jen do určité míry. „Hegerovo memorandum je ‚vousatý‘ dokument a nás samotné překvapovalo, že s ním odboráři stále přicházejí. Je v tomto kontextu nutné zmínit, že memorandum bylo v roce 2011 uzavřeno, v roce 2016 se Lékařský odborový klub s Českou republikou neúspěšně soudil o jeho plnění a v prosinci 2023 si ho sami odboráři dali do naší vzájemné dohody,“ upozornil Pláteník.
Podle něj proto to, že odbory nyní říkají, že je Hegerovo memorandum dokumentem nezávazným, zkomplikovává jednání. „Ale překvapivé je to skutečně jen z části, protože ta jednání jsou v posledním roce charakteristická tím, že odboráři a ČLK neustále stupňují své požadavky. Jen připomínám, že poté, co jsme v prosinci za účasti pana premiéra podepsali dohodu, přišel pan prezident ČLK Kubek s tím, že chce pro lékaře doživotní výsluhy. Je charakteristické, že na čemkoli se dohodneme, přijdou odboráři téměř jistě s požadavky dvojnásobnými,“ řekl Pláteník.
Jakub Němec
