Ministerstvo zdravotnictví by mělo mít příští rok o čtvrtinu vyšší rozpočet
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) by v příštím roce mělo mít o 25 procent vyšší rozpočet než letos – alespoň s tím počítá návrh státního rozpočtu. Důvodem je zejména čerpání peněz na projekty financované z Národního plánu obnovy, ale také to, že úřad v uplynulých letech šetřil – například v roce 2022 snížil systematizovaná místa o deset procent. Celkem má přitom ministerstvo zdravotnictví ze státního rozpočtu dostat 17,51 miliardy korun.
„Hlavní část navýšení rozpočtu MZ spočívá ve výrazně vyšších plánovaných výdajích na projekty spolufinancované z EU, zejména pak na projekty Národního plánu obnovy. Další navýšení se týká 500 milionů na podporu rezidenčních míst v rámci specializačního vzdělávání lékařů v nedostatkových oborech, zejména se jedná o praktické lékaře pro dospělé i pro děti a dorost, dětské psychiatry a dětské neurology. Více než 130 milionů také půjde na vědu a výzkum ve zdravotnictví a 50 milionů na navýšení platů na hygienách a Státním zdravotním ústavu,“ uvedl pro ZD mluvčí MZ Ondřej Jakob.
Ministerstvo zdravotnictví by příští rok mělo získat 30 milionů z daňových příjmů a více než 7,3 miliardy mají tvořit nedaňové a kapitálové příjmy a transfery celkem (z toho z EU půjde přes 7,2 miliardy). Oproti tomu v letošním roce jsou příjmy naplánovány na 3,6 miliardy, loni pak nakonec dosáhly 6,8 miliardy.
Výdaje ze státního rozpočtu v kapitole ministerstva zdravotnictví jsou pro příští rok podle návrhu státního rozpočtu naplánovány na 17,5 miliardy (bez financí z EU 10,3 miliardy), zatímco letos to bylo necelých 11,5 miliardy. Jde ovšem o výrazný pokles oproti covidovým rokům 2020 a 2021, kdy se rozpočet MZ pohyboval kolem 32 miliard. Střednědobý výhled na roky 2026 a 2027 pak počítá s rozpočty ve výši 9,3 a 8,3 miliardy.
„Ministerstvo zdravotnictví při vyjednávání z dalších požadavků ustoupilo v rámci snahy o rozpočtovou odpovědnost a zveřejněný návrh státního rozpočtu je přijatelným kompromisem. Procentuálně vysoký nárůst generují jednak skoková zvýšení právě u evropských projektů, ale také rozpočtová zdrženlivost Ministerstva zdravotnictví v předchozích letech, tj. i přes úsporná opatření jsme dokázali a i v letošním roce dokážeme řádně zabezpečit veškeré mandatorní výdaje. Současně v roce 2022 kapitola snížila 10 procent systemizovaných míst,“ vysvětluje Jakob.
Co se týče výdajů státního rozpočtu na programové financování kapitol, ty jsou u ministerstva zdravotnictví pro příští rok naplánovány na téměř 13,5 miliardy, v roce 2026 už by to ale mělo být jen necelých 5,2 miliardy a o rok později 4,67 miliardy.
Za státní pojištěnce navíc 3,6 miliardy
Pochopitelně peníze, které poputují ze státního rozpočtu v příštím roce na zdravotnictví, jsou podstatně vyšší než jen rozpočtová kapitola ministerstva zdravotnictví. Celkově včetně plateb za státní pojištěnce by mělo na zdravotnictví jít 174,8 miliardy (z toho 154,6 miliardy tvoří platby za státní pojištěnce), což je o necelých šest procent více než letos, kdy to bylo 165,1 miliardy. Pokud bychom se podívali do minulých let, je ve výdajích ze státní kasy patrný skok mezi roky 2019, kdy šlo na zdravotnictví 83,5 miliardy, a 2020, kdy mimo jiné vlivem navýšení plateb za státní pojištěnce číslo stouplo na 132,7. V roce 2021 pak šlo o 161,4 miliardy, v roce 2022 o 155,1 miliardy a v roce 2023 o 163,3 miliardy.
„Výdaje na platbu pojistného na veřejné zdravotní pojištění ze státního rozpočtu za osoby, za které je plátcem stát, jsou rozpočtovány ve výši 154,6 mld. Kč. Navýšení oproti schválenému rozpočtu 2024 činí 3,6 mld. Kč, tj. 2,4 procenta. Meziroční navýšení je způsobeno zákonnou automatickou valorizací vyměřovacího základu podle růstu spotřebitelských cen. Vyměřovací základ se navýší z částky z 15 440 Kč na 15 749 Kč za kalendářní měsíc. To představuje zvýšení měsíční platby za jednoho pojištěnce z částky 2 085 Kč na 2 127 Kč,“ píše se ve Zprávě k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025.
Více na příspěvek na péči, méně na nemocenskou
A jak je to s penězi, které jdou do oblastí se zdravotnictvím velmi úzce příbuzných? Z kapitoly MPSV bude více peněz alokováno na příspěvek na péči, který se od poloviny letošního roku zvýšil. V příštím roce se tak počítá s růstem nákladů v této oblasti o sedm miliard korun na 45 miliard, což je o 18,4 procenta více, než byl schválený rozpočet pro letošní rok. Naopak výrazný pokles oproti letošnímu rozpočtu by měl být ve výdajích na dávky nemocenského pojištění, a to ve výši 3,6 miliardy.
„Významnou položkou v sociálních výdajích jsou dávky nemocenského pojištění v částce 47,6 mld. Kč. Oproti schválenému rozpočtu 2024 se výdaje na tyto dávky snižují o 3,6 mld. Kč., tj. o sedm procent. Úprava výdajů na příslušné dávky zohledňuje skutečné čerpání dávek v předchozích letech, předpokládaný vývoj počtu nově narozených dětí, dětí do 10 let věku a vývoj úrovně vyplácených mezd a platů,“ uvádí zpráva.
Mohlo by vás zajímat
Na dávky pro zdravotně postižené občany se počítají náklady ve výši čtyř miliard korun. Součástí výdajů státního rozpočtu jsou i výdaje na dotace na sociální služby, kterými stát přispívá na provoz.
„Pro rok 2025 je narozpočtována na dotace na sociální služby částka ve výši 26,5 mld. Kč. Od roku 2007, kdy byly výdaje na dotace na sociální služby ve výši 7,1 mld. Kč, dochází k jejich postupnému navyšování. Další vývoj výše výdajů na dotace na sociální služby je podmíněn novelou zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, kterou připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí,“ dodává zpráva.
Na závěr ještě doplňme, že v kapitole Úřadu vlády je na program protidrogové politiky vyhrazeno 327 milionů. Této problematice se budeme věnovat v samostatném článku.
Tabulky: Návrh státního rozpočtu
-mk-
Michaela Koubová
