Ministerstvo zdravotnictví nachystalo návrh zákona, který vyjímá kategorizační strom zdravotnických prostředků z přílohy zákona o veřejném zdravotním pojištění a dělá z něj zákon samostatný. Důvodem je rychlejší schvalování změn, které posvětila kategorizační komise. Naposledy se přitom kategorizační strom novelizoval v roce 2022, poslední změny v něm tak posvětila kategorizační komise na ministerstvu zdravotnictví závěrem roku 2020. Novela nyní čeká na zařazení na jednání vlády.
„Cílem nové právní úpravy je vyčlenit ze zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ustanovení o výši a podmínkách úhrad zdravotnických prostředků do samostatného zákona o kategorizaci zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz hrazených z veřejného zdravotního pojištění tak, aby jeho prostřednictvím bylo možné efektivně a včas reflektovat potřeby společnosti a další vývoj v této dynamicky se rozvíjejí skupině zdravotnických technologií,“ uvádí se v důvodové zprávě.
Ačkoliv v této době je po připomínkovém řízení tzv. velká novela zákona o veřejném zdravotním pojištění (psali jsme např. zde), k oddělení kategorizačního stromu dochází jinou, tzv. malou novelou. Pokud by totiž byly novely spojené, hrozilo by, že úprava neprojde a dojde tak k zamrznutí kategorizačního stromu na další roky.
„Pro aktualizaci kategorizačního stromu zdravotnických prostředků na poukaz a jeho vyčlenění do samostatného zákona se vžilo slangové označení malá novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, zatímco pro paralelně projednávanou komplexní změnu téhož zákona se běžně používá označení velká novela,“ uvádí Jakub Král, expert na zdravotnické právo z advokátní kanceláře Porta Medica Legal. „Přestože legislativní proces je dlouhý a časově náročný, je zcela nezbytné, aby se malá novela nestala předmětem předvolebního politického boje v parlamentu, jak to všichni tak trochu očekáváme v případě kontroverznější velké novely. Aktualizace kategorizačního stromu je výsledkem několikaleté odborné apolitické práce zdravotních pojišťoven, odborných společností, pacientských organizací, asociací dodavatelů zdravotnických prostředků a dalších subjektů v rámci Kategorizační komise při MZ,“ dodává Jakub Král.
Proč vůbec k zařazení kategorizačního stromu, který je potřeba pravidelně aktualizovat, do zákona došlo? Důvodem byly obavy z názoru Ústavního soudu, který zrušil nadstandardy ministra Leoše Hegera právě proto, že byly ustanoveny formou podzákonné normy (psali jsme také zde). Oddělení do zvláštního zákona by nyní mělo přinést to, že se pravidelné novelizace nestanou nosičem pozměňovacích návrhů k zákonu o veřejném zdravotním pojištění.
„S dynamickým vývojem zdravotnických technologií dále vyvstává potřeba dostatečně rychlé změny ve výších nebo podmínkách úhrad zdravotnických prostředků, což nicméně stávající právní úprava fakticky znemožňuje. V současnosti jsou podmínky úhrad zdravotnických prostředků stanoveny v příloze č. 3 k zákonu o veřejném zdravotním pojištění, který je svou povahou velmi komplexním právní předpisem. Vzhledem k tomu sebemenší úprava výše nebo podmínek úhrad zdravotnických prostředků, která je spíše technického rázu, otevírá prostor pro návrhy širokého spektra změn, které věcně s úhradami zdravotnických prostředků nikterak nesouvisejí a nezřídka jsou dokonce koncepčního charakteru. Přitom jakákoliv koncepční změna zákona o veřejném zdravotním pojištění zpravidla podléhá rozsáhlým diskuzím, vzhledem k vysokému počtu zainteresovaných zájmových skupin a stakeholderů, což legislativní proces výrazně prodlužuje. Současná situace fakticky značně znemožňuje včasné prosazení potřebných změn výše nebo podmínek úhrady zdravotnických prostředků legislativní cestou, což skýtá riziko zvýšené motivace ke korupci v dané oblasti, ve snaze legislativní proces obejít,“ píše se v důvodové zprávě, podle které by oddělení do zvláštního zákona mělo přinést značné zkrácení délky legislativního procesu.
Samotný proces stanovování úhrady zdravotnických prostředků zůstává beze změny. V rámci kategorizace zdravotnických prostředků by tak i nadále měly standardně probíhat změny na základě projednání návrhů na kategorizační komisi.
Úhrada glukózových senzorů i širší možnosti preskripce pro sestry
Součástí novely je také aktualizace výše a podmínek úhrad v návaznosti na výstupy jednání Komise pro kategorizaci a úhradovou regulaci zdravotnických prostředků ministerstva zdravotnictví. Naposledy se přitom kategorizační strom měnil na začátku roku 2022, a to po zhruba ročním legislativním procesu. Poslední změny v zákoně tak byly projednány kategorizační komisí na konci roku 2020. Přitom se původně předpokládalo, že k úpravám bude docházet pravidelně každý rok.
Jaké změny tedy novela přináší? „Návrh má významně pozitivní dopad na pacienty, kdy jsou navrhovány úpravy, které umožňují úhradu nových zdravotnických prostředků s významným vlivem na zdravotní stav pacientů, kdy např. i díky uzavření smluvních ujednání o ceně bude možné hradit glukózové senzory i pro pacienty s diabetem 2. typu; rozšiřuje se indikační a preskripční omezení u některých zdravotnických prostředků, např. u sluchadel; navyšuje se úhrada inkontinenčních pomůcek u nejvyššího stupně postižení; je vytvořena nová úhradová skupina superabsorpčních krytí se silikonovou kontaktní vrstvou,“ vypočítává důvodová zpráva.
Nově by tak pacienti se všemi typy diabetu splňující zákonné podmínky měli mít nárok na úhradu systémů pro kontinuální monitoraci glykémie, což je běžná praxe v řadě evropských zemí. U nás se glukózové senzory osvědčily u pacientů s diabetem 1. typu, teď by z nich ovšem měli benefitovat i lidé s jinými typy cukrovky splňující indikační kritéria.
Zároveň by mělo dojít rozšíření možnosti předepisování zdravotnických prostředků zdravotními sestrami. „Preskripční omezení v 51 úhradových skupinách ze skupin 01 a 03 se rozšiřuje o možnost preskripce zdravotními sestrami. Předchozí právní úprava preskripce sester v těchto kategoriích komplikovala péči o pacienta, a to především v oblasti domácí péče. Nově se významně rozšiřuje kompetence zdravotních sester předepisovat např. veškeré příslušenství nutné k péči o pacienty se stomií. Preskripce je v daných kategoriích umožněna v plném rozsahu, s výjimkou zdravotnických prostředků pro lokální kyslíkovou terapii,“ načrtává důvodová zpráva.
Michaela Koubová
