Zdravotní pojišťovny v rámci připomínek k úhradové vyhlášce pro příští rok upozorňují, že růst v některých segmentech bude větší, než s jakým kalkuluje ministerstvo. To by mohlo mít za následek, že nebude dodržen požadavek vlády na vyrovnanou bilanci systému veřejného zdravotního pojištění. Naopak odbory požadují v připomínkách navýšení platů lékařů a dalších zdravotníků, Česká lékařská komora zase chce 15procentní růst pro ambulantní lékaře a laboratoře.

„V některých segmentech VZP predikuje mírně vyšší celkový růst, než předpokládá návrh úhradové vyhlášky, největší diskrepance je však predikována v segmentu mimo-lůžkových laboratorních a radiodiagnostických služeb a v segmentu domácí péče, a dále v části přirozeného růstu u zdravotnické záchranné služby a léků na receptech,“ uvádí ve svých připomínkách zaslaných na ministerstvo prostřednictvím Unie zaměstnavatelských svazů VZP.

V laboratorních službách VZP předpokládá cenový růst ve výši 3,2 procenta a přirozený růst 6,1 procenta (ministerstvo zdravotnictví počítá s růstem o 3,5 procenta), u radiodiagnostických služeb odhaduje VZP s 5,3 procenta (ministerstvo počítá s 1,8 procenta) a u domácích zdravotních služeb podle VZP 8,8 procenta, podle ministerstva 1,65 procenta. Vyšší přirozený růst predikuje VZP také u zdravotnické záchranné služby (3,8 procenta vs. ministerská nula) a také u léků na recept, kde MZ predikuje nárůst 5,8 procenta.

„VZP předpokládá nárůst minimálně 11 procent, a to z důvodu zásadní změny při alokaci započitatelných doplatků, v souvislosti s nimiž lze očekávat navýšení jednotkových cen léčiv na recept a tím i započitatelných doplatků. Dále VZP ve svém odhadu zohledňuje i legislativní změnu od 1. 7. 2024, která se týká změny významu symbolu LIM „L“ a nově možnosti preskripce těchto léčivých přípravků přímo praktickým lékařem bez nezbytnosti delegace lékařem se specializací, což přináší vysokou míru nejistoty z hlediska očekávaných nákladů. Nakonec lze s ohledem na monitoring probíhajících správních řízení očekávat i vstup nových léčiv na chronická onemocnění (diabetes mellitus) do úhrad,“ vypočítává VZP důvody, proč zřejmě léky na recept porostou více.

SZP: Nižší příjmy, vyšší výdaje

Zaměstnanecké pojišťovny jsou vůči ministerským propočtům ještě kritičtější, a to nejen na straně výdajů, ale i příjmů. „Považujeme za krajně neobvyklé, aby plánované příjmy pro rok 2025, které aktuálně zdravotní pojišťovny kalkulují shodně ve výši cca 527 miliard korun, a to na základě pečlivých propočtů vycházejících ze všech dostupných makroekonomických odhadů, byly pro účely návrhu vyhlášky odhadovány ze strany ministerstva zdravotnictrví o tři miliardy korun výše pouhým odkazem na empirii minulých let. Lze připustit vliv dílčích metodických odchylek, ale nikoliv ve výši tří miliard korun. K tomu je třeba vzít i v úvahu, že odhad příjmů dle zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven na rok 2024 již žádné výrazné neplánované navýšení příjmů nesignalizuje,“ uvádí v připomínkách Svaz zdravotních pojišťoven (SZP).

Podle něj přitom požadavek vlády na vyrovnané hospodaření v příštím roce komplikuje fakt, že náklady roku 2024 budou ve významné části hrazeny až v roce 2025 a tyto náklady budou mít vyšší meziroční index nárůstu.

Mohlo by vás zajímat

Co se pak týče ministerstvem avizovaného navýšení nákladů celkově o 3,3 procenta, ten podle SZP může být až dvojnásobný – růst odhadují zaměstnanecké pojišťovny na pět až šest procent. Například u centrových léků MZ počítá s desetiprocentním růstem, ale podle zaměstnaneckých pojišťoven letos začátkem roku rostl segment o 20 procent. Také zdravotnické prostředky na poukaz podle nich mohou růst o 20 procent. Růst produkce v dalších segmentech odhaduje SZP ještě vyšší než VZP.

Zároveň se svaz ohrazuje proti tomu, že se má finančně podílet na důsledcích loni uzavřené Dohody o navýšení platů a mezd zdravotníků pro rok 2024 s tím, že „absolutně postrádá adekvátní kompenzaci těchto bez jeho souhlasu navýšených nákladů“.

Zaměstnanecké pojišťovny také upozorňují, že překládaný návrh úhradových mechanismů pro rok 2025 nevytváří žádnou rezervu na krytí zvýšených nákladů na hrazené služby z předchozích let, které mezi plátci a poskytovateli dosud nebyly finančně vypořádány.

„Navzdory tomu, že se každý rok diskutuje zjednodušení úhradové vyhlášky, tak naopak dochází u většiny segmentů ke stále složitějšímu mechanismu výpočtu z hlediska množství a struktury všech koeficientů, bonifikací, výjimek pro nastavení úhrad. Tím dochází i k výrazné administrativní zátěži na všech stranách pro administraci všech potřebných podkladů,“ dodává SZP.

Požadavky ve výši vyšších desítek miliard

Ve zcela opačném duchu se nepřekvapivě nesou připomínky České lékařské komory (ČLK) a odborů. ČLK žádá pro rok 2025 pro segment praktických lékařů, ambulantních specialistů, ambulantních gynekologů a komplementu meziroční nárůst úhrad o 15 procent.

„Česká lékařská komora považuje stagnaci úhrad, respektive reálné riziko jejich poklesu, za zcela nepřijatelné. Poskytovatelé jsou zatíženi kontinuálním růstem nákladů, který nebyl plně zohledněn v úhradách za rok 2022, 2023, ani za rok 2024. Již v průběhu loňského roku se u některých poskytovatelů začaly projevovat provozní problémy spojené s nedostatkem financí. Situace se v tomto roce dále zhoršuje,“ konstatuje komora.

ČLK se dále nelíbí rozdělení odborností do čtyř skupin s rozdílnou hodnotou bodu s rozpětím 1,00 Kč až 0,94 Kč. Podle ní se tak prohlubuje nerovnost v úhradách, což ovšem rozporuje Sdružení ambulantních specialistů, které poukazuje na to, že jednotná hodnota bodu by vzhledem k nastavení v sazebníku výkonů znevýhodňovala materiálově náročnější specializace.

Komora dále nesouhlasí se změnami v bonifikacích za rozložení ordinační doby, se zrušením bonifikace za elektronický recept či s navrženými limity pro uplatnění regulačních srážek za léky, zdravotnické prostředky, ZUM/ZULP, vyžádanou péči, inkontinenční pomůcky a rehabilitace, přičemž navrhuje nastavení limitů na úrovni 130 procent referenčního období.

V neposlední řadě se jí nelíbí ani navržená výše zálohových plateb. „Ministerstvo jinými slovy navrhuje, aby výši zálohové platby pro rok 2025 určovala bez dalších závazných pravidel zdravotní pojišťovna. Lze předpokládat, že při ponechání navrženého znění budou zdravotní pojišťovny postupovat tak, že určí pro rok 2025 zálohu ve výši úhrady v roce 2023 (!). K přehodnocení správnosti nastavení výše měsíční zálohové platby jsou v praxi zdravotní pojišťovny ochotny až po uzavření prvního čtvrtletí hodnoceného období, kdy tato data od poskytovatele obdrží v průběhu dubna a k navýšení záloh může dojít nejdříve od května daného roku, respektive reálně často až od června. Návrh s sebou nese reálné riziko přenášení nákladů na průběžné financování provozu při poskytování hrazených služeb na poskytovatele,“ objasňuje komora.

Odboráři odmítají návrh vyhlášky celkově s tím, že požadují její přepracování. Hlavní podle nich je, aby její znění umožnilo plnění memoranda z prosince loňského roku. V nemocnicích a na záchrankách by podle Českomoravské konfederace odborových svazů měli mít mladí lékaři L1 1,5násobek průměrné měsíční mzdy, lékaři L2 dvojnásobek a lékaři L3 trojnásobek. Nárůst chtějí i u dalších zdravotníků.

„Podle našich odhadů je na sjednocení a navýšení platů potřeba zhruba 40 miliard korun. Takové objemy finančních prostředků jsou v současnosti k dispozici na účtech zdravotních pojišťoven,“ domnívají se v odůvodnění svých připomínek odboráři.

Dalším připomínkám a stavu v jednotlivých segmentech se budeme věnovat v nadcházejících ZD.

Michaela Koubová