Připravovaná reforma nemocniční sítě v Německu může ohrozit finanční stabilitu některých specializovaných zdravotnických zařízení. Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach proto počítá s řešením, které by mělo negativní dopad chystané restrukturalizace eliminovat. Týká se to zejména nemocnic, které poskytují péči osobám se zdravotním postižením nebo dětem, uvádí odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Nemocnice pečující o osoby se zdravotním postižením nebo o dětské pacienty by se mohly dočkat zvláštního režimu při zavádění reformy nemocniční sítě v Německu. Nelze pro ně totiž nelze jednoduše aplikovat metodiku, na základě které budou nemocnice v nové struktuře hierarchizovány do plánovaných úrovní.
Lauterbach: Řešení nalezneme
Spolkové ministerstvo zdravotnictví vyvinulo metodiku, podle které budou jednotlivé nemocnice zařazeny na konkrétní úroveň, a podle toho bude nastaven mechanismus jejich financování. Jenže tato metodika nedokáže pojmout všechny typy nemocnic.
„Jsou to nemocnice, jejichž náklady zkrátka musíme být schopni uhradit, a proto uvažujeme o principu, na jehož základě by to bylo možné,“ cituje spolkového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha (SPD) odborný deník Deutsches Ärzteblatt. Lauterbach zároveň upozornil, že se bude jednat jen o několik málo případů.
Podle ministra je zapotřebí najít řešení, které zajistí, aby činnost takových nemocnic mohla pokračovat. „Rozhodně nechceme lidi s postižením, o které se pečuje ve specializovaných zařízeních, ohrožovat tím, že bychom na tato zařízení aplikovali stejná kritéria jako na nemocnice pečující o běžné pacienty,“ ujistil Lauterbach.
Nemocnice Alsterdofr – vzor inkluzivní péče
Pomoc státu Karl Lauterbach přislíbil během návštěvy Evangelické nemocnice Alsterdorf v Hamburku. Ta je specializovaným zdravotnickým zařízením pro záchvatová onemocnění a inkluzivní medicínu a také fakultní nemocnicí Univerzity v Hamburku. Nemocnice mimo jiné disponuje epileptickým centrem, které má největší epileptickou monitorovací stanici v Německu.
„Naše nemocnice svými specifiky nezapadá do logiky připravované nemocniční reformy, protože neodpovídá dříve plánovaným kritériím úrovní a výkonnostních skupin,“ uvedl ředitel Evangelické nemocnice Alsterdorf Ulrich Scheibel během návštěvy spolkového ministra zdravotnictví. Připomněl také, že jde o zdravotnické zařízení, které je „vynikajícím inkluzivním poskytovatelem péče pro lidi s komplexním postižením a je vzorem pro ostatní“.
Podobně se na adresu této nemocnice vyjádřila také hamburská politička, která se zaměřuje na sociální oblast, Melanie Schlotzhauerová (SPD). Ta rovněž Evangelickou nemocnici Alsterdorf označila za „celostátní maják pro inkluzivní medicínu“. A také ona souhlasí s tím, aby pro obdobné nemocnice platila výjimka z kritérií pro provedení nemocniční reformy, respektive restrukturalizace nemocniční sítě.
Spor o financování transformačního fondu
Nalezení řešení pro specializované nemocnice ale není jediný háček, který v současné době prosazení nemocniční reformy brzdí. Již na začátku tohoto týdne se totiž objevila zpráva Spolkového kontrolního úřadu, v níž kritizuje navržené financování takzvaného transformačního fondu. Jeho prostřednictvím se mají hradit náklady na změnu struktury nemocnic, což znamená zejména provedení nutných investic do nemocniční sítě.
Zatímco spolková vláda počítá s tím, že by polovinu fondu naplnily rozpočty spolkových zemí a durhou polovinu by dodaly fondy zdravotního pojištění, Spolkový kontrolní úřad je proti. Podle něj totiž peníze vybírané od pojištěnců v rámci systému zákonného zdravotního pojištění slouží k úhradě zdravotní péče a provozu nemocnic, a nikoli k tomu, aby se jimi hradily investice. Ty jsou dle úřadu zcela v gesci a odpovědnosti spolkových zemí. Celkem má být do transformačního fondu v průběhu příštích deseti let vloženo 50 miliard eur.
Zdeňka Musilová
