Německou nemocniční reformu projednal zdravotnický výbor Spolkového sněmu. Hlasování už v polovině října

Otázka financování transformačního fondu, dalšího lékařského vzdělávání nebo analýza dopadů plánované reformy nemocnic. To, a ještě řada dalších témat byla projednávána ve zdravotnickém výboru Spolkového sněmu, dolní komory německého parlamentu. Spolkový sněm by o konečné podobě nemocniční reformy měl hlasovat v polovině října. Po projednání příslušných zákonů ve zdravotnickém výboru je nyní na řadě jednání v jednotlivých frakcích ve Spolkovém sněmu zastoupených stran. O průběhu jednání informoval odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Legislativa, kterou se fakticky odstartuje nemocniční reforma v Německu, tak překonala další překážku, když prošla projednáváním ve zdravotnickém výboru Spolkového sněmu. Jednání podle odborného deníku Deutsches Ärzteblatt trvalo dvě hodiny a na přetřes přišla řada otázek, které se zatím kolem reformy nemocnic objevily.

Jednou ze zásadních změn v rámci reformy bude změna financování nemocnic. Zatímco dnes systém motivuje spíše k udržování velkých kapacit k poskytování zdravotní (nemocniční) péče, nově by do systému měly být přidány prvky vedoucí k větší efektivnosti vynaložených peněz na zdravotnictví.

Kvantita na úkor kvality nemocniční péče?

Přesto ale i nadále zůstane stěžejní proměnnou počet případů, které nemocnice v rámci poskytování své péče bude řešit. To se ne zcela zamlouvá předsedovi Německé nemocniční společnosti Geraldu Gaßovi.

„Kritizujeme skutečnost, že financování není navrženo tak, aby bylo nezávislé na počtu případů. To bude nemocnice motivovat k co největšímu počtu ošetřených pacientů, což je ale podle nás kontraproduktivní,” uvedl během jednání Gaß. Šéf Německé nemocniční společnosti se tak obává, že systém bude nabádat k upřednostňování kvantity na úkor kvality.

Jonas Schreyögg z univerzity v Hamburku navrhl přesunout referenční roky, z nichž se bude odvozovat cílový počet lůžek v daných nemocnicích, z budoucnosti do minulosti. Tedy aby se počet lůžek stanovoval na základě zkušeností z minulosti.

Mohlo by vás zajímat

Na Slovensku prošel zákon, který má udržet lékaře v práci

„Pokud referenční roky nepřesuneme do minulosti, nemocnice se pokusí zvýšit objem svých případů, aby získaly co nejvyšší objem peněz,“ řekl Schreyögg na dotaz poslaneckého klubu FDP. „Hrozí nám tedy opětovné navýšení objemu lůžkových služeb, které by bylo na úkor rozšiřování ambulantní péče. Jako referenční roky by byly vhodnější roky 2023 a 2024 – nebo výhradně rok 2023,“ dodal.

Je nutné posílit spolupráci nemocnic

Zákonodárci se také velice intenzivně zabývali mezisektorovou péčí. Tedy zjednodušeně řečeno tím, jaké podmínky budou nemocnice po reformě mít ke vzájemné spolupráci při poskytování péče. „Základní myšlenka meziodvětvové péče je dobrá,“ vysvětlil Ferdinand Gerlach z Frankfurtské univerzity.

Zdravotní systém podle něj v Německu trpí „tlustými stěnami sektorů“, což fakticky vede k tomu, že nemocnice se často dopouští takzvaného cherrypickingu. Tedy zaměřují se na případy, které jsou zajímavé z medicínského, ale i ekonomického hlediska. Nemocniční reforma by měla právě více motivovat ke spolupráci mezi nemocnicemi, což by ve finále mělo zvýšit jak dostupnost, tak efektivitu nemocniční péče.

Poslanci vládní SPD a opoziční CDU se zajímali o budoucnost dalšího lékařského vzdělávání, respektive o to, jak ji nemocniční reforma ovlivní. Prezident Německé lékařské asociace Klaus Reinhardt dal jasně najevo, že určitou slabinu vidí v nemocnicích první úrovně. Ty sice budou moci další lékařské vzdělávání nabídnout, ovšem pro lékaře a lékařky bude velmi limitující rozsah služeb, který tyto nemocnice budou po reformě nabízet.

Zefektivnit vzdělávání mladých lékařů a lékařek

Podobnou výtku vznesla předsedkyně odborového svazu Marburger Bund Susanne Johnaová. Podle ní je otázka dalšího lékařského vzdělávání v návrhu nemocniční reformy málo zohledněna. „Při plánovaných 65 výkonnostních skupinách musí řada mladých lékařů častěji měnit pracoviště a zaměstnavatele, aby si udrželi kvalifikaci. A to v životní fázi, ve které hraje důležitou roli i plánování rodičovství,“ zdůraznila.

Johnaová proto navrhla umožnit zemským lékařským asociacím zakládat příslušná certifikovaná pracoviště dalšího vzdělávání, aby ke zmíněné rotaci lékařů nemuselo docházet tak často.

Legislativa, která upravuje nemocniční reformu, tak prošla další fází. O finální podobě se má ve Spolkovém sněmu hlasovat v polovině října. Spolková rada, tedy horní komora německého parlamentu, již nemocniční reformě dala zelenou.

Zdeňka Musilová