Vysoké riziko střetu zájmů odhalil zástupce ombudsmana v obci, která je zřizovatelem domova postižených a současně je jejich opatrovníkem. Místním roznášeli obědy, dostali pětikorunu, ale pracovat nemohli. Opatrovnice se také bezdůvodně s matrikářkou dohodla, že opatrovanci nebudou volit, i když pro to nebyl právní důvod. Opatrovnické spisy navíc nesly jen kusé informace.

Až zástupce veřejného ochránce práv upozornil opatrovníky postižených v domově Kovářská, že opatrovnictví je řehole s konkrétními pravidly. Ze záznamu šetření nevyplývá, že by obec opatrovance zneužívala – spíše to vypadá, že ve složité lidské situaci jednala, jak si myslela, že je správné.

Jenže šetřením na místě zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm zjistil, že „městys Kovářská neplní své povinnosti opatrovníka řádně“ ani v jediném bodě. Městys Kovářská je zřizovatelem domova postižených a veřejným opatrovníkem čtyřiceti pěti obyvatel domova. Opatrovník nevedl řádně ani spisy. „Jelikož ani opatrovník ani domov neplní své povinnosti, zájmy a práva opatrovanců nehájí ve výsledku nikdo,“  stojí ve zprávě o šetření,

Záznam o šetření, které bylo ukončeno v červenci, je zde.

Právničky je potkaly, jak nesou v taškách obědy

Podle zástupce ochránce měl opatrovník paternalistický přístup k opatrovancům, nevedl je k samostatnosti ani k pracovnímu uplatnění. Místo s opatrovanci byly záležitosti postižených řešeny s personálem domova. „Protože je opatrovník klientů současně zřizovatelem domova, ve kterém žijí, existuje vysoké riziko střetu zájmů. S tímto rizikem opatrovník nepracuje, což má za následek, že v některých ohledech upřednostňuje zájmy a potřeby domova nad zájmy opatrovanců,“ uvedl doslova zástupce ombudsmana.

A nejen domova, ze zprávy o šetření vyplývá, že opatrovanci jsou využívání také k zajištění zájmů obce. „Někteří opatrovanci roznášejí místním lidem každý den obědy. Právničky Kanceláře (ombudsmana) potkaly klienty, kteří nesli v taškách někdy i pět obědů. Klienti za tuto práci nedostávají žádné peníze, resp. obyvatelé jim za přinesení oběda dají 5 až 10 Kč,“ stojí doslova ve zprávě o šetření na místě.

Mohlo by vás zajímat

Chtěli by pracovat. Berou léky, řekla vrchní sestra

K tomu zástupce ombudsmana podotýká: „Pokud by opatrovanci obědy neroznášeli a městys by chtěl službu pro své občany udržet, musel by ji hradit. Opatrovanci tedy vykonávají práci, za kterou by měli být zaplaceni, stejně jako kdyby ji vykonával někdo jiný, např. externí firma.“

„Opatrovník v oblasti zaměstnání opatrovance nijak nepodporuje. Nehájí jejich práva a zájmy, když neusiluje o to, aby roznos obědů (případně další pomocné práce v domově) vykonávali v rámci pracovního poměru,“ uvádí k tomu zpráva o šetření.

Někteří opatrovanci by chtěli pracovat. Jiní vykonávají pomocné práce v zařízení nebo u obyvatel obce. Obec by ve skutečnosti měla zájem zaměstnat je v technických službách, ale vrchní sestra domova jí to rozmluvila s tím, že opatrovanci užívají léky.

„To, že opatrovanci užívají léky nebo mají epilepsii, samo o sobě neznamená, že vůbec nemohou pracovat. Znamená to pouze tolik, že mohou vykonávat jen takovou práci, která bude odpovídat jejich schopnostem a bude přizpůsobená jejich potřebám,“ dodává k tomu zástupce ochránce.

K čemu potřebuje mentálně postižený notebook?

Neplnění povinností opatrovníka je podle zástupce ombudsmana v některých případech způsobeno neznalostí právní úpravy.

„Pracovnice pověřená výkonem opatrovnictví uvedla, že pokud v rozsudku soudu není uvedeno nic k volebnímu právu, s matrikářkou se dohodly, že člověk volit nebude. Omezení výkonu volebního práva však musí být uvedeno přímo ve výroku rozsudku,“ dává příklad z městysu s pětačtyřiceti opatrovanci.

Podle zprávy o šetření selhává opatrovník i ve zdravotních a sociálních věcech.

Opatrovník nepostupoval ani s péčí řádného hospodáře, když nakládal s penězi klientů. Z peněz postižených bylo hrazeno základní vybavení domova. Opatrovník opakovaně řadě opatrovanců kupuje z jejich prostředků postele, tedy základní vybavení pokoje.

„Pracovnice pověřená výkonem opatrovnictví také vyjádřila obavu z toho, jak by se soud díval na to, kdyby chtěla jednomu klientovi vybrat peníze, aby si mohl koupit více cigaret, nebo by si jiný klient chtěl koupit herní konzoli nebo notebook (soud by se podle ní mohl divit, na co lidé s mentálním postižením tyto věci potřebují),“ uvádí další příklad zástupce ochránce.

Starosta přijal opatření k nápravě

Přestože pracovnice pověřená výkonem opatrovnictví tuto pozici vykonává již od roku 2017, najdeme v opatrovnických spisech pouze jednoslovné poznámky, jako např. zájmy klienta A jsou „TV, rádio, jezdí na výlety“ a jeho přáním je „přehrávač“ (rozbíjí). Mezi zájmy klienta B patří „kouření, káva, výlet, je náročný, pracovitý“ a jeho přáními jsou „káva, cigarety, párky, pivo, tyčinky“, shrnuje způsob vedení spisu zástupce ombudsmana.

Letos v červenci byl případ, ze kterého vznikly právní věty uzavřen: „Starosta přijal dostatečná opatření k nápravě (pověřená pracovnice bude v takovém kontaktu s opatrovanci, aby bylo možné zjistit jejich přání a zájmy, a bude o tom pořizovat záznamy, bude provedena revize rozsudků o omezení svéprávnosti a prověřeno nakládání s finančními prostředky, opatrovnické listy budou pečlivě vedeny) a zástupce ochránce tak věc uzavřel,“

Opatrovníci musí: Udržovat s opatrovanci pravidelné spojení, projevovat o ně skutečný zájem a naplňovat jejich práva a chránit jejich zájmy. Jednat za ně ve věcech, které určil soud a hospodařit s majetkem opatrovanců s péčí řádného hospodáře.

Stát platí za jednoho opatrovance desetitisíce

Podle Svazu měst a obcí bylo loni veřejné opatrovnictví v ČR vykonáváno pro více jak dvanáct  tisíc osob. Počet veřejných opatrovanců stále stoupá, protože pro rodinné příslušníky či členy domácnosti je mnohdy výkon opatrovnictví příliš náročný, a proto je přidělen obci, uvádí Svaz. Rozhoduje o tom soud.  Na péči o opatrovance poskytuje stát opatrovníkům finance. Pro rok 2024 je to 30 500, jak vyplývá z informace ministerstva vnitra.

Právní věty:

I. Povinnost projevovat o opatrovance skutečný zájem znamená, že se opatrovník má snažit opatrovance blíž poznat a zjišťovat jeho názory, přání, potřeby, zájmy a schopnosti (podle § 466 odst. 1 ve spojení s § 467 občanského zákoníku).

II. Opatrovník nepostupuje s péčí řádného hospodáře, když z peněz opatrovanců hradí základní vybavení (například běžnou postel) zařízení sociálních služeb, ve kterém žijí.

III. Povinnost starat se o naplňování práv a chránit zájmy opatrovance (podle § 466 odst. 1 občanského zákoníku) podle okolností vyžaduje, aby opatrovník hájil jeho práva vůči poskytovateli zdravotních služeb nebo poskytovateli sociálních služeb.

Irena Válová

Článek byl publikován na portálu Česká justice, který stejně jako Zdravotnický deník náleží do nakladatelství Media Network.