Podle Světové zdravotnické organizace se počet úmrtí na choleru v loňském roce zvýšil o rekordních 71 procent. Onemocnění cholerou lze přitom snadno předcházet vakcinací za pár dolarů. Proč se tedy nedaří zákeřnou nemoc „zkrotit“? O důvodech informuje americký deník The New York Times.
Epidemie cholery šířící se po celém světě jsou stále smrtelnější. Podle nové analýzy Světové zdravotnické organizace (WHO) počet úmrtí na toto průjmové onemocnění v loňském roce prudce vzrostl a daleko předstihl nárůst počtu případů.
Choleře lze přitom snadno předcházet. Problém je, že obrovské epidemie dokážou zaplavit i jinak dobře připravené zdravotnické systémy v zemích, které se s touto nemocí léta nepotýkaly. Počet úmrtí na choleru hlášených v loňském roce celosvětově vzrostl o 71 % oproti úmrtím v roce 2022, zatímco počet hlášených případů se zvýšil o 13 %.
Viník? Klima i války
Velkou měrou se na tomto nárůstu podílely konflikty a klimatické změny, jak uvádí zpráva WHO. V roce 2023 byl hlášen výskyt cholery ve 45 zemích, což představuje výrazný nárůst oproti 35 zemím v roce 2021. Celosvětové ohnisko nemoci se přesunulo z Blízkého východu a Asie do Afriky, kde byl v roce 2023 zaznamenán 125procentní nárůst případů oproti předchozímu roku.
Šíření cholery v jižní Africe bylo umocněno katastrofálními klimatickými jevy, jako jsou záplavy a sucho. Nedostatek přístupu k čisté vodě často vede k tomu, že se lidé shromažďují kolem omezených vodních zdrojů, které mohou, pokud jsou kontaminovány, rychle infikovat tisíce lidí.
V Súdánu, kde brutální občanská válka vyhnala z domovů více než devět milionů lidí, se lidé nyní tlačí v táborech s minimální hygienickou infrastrukturou. Přesto se zdravotnickému personálu podařilo v loňském roce dostat epidemii cholery pod kontrolu. Nyní se však nemoc vrátila a od poloviny srpna bylo hlášeno více než 5 600 případů. Rozsáhlé epidemie v roce 2023 zaznamenaly Afghánistán, Bangladéš, Demokratická republika Kongo, Etiopie, Haiti, Malawi, Mosambik, Somálsko a Zimbabwe. Tento počet je více než dvojnásobný oproti počtu takových ohnisek hlášených ročně v letech 2019 až 2021, jak zjistila Světová zdravotnická organizace.
Hlavním důvodem loňské vyšší úmrtnosti byl nárůst počtu lidí, kteří zemřeli na choleru, aniž by se jim dostalo péče ve zdravotnickém středisku. Dohled nad cholerou je v některých velkých zemích trvale slabý – například Indie hlásí jen několik případů ročně. Odlišným státem je oproti tomu Bangladéš, který v oblasti dozoru udělal velký pokrok. V roce 2023 bylo v této zemi hlášeno více než 23 000 případů.
Nedostatečné zásoby vakcín
Krizi cholery ještě zhoršuje přetrvávající celosvětový nedostatek vakcín. Poptávka již několik let převyšuje nabídku, a to od doby, kdy vakcíny přestali vyrábět klíčoví výrobci.
V roce 2022 vydala organizace, která spravuje celosvětové nouzové zásoby vakcín proti choleře, bezprecedentní doporučení, aby lidé v oblastech s výskytem cholery dostávali pouze jednu dávku vakcíny namísto standardních dvou, ve snaze „natáhnout“ zásoby. Jedna dávka vakcíny poskytuje šest měsíců až dva roky ochrany před cholerou, zatímco plné schéma dvou dávek podávaných s měsíčním odstupem poskytuje dospělým zhruba čtyřletou ochranu. V roce 2023 si země, v nichž propukla epidemie, vyžádaly 74 milionů dávek vakcíny.
Jediným celosvětovým dodavatelem vakcíny proti choleře je v současné době jihokorejská farmaceutická společnost EuBiologics. Společnost právě přechází na výrobu vakcíny se zjednodušeným složením, což jí umožní do konce letošního roku zvýšit produkci o 40 procent. Ani po této změně však celková dodávka v příštím roce nepřesáhne 70 milionů dávek.
Další vakcínu, nazvanou HillChol, vyrábí indická společnost Bharat Biotech. Indická vláda ji nedávno schválila pro domácí použití. Očekává se, že společnost požádá o povolení vakcíny WHO a doufá, že ji začne vyrábět pro celosvětové zásoby koncem roku 2026, přičemž počáteční produkce by měla činit 40 milionů dávek ročně.
-ns-
