Otázka cenové kontroly nad některými léky, jež jsou ve Spojených státech na předpis, provází prezidentské kampaně přinejmenším posledních osm let. Teprve až administrativa stávajícího šéfa Bílého domu Joea Bidena prosadila zákon, podle něhož je možné tlumit cenové nárůsty u vybraných léčivých přípravků. Jenže takzvaný zákon pro redukci inflace (IRA – Inflation Reduction Act) může mít neblahý vliv na vývoj jiných důležitých léků. Před přílišnou cenovou regulací varovala americká farmaceutická skupina Pfizer, uvedl britský list Financial Times.
Zákon pro redukci inflace (Inflation Reduction Act) má za cíl snížit nepříznivé dopady růstu cen zboží a služeb na americké domácnosti. Mezi položkami, na které se legislativa vztahuje, jsou i některé nákladné léky na předpis, jejichž užívání je hrazeno ze systému veřejného zdravotního pojištění Medicare.
V praxi to znamená, že stát u vybraných druhů léčivých přípravků vyjednává s výrobci o maximálním cenovém nárůstu za určité období. Ve skutečnosti tak jde o formu cenové regulace, která ovšem nemá za následek pouze zpomalení zdražování vybraných léků, ale má také některé nežádoucí „vedlejší“ efekty.
Nižší motivace k investicím do vývoje
Mezi takové patří například riziko, že pokud výrobci léků nebudou moci inkasovat z dodávek svých produktů očekávané objemy peněz, sníží se jejich motivace k vývoji těchto nebo i jiných léků.
S určitým varováním tohoto typu nyní přišla americká farmaceutická skupina Pfizer, která vstoupila do povědomí široké veřejnosti především díky vakcíně proti viru SARS-2-CoV, respektive proti onemocnění covid-19.
Šéf onkologické divize společnosti Pfizer Chris Boshoff totiž uvedl, že cenové reformy u léků, které prosazuje administrativa amerického prezidenta Joea Bidena, mohou poškodit vývoj léků proti rakovině. A to zejména těch přípravků, které cílí na dětské onkologické pacienty nebo pacienty, kteří trpí vzácnějšími formami této zákeřné nemoci.
Priority zatím neměníme, tvrdí Pfizer
„Může se stát, že se sníží motivace pro vývoj léků proti vzácným druhům rakoviny nebo rakoviny, která probíhá zejména u dětských pacientů. Proč byste spouštěli třetí fázi klinických testů pro léky, jež bude užívat velmi úzký okruh pacientů, pokud bude návratnost takové investice řádově v jednotkách procent?“ položil řečnickou otázku Chris Boshoff.
Podle Boshoffa sice Pfizer nezměnil kvůli IRA své priority v programech pro vývoj léků, nicméně zdůraznil, že zákon pro redukci inflace výrazně prodlouží návratnost takových investic, ale i dobu, za kterou mohou být léky dostupné. U některých léků může vývoj trvat devět let, u jiných až třináct let.
Pro skupinu Pfizer IRA přichází v nejméně vhodnou dobu. Před poměrně krátkou dobou totiž dokončil akvizici společnosti Seagen, od které si sliboval razantní vstup na pole právě onkologických léků. Spolu se Seagenem totiž Pfizer získal přístup k několika kandidátům na nové léky proti rakovině, z nichž u osmi předpokládá, že se do konce této dekády stanou zcela klíčovými z hlediska tržeb. Každý z nich by totiž mohl přinášet do roku 2030 nejméně jednu miliardu dolarů na tržbách.
U Pfizeru jde dosud o jediný lék
Chris Boshoff uvedl, že pro Pfizer bude z hlediska vývoje onkologických léků kritický příští rok. Právě v roce 2025 se chystá spustit pozdní fáze klinických testů u kandidátů na léky proti rakovině prsu. Případná cenová regulace takových léků by však Pfizeru situaci zkomplikovala, tvrdí šéf onkologické divize skupiny.
Administrativa Joea Bidena letos v srpnu oznámila plán, podle kterého chce z veřejného zdravotního pojištění, respektive systému Medicare, ušetřit až 7,5 miliardy dolarů skrze dohody o cenách léků s jejich výrobci.
Farmaceutická skupina Pfizer zatím účinky zákona IRA pocítila v jediném případě. Jedná se o lék Eliquis, který se podává při léčbě krevních sraženin v žilách dolních končetin a cévách plic. Jenže podle analytiků u jediného léků z dílny společnosti Pfizer nemusí zůstat. Více napoví příští kola cenových vyjednávání, píše Financial Times.
Zdeňka Musilová
