Snižme atraktivitu klasických cigaret, ne méně rizikových alternativ, míní Kiššová
Regulace cigaret ano, ale s rozumem, tedy tak, aby dospělí kuřáci nepřišli o možnost volby, zejména když se snaží ustoupit od mimořádně škodlivých cigaret k méně nebezpečným alternativám. Tak věc vidí ředitelka Odboru protidrogové politiky Lucia Kiššová, která je po odchodu národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila pověřena dočasným řízením Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. Jak by měla vypadat regulace, aby byla v souladu s politikou harm reduction? A nehrozí po odchodu Vobořila snížení pozornosti, kterou bude vláda problematice závislostí věnovat? Nejen o tom si Kiššová povídala se Zdravotnickým deníkem.
Jaké jsou vaše hlavní priority a cíle při dočasném vedení Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí?
Mým cílem je pokračovat v aktivitách, které se rozběhly a které souvisejí s plněním akčního plánu politiky závislostí. Jde o důležité úkoly z hlediska nastavení politiky. Například se zabýváme návrhy opatření, která by měla vést ke snížení dostupnosti alkoholových a tabákových výrobků mladistvým nebo návrhy na změnu regulace reklamy v oblasti hazardu. Měli bychom také předložit návrhy na změnu financování adiktologických služeb. Výstupy těchto aktivit budou pak předloženy Radě vlády pro koordinaci politiky závislostí a politické reprezentaci k dalšímu posouzení.
Jak chcete zajistit, aby téma závislostí setrvalo v popředí zájmu i v době, kdy je pozice národního protidrogového koordinátora neobsazená?
Máme rozpracovanou agendu, za kterou zodpovídáme a kterou budeme prosazovat v rámci nástrojů, jež máme k dispozici (jako je Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí či tiskové konference na různá témata).
Mohlo by vás zajímat
Plánujete v současné protidrogové politice dělat nějaké změny?
Myslím, že v současné době se v politice v oblasti závislostí nastartovalo hodně důležitých aktivit, které, pokud se přijmou, budou znamenat důležité změny v protidrogové politice. Mám na mysli zákon o psychomodulačních látkách, možnost legalizace samopěstování konopí, návrhy na snížení dostupnosti alkoholu, tabáku, hazardního hraní mladistvým a další. Proto je pro mě prioritní dokončení uvedených aktivit.
Vládní akční plán politiky v oblasti závislostí 2023–2025 si předsevzal politiku harm reduction, s čímž souvisí zavádění regulace návykových látek podle míry jejich škodlivosti. Jaké kroky budete podnikat k naplnění tohoto plánu?
Toto hodně souvisí s předchozí otázkou, respektive odpovědí. Přelomovým v tomto ohledu je návrh zákona o tzv. psychomodulačních látkách, který do světa černobílé regulace látek – tedy zakážu, nebo povolím – přináší nový koncept, a to přísné regulace méně rizikových forem psychoaktivních látek. Je důležité, aby se dokončil proces přijetí tohoto zákona a zajistilo se jeho efektivní zavedení do praxe. V tomto procesu budeme maximálně součinní. Určitě za náš odbor budeme prosazovat princip harm-reduction a princip regulace podle míry škodlivosti návykových látek v rámci svých možností předkládáním návrhů a připomínek ke konkrétním aspektům politiky v oblasti závislostí. Hodně s tím souvisí i plnění úkolů Akčního plánu – čili návrhy na změnu regulace alkoholových a tabákových výrobků, návrhy na změnu zdanění těchto produktů podle míry jejich škodlivosti a podobně.
Jak by měla vypadat regulace elektronických cigaret, aby byla v souladu s politikou harm reduction?
Elektronické cigarety jsou méně rizikovou alternativou ke klasickým cigaretám a mnoho kuřáků přechází na tyto produkty také díky dostupnosti různých příchutí, o jejichž zákazu se nyní uvažuje. Rozumím požadavku, který je původcem této iniciativy, a to je dostupnost nezletilým. Tam by se ale víc mělo zaměřit na vymáhání zákazu prodeje nezletilým.
Zastáváme názor, že alternativa, která je méně riziková, by měla být atraktivnější než klasické cigarety. Řešením by mohla být regulace obalů nebo vzhledu produktů tak, aby nebyly atraktivní pro mladistvé, ale zároveň aby dospělí kuřáci nepřišli o možnost volby. Zákaz příchutí by se měl případně vztahovat jen na jednorázové e-cigarety, přičemž omezení prodeje tabákových výrobků na specializované prodejny by mohlo dále podpořit snižování kouření v populaci. Namísto snižování atraktivity méně rizikových alternativ bychom se měli zaměřit na snižování atraktivity klasických cigaret, což by spíše vedlo ke snížení celkové prevalence kouření a předčasných úmrtí, které v Česku postihují přibližně 15 tisíc lidí ročně.
Jedno z témat, které Vobořil při svém odchodu také zkritizoval, byly velmi vysoké tresty, které české soudy uvalují na drobné pěstitele konopí. Co je příčinou této soudní praxe? Snížil tvrdý postup soudů výskyt tohoto protiprávního jednání? Měla by se snížit trestná sazba za pěstování konopí? Měla by se změnit definice hranice pro držení a pěstování konopí?
Data nám jasně ukazují, že přísná represe nevede ke zlepšení situace. Velmi vysoké tresty za tzv. drogové trestné činy jsou výsledkem trestní prohibice, která se od 70. let stala dominantním způsobem kontroly většiny psychoaktivních látek včetně konopí. Tento prohibiční systém byl již překonán a moderní politiky se od něj odkloňují. I vysoký komisař pro lidská práva apeluje na změnu prohibičního systému.
U konopí je trestní politika asi nejabsurdnější. Lidé dostávají vysoké tresty za jednání spojená s vlastní potřebou nebo potřebou rodinných příslušníků, za výrobu masti z konopí nebo za pěstování a prodej konopí, jehož množství se hypoteticky vypočítává nebo kde se v kauzách dělá ze skupiny přátel nebo rodinných příslušníků „organizovaná skupina“. Podle analýzy EUDA (Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, dříve známého jako EMCDDA, pozn. red.) patří Česko mezi země s nejvyššími tresty v rámci Evropské unie.
Jaké byste tedy navrhovala řešení?
Řešení je v zásadě trojí. Zaprvé změna toho, jak jsou definovány drogové trestné činy v trestním zákoníku a snížení trestních sazeb. O to se snažíme nyní v rámci komplexní dekriminalizační novely trestního zákoníku. Snažíme se zejména o dekriminalizaci a depenalizaci jednání spojeného s vlastní potřebou a zejména u konopí. Zadruhé změna procesních postupů a způsobu dokazování policie, státních zástupců a soudů. A zatřetí změna celého prohibičního systému v systém moderní regulace psychoaktivních látek, kdy dospělí lidé budou mít přístup k látkám s přijatelným rizikem a tato rizika bude možno řídit a kontrolovat.
-fk-
Filip Krumphanzl
