Světoví lídři schválili na 79. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku politickou deklaraci o antimikrobiální rezistenci, v níž se zavázali snížit do roku 2030 počet úmrtí způsobených rezistencí o deset procent. Deklarace rovněž vyzývá k udržitelnému národnímu financování a investici sto milionů dolarů tak, aby do roku 2030 mělo alespoň 60 procent zemí peníze na národní akční plány zaměřené na boj s antimikrobiální rezistencí.
Ve čtvrtek schválená deklarace je silným signálem celosvětového konsenzu na nutnosti řešit závažnou globální zdravotní hrozbu, která byla v roce 2021 přímo zodpovědná za téměř 1,2 milionu úmrtí po celém světě a přispěla k dalšímu 4,7 milionu úmrtí v témže roce. Odhaduje se, že v roce 2050 by mohlo celosvětově dojít k více než 8,2 milionu úmrtí souvisejících s rezistentními bakteriemi, pokud nebudou přijata účinná opatření.
Pokud jde o lidské zdraví, deklarace stanovuje, že alespoň 70 procent antibiotik používaných u lidí na celém světě by mělo patřit do skupiny antibiotik WHO Access s menšími nežádoucími účinky a nižším potenciálem způsobovat antibiotickou rezistenci.
Dokument dále zavazuje ke zřízení nezávislé komise pro opatření proti antimikrobiální rezistenci, jejíž práce bude založená na důkazech. Panel, který EU v roce 2025 pomůže financovat částkou 2,5 milionu eur, bude shromažďovat údaje o antimikrobiální rezistenci a má poskytovat pokyny tvůrcům politik na celém světě.
Další cíle se týkají oblasti prevence a kontroly infekcí. Do roku 2030 by tak sto procent zemí mělo mít základní služby v oblasti vody, hygieny a odpadového hospodářství ve všech zdravotnických zařízeních a 90 procent zemí by mělo splnit všechny minimální požadavky Světové zdravotnické organizace na programy v oblasti prevence a kontroly infekcí. Deklarace také obsahuje závazek investovat do usnadnění rovného přístupu k antibiotikům a jejich vhodnému používání.
Pokud jde o zemědělství a zdraví zvířat, prohlášení zavazuje do roku 2030 smysluplně snížit množství antimikrobiálních látek používaných na celém světě v zemědělsko-potravinářských systémech, a to například očkováním zvířat, správnými chovatelskými postupy či hygienou.
V oblasti životního prostředí deklarace zdůrazňuje potřebu prevence a řešení vypouštění antimikrobiálních látek. Vyzývá také k intenzivnějšímu výzkumu a znalostem o environmentálních rozměrech antimikrobiální rezistence či k akcím zaměřeným na řešení klíčových zdrojů antimikrobiálního znečištění.
Deklarace rovněž požaduje, aby organizace spolu se zeměmi aktualizovaly Globální akční plán o antimikrobiální rezistenci do roku 2026. Zároveň vyzývá státy, aby do roku 2030 začaly hlásit údaje o kvalitě sledování antimikrobiální rezistence a používání antimikrobiálních látek s využitím stávajících globálních systémů. Dále zavazuje k tomu, aby 95 procent zemí každoročně podávalo zprávy o provádění svých národních akčních plánů proti antimikrobiální rezistenci.
Evropská komise i WHO deklaraci tleskají
Světová zdravotnická organizace (WHO), Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO), Program spojených národů pro životní prostředí (UNEP) a Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH) deklaraci vítají. WOAH chválí země za to, že uznaly potřebu globálního, regionálního a národního úsilí o řešení antimikrobiální rezistence prostřednictvím přístupu One Health, který prosazuje koncept, že zdraví lidí, zvířat, rostlin a životního prostředí celkově je úzce propojeno a vzájemně závislé.
„Ve století, kdy Alexander Fleming objevil penicilin v laboratoři v Londýně, se antibiotika stala základem medicíny a přeměnila kdysi smrtelné infekce na léčitelné a léčitelné stavy. Hrozí, že antimikrobiální rezistence tento pokrok zvrátí, což z ní bez pochyby činí jednu z nejnaléhavějších zdravotních výzev naší doby. Dnešní prohlášení obsahuje zásadní závazky, které, pokud budou převedeny do praxe, pomohou sledovat antimikrobiální rezistenci, zpomalit ji, rozšířit přístup k antimikrobiálním lékům, jako jsou antibiotika, a podnítit vývoj nových,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
A deklaraci vítá také Evropská komise. „Dnešní politická deklarace je silným signálem globálního závazku řešit antimikrobiální rezistenci – významnou a vyvíjející se zdravotní hrozbu pro každého člověka, komunitu a zemi. Nyní musíme tyto závazky proměnit ve skutečné činy a zintenzivnit naši globální spolupráci v boji proti antimikrobiální rezistenci. Nacházíme se v bodě obratu, který by mohl definovat zdraví a pohodu budoucích generací,“ řekla komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakides.
-mk-
