Vybudování páteřní sítě pohotovostí při urgentních příjmech a posílení práv pacientů – to jsou některé ze změn, které přináší včera vládou schválená novela zákona o zdravotních službách. Úprava, která vstoupila do meziresortního řízení loni v listopadu a vypořádání připomínek ministerstvu zabralo půl roku, šla nakonec na vládu bez rozporu a byla schválena jednohlasně.
„Vláda dnes schválila zásadní novelu zákona o zdravotních službách, která přináší řadu podstatných změn a benefitů pro pacienty. Pacientům bude nově garantována základní síť lékařské pohotovostní služby (LPS) a zároveň bude odpovědnost za zajištění a financování těchto služeb přesunuta z krajů na zdravotní pojišťovny. Ty mají více kompetencí k zajištění financování a dostupnosti služeb, koneckonců je to jejich povinnost,“ uvedl po jednání vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek s tím, že kolem změny očekává v parlamentu diskuzi. Systém, kdy triážní sestra bude třídit pacienty, kteří mají jít na urgent a kteří na pohotovost (za níž se hradí poplatek), každopádně podle ministra zefektivní péči, ušetří peníze a zabrání přejíždění pacientů z jednoho místa na druhé.
Nemocnice by tak nově měly být odpovědny za vytvoření vhodných prostor a jejich věcné a technické vybavení, zatímco zdravotní pojišťovny budou odpovídat za personální zabezpečení s tím, že mají k dispozici nástroje pro motivaci ambulantních lékařů k účasti na pohotovostech. Pracoviště LPS přitom budou moci vznikat i nad rámec páteřní sítě při urgentech, a to v závislosti na potřebě daného regionu, kterou vyhodnotí pojišťovny. V oblastech s omezenou dostupností přitom mohou využít individuálních úhradových dodatků.
Podle Válka tak dojde k odbourání administrativní zátěže krajských úřadů, což byl i požadavek krajů. Zároveň by měla vzniknout jasná síť pohotovostí provázaná s urgentními příjmy. Tím zmizí i problém, kdy někteří pacienti, případně rodiče dětí, nevědí, jestli mají vyhledat pohotovost, nebo urgentní příjem. Vybudování pohotovostí přitom bude podpořeno i dotačním titulem.
Ukotvení dobrovolníků i ombudsmanů
„Druhou zásadní změnou je posílení ochrany pacientů před nezákonnými poplatky. Pacient bude informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb, kdy informace budou více závazné, stejně jako ceník bude jasně zveřejněný. To tu v posledních 30 letech nebylo,“ přiblížil Válek.
Jde například o zákaz požadovat po pacientovi úhradu za péči uhrazenou z veřejného zdravotního pojištění, a to pod pokutou až jeden milion korun. Červenou tak dostanou i poplatky za přijetí do péče. Dále se posilují práva pacienta při poskytování zdravotních služeb, zejména u zvlášť zranitelných pacientů, dětí, lidí s ustanoveným opatrovníkem, obětí domácího či sexuálního násilí nebo osob omezených na svobodě. Nově také budou zakotveni nemocniční ombudsmani, což by mělo vést k efektivnějšímu řešení stížností a podnětů pacientů. Dále dochází k institucionálnímu ukotvení duchovní péče a také dobrovolnictví ve zdravotnictví.
„Máme množství dobrovolníků, kteří pomáhají v nemocnicích, kdy navštěvují starší pacienty či dlouho hospitalizované děti, povídají si s nimi, čtou jim, zkrátka jim dělají zázemí. My tyto dobrovolníky oceňujeme cenou ministra, potřebujeme ale ukotvit jejich ochranu a práva tak, aby proces byl zcela jasný,“ vysvětlil Vlastimil Válek.
Další novinkou jsou centra komplexní péče o děti s dlouhodobým zdravotním problémem. Ty mají poskytnout možnost krátkodobé odlehčovací hospitalizace dítěte, o které je pečováno v domácím prostředí. Délka takové hospitalizace bude maximálně 14 dní v kuse a 60 dní za rok s tím, že dva týdny budou hrazeny z pojištění. Tato zařízení také mají provádět hospitalizace za účelem doléčení dítěte po fázi akutní hospitalizace, kdy mají být blízcí zaučeni v péči o dítě v domácím prostředí.
„Rovněž umožníme zpřístupnění zdravotnické dokumentace pacientům prostřednictvím krajských úřadů v případě naléhavé indispozice jejich lékaře. Není možné, aby se v takovém případě pacient ke své dokumentaci nedostal,“ dodal Válek.
Na druhou stranu budou mít nově poskytovatelé možnost ukončit péči o pacienta, který se proti nim dopustil konání povahy úmyslného trestného činu (pokud tedy chování nebylo způsobeno jeho zdravotním stavem).
K novele (více také zde) se v meziresortním připomínkovém řízení sešla řada připomínek, které se týkaly jak pohotovostí, tak například ukotvení duchovní služby (psali jsme zde či zde). Ministerstvo připomínky vypořádalo před prázdninami po půlroční práci (více zde).
„Zákon byl ve finále bez připomínek, všechny jsme je vypořádali, a byl vládou jednomyslně schválen,“ uzavřel ministr Válek.
-mk-
