O svém působení v roli mluvčího ministerstva zdravotnictví promluvil na 4. ročníku konference Zdravotnického deníku Komunikace ve zdravotnictví Ondřej Jakob. Popsal praktické každodenní fungování svého úřadu a zavzpomínal i na krizové okamžiky, kdy mu nebylo do zpěvu. Následovala řada přednášek a panelová diskuse, které otevřely mnohá aktuální témata a k nimž se vrátíme v dalších článích.
Ondřej Jakob na konferenci promluvil o tom, co ministerstvo aktuálně chystá. „Připravuje se kampaň na očkování proti covidu a chřipce. Neměla by ale být nijak nákladná, využijeme spíše sociální sítě. A to v koordinaci se zdravotními pojišťovnami a s různými organizacemi, tak, aby se informace dostaly především mezi ty zranitelné,“ popsal Jakob. Ministerstvo podle něj připravuje také propagaci EZ karty, jejíž funkcionality se zvyšují.
Mluvčí ministerstva hovořil i o komunikaci resortu s novináři a pochválil přitom formát snídaní s novináři, na němž je prostor k hlubšímu vysvětlení odborné problematiky a které pořádá v poslední době ministerstvo stále častěji.
Jakob na konferenci pochválil také spolupráci ministerstva s novým vedením Státního ústavu pro kontrolu léčiv i s Barborou Mackovou, šéfkou Státního zdravotního ústavu, která se stala také hlavní hygieničkou.
Více než 150 telefonátů denně
Zkušený mluvčí ve svém vystoupení zavzpomínal i na momenty, které pro něj byly ve funkci tiskového mluvčího nejtěžší. „Hodně lidí dnes zapomíná, že i Fialova vláda zažila v podstatě třetinu covidu. Zhruba v polovině našeho nástupu byla varianta delta. A potom přišel omikron, což byly velké nervy, protože jsme nevěděli, jak moc nebezpečný bude. Vlna omikronu přitom byla obrovská a paradoxně i novináři, kteří za ministrem Válkem opakovaně chodili na rozhovory, dnes píšou, že Fialova vláda vůbec nezažila covid,“ připomněl Jakob s tím, že v té době ve funkci mluvčího ministerstva vyřizoval více než 150 telefonických hovorů denně.
Za další z nejnáročnějších období, které za tři roky na ministerstvu zažil označil situaci, kdy na podzim 2022 přestaly být k dispozici sirupy proti horečce. „Tehdy jsme se denně modlili, ať už sirupy přijdou. Představa maminek, kterým chybí prostředek na snížení horečky jejich dětí, byla extrémně nepříjemná. A mimořádně náročná byla samozřejmě i komunikace toho nedostatku,“ zavzpomínal Jakob.
Na konferenci vystoupila řada dalších zajímavých hostů. Náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov akcentoval pozitivní vliv komuninace na zdravotní prevenci a posílení elektronických kanálů, komunikační kanály svého úřadu podrobně popsal ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Tomáš Boráň, o komunikaci směrem k zaměstnancům, k pacientům a i komunikaci mediální komunikace a využívání lékařů v ní mluvila výkonná ředitelka Innova Healthcare Markéta Hellerová, pohled marketingových expertů na komunikaci (nejen) ve zdravotnictví i na to, jak se tato komunikace v posledních letech odtabuizovává přidali ředitel pro strategii agentury Remmark David Palivec a obchodní ředitel agentury McCann Prague Peter Hermann.
Odkud čerpají informace, jaká je podle nich budoucnost printových médií a jak onlinové zpravodajství a sociální sítě změnily život a návyky novinářům i jejich čtenářům. To byla některá z mnoha témat, která rezonovala druhou částí koncerence – panelovou diskusí, jíž se zúčastnili generální ředitel ČTK Jaroslav Kábele, ředitel Komunikace, obchodu a vnějších vztahů Českého rozhlasu Jiří Hošna, vedoucí pořadu Střepiny televize Nova Bára Divišová, výkonný ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky David Klimeš a vedoucí přílohy Orientace v MF Dnes Petr Kamberský.
S obsahem přednášek i panelové diskuse vás v článcích Zdravotnického deníku seznámíme v dalších dnech.
Jakub Němec
Foto: Martin Kovář
Vydavatelství děkuje za podporu konference Všeobecné zdravotní pojišťovně a společnostem Ewing, Remmark, Tiscali Media, McCann, ALK, Innova Healthcare a Garmedis.
