Uvalení daní na nezdravé potraviny by mohlo mít dalekosáhlé pozitivní dopady jak na veřejné rozpočty, tak na zdraví obyvatelstva. Myslí si to britský think-tank Institute for Public Policy Research, který vládě britského premiéra Keira Starmera doporučil nezdravé potraviny zdanit. A také zvýšit dosavadní zdanění tabáku a alkoholu. Podle think-tanku by si díky tomu veřejné rozpočty mohly přijít na dodatečné miliardy liber ročně a v podobných řádech by také ušetřila Národní zdravotní služba (NHS), píše s odkazem na odhady Institute for Public Policy Research britský list Financial Times.
Velká Británie by měla zvýšit daně na tabák a tabákové výrobky, na alkohol a také by měla zdanit nezdravé jídlo, respektive výrobce nezdravých potravin. Ročně by si tak britské veřejné rozpočty mohly přijít na dodatečných deset miliard liber ročně (v přepočtu asi 300 miliard korun) do konce této dekády.
Kromě toho by se tím výrazně zlepšil zdravotní stav obyvatelstva, jelikož zvýšení daní na tabák a alkohol a zavedení daní na nezdravé potraviny by vedlo ke zvýšení cen, a tedy k redukci spotřeby těchto druhů zboží. Vyplývá to ze zprávy think-tanku Institute for Public Policy Research, na kterou odkazuje britský list Financial Times.
Dodatečný fiskální výnos vyplývající z pouhého zvýšení daní a zavedení nových ale není celková úspora, na kterou by se britské veřejné rozpočty mohly těšit. Institut dále odhadl, že jen kvůli onemocnění souvisejícího s konzumací tabáku, alkoholu nebo nezdravého jídla ročně onemocní kolem 900 tisíc lidí v produktivním věku. To představuje ztrátu pro veřejné rozpočty v podobě neuskutečněných daňových příjmů ve výši až pěti miliard liber ročně (v přepočtu kolem 150 miliard korun).
Stamiliardové úspory díky zlepšení zdravotního stavu obyvatel
Další úspory by se podle Institutu mohly projevit ve zdravotnickém systému, tedy v úsporách pro NHS. V důsledku dodatečného zdanění neřestí či nezdravých potravin by se totiž podle expertů Institutu zlepšila zdravotní kondice Britů a už v polovině 30. let tohoto století by tak NHS mohla ušetřit ročně až 18 miliard liber (přibližně 540 miliard korun) ve výdajích na zdravotní péči.
Institute for Public Policy Research také předložil doporučení pro reformu financování Národní zdravotní služby. Vláda by podle autorů zprávy měla výrazně zvýšit investice do NHS tak, aby se v budoucnu nezvyšoval podíl výdajů do zdravotnictví na celkových vládních výdajích. Tyto investice by totiž měly přinést efektivnější fungování NHS, a tedy i efektivnější zdravotní péči a s tím související racionalizaci zdravotnických výdajů.
Peníze by tak namísto do nemocnic měly ve větší míře směřovat do prevence, což by mělo v budoucnu přinést další významné úspory ve výdajích na zdravotní péči. Autoři citované zprávy vládě dále doporučují, aby do legislativy zakotvila cíl během příštích 30 let prodloužit průměrnou délku života ve zdraví nejméně o deset let.
Daňové úlevy za příznivé pracovní prostředí
Vláda by také podle Institutu měla zvýšit investice do infrastruktury, která by umožnila obyvatelům zlepšovat svou fyzickou kondici a zdravotní stav. Tedy do sportovišť jako například bazénů, nebo do zelených ploch, a to především v oblastech, kde je zdravotní stav obyvatel nejhorší.
Ruku v ruce s tím by vláda měla zavést časově omezenou daňovou pobídku zaměstnavatelům, kteří nabízejí pracovní místa ve vysoce příznivém a kvalitním pracovním prostředí. I to totiž podle Institutu může zásadně pozitivně ovlivni zdravotní stav obyvatelstva, což v konečném důsledku může představovat další nezanedbatelné úspory v rozpočtu Národní zdravotní služby.
Zdeňka Musilová
