Bez posílení investic do prevence ztratí Evropa konkurenceschopnost, varují ekonomové

Pro udržení konkurenceschopnosti potřebuje Česko i celá Evropa zdravou a produktivní populaci. A tu nebude mít bez zvýšení investic do prevence. Aby ale byl systém efektivní, musí být efektivita vložených peněz v průběhu času měřena, vyhodnocována a případně upravována. Stále zásadnější pro úspěch proto bude práce s daty. Cestou ke zdravější populaci a značným úsporám národních ekonomik je také dodržování principů snižování zdravotního rizika (harm reduction). V debatě mezinárodní konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence se na tom shodli ekonomové Aleš Rod z Národní ekonomické rady vlády a Francesco Moscone z Brunel University v Londýně a Ca’Foscari University v Benátkách.

Evropa se bude muset podle člena Národní ekonomické rady vlády, ekonoma Aleše Roda výrazně snažit, aby si udržela konkurenceschopnost, demografická křivka je totiž neúprosná. „S přihlédnutím k pomalé automatizaci a robotizaci i k tomu, jak se nám nedaří doplňovat evropskou populaci migrací, se v Evropě budeme muset významně snažit zvyšovat produktivitu práce napříč celým ekonomicky aktivním věkovým cyklem,“ řekl Rod na konferenci Ekonomika prevence s tím, že právě prevence může být v boji o zdravou populaci a konkurenceschopnou ekonomiku rozdílovým faktorem.

„Bavíme-li se o ekonomice prevence, je především důležité rozdělit si prevenci do jednotlivých fází – do prevence primární, tedy předcházení vzniku nemoci, sekundární, tedy snahy o zastavení nemoci, a terciární, kdy už opatření mají spíše limitující charakter progrese nemoci a nákladů. Prevence jako taková je příliš široký pojem, u každé kohorty musíme používat úplně jiné nástroje,“ upozornil Rod.

Ve svém vystoupení mluvil i o ekonomických dopadech toho, že je značná část populace nemocná a nechodí kvůli tomu do práce. „Co se týče absentismu v zaměstnání, podle dostupných dat jsou ročně ztracena 4 procenta pracovních dní v celé Evropské unii kvůli tomu, že lidé absentují na pracovišti, protože jsou nemocní nebo u lékaře. Ve vyjádření v českých korunách, když to vztáhneme na nominální HDP, ztráta přes 300 miliard korun. A když si to znásobíme daňovou kvótou, která je zhruba třetina, tak se dostáváme k potenciálnímu dopadu na veřejné finance. To znamená 100 miliard korun. Bavíme se tady o nějakých nízkých desítkách miliard korun za každé jedno procento snížení absentismu,“ popsal Rod s tím, že nejde rozhodně o jedinou oblast jejíž dopady jsou pro ekonomiku zásadní a které jsou silně ovlivnitelné prevencí.

„Například potenciální dopady zlepšení duševního zdraví jsou až 4 procenta zvýšení ročního HDP, pokud by se zdravotní stav populace dostal z pohledu duševního zdraví do nějakého normálu,“ upozornil Rod. Pokud bychom podle něj takto analyzovali oblast po oblasti, viděli bychom, že těžko uchopitelné, nebo možná pro někoho dokonce virtuální desítky miliard, po jejichž alokaci na prevenci odborníci v oblasti prevence volají, virtuálními vůbec nejsou. „Mají jasně danou koncovku a jde jenom o to, systematicky si rozdělit opatření v oblasti prevence na primární, sekundární a terciární prevenci a přiřadit to k diagnostikám těch onemocnění, které generují zdravotnímu systému největší náklady. A pak skutečně aplikovat evidence based opatření,“ míní Rod.

Každé správné opatření v oblasti zdravotní politiky má podle Roda jasně daný cíl, který je měřitelný, a jasně danou metodiku, kterou se cíl v průběhu času bude měřit. „Protože pokud chceme například snížit závislostní chování, tedy spotřebu alkoholu nebo prevalenci užívání tabáku o něco v nějakém čase, tak to musíme být schopni to změřit, vyhodnotit a potom přijmout aditivní opatření, která mají buď více prohibitivní charakter, nebo naopak více deregulativní charakter. Ale prostě musíme pracovat s těmi daty tak, že musíme být schopni opatření přiřadit nějaký cíl a být ho schopni změřit,“ vysvětlil člen Národní ekonomické rady vlády.

Důležitost využívání dat v diskusi akcentoval i ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. „Více používat datovou základnu bude do budoucna bezesporu nezbytně nutné, protože jen na správných datech se dají dělat správná rozhodnutí. Pro každého manažera je řekněme přístup k validním datům základem pro to, aby se dobře rozhodoval,“ řekl Kabátek. A v této souvislosti zmínil že se pojišťovna chystá více využívat nejen data, ale i umělou inteligenci a spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky, se kterým je v úzkém kontaktu.

Klíčem k úspěchu je možnost volby

Panelovou diskusí mezinárodní konference Ekonomika prevence silně rezonovala i celoevropská témata. Na to, že evropská populace stárne a evropské státy musí vynakládat více peněz na to, aby lidé byli fit, takže se včasná prevence z ekonomického hlediska do budoucna jednoznačně vyplatí, upozornil redaktor The Financial Times Andrew Bounds. A uvedl, že podle údajů OECD padesátníci dnes pracují méně, protože často trpí kritickými zdravotními problémy, ať už je to diabetes nebo rakovina. „A co se týče zdraví mladých lidí, ukázalo se, že v Británii – a platí to i pro Evropu – je určitý počet mladých lidí, kteří nejsou dostatečně zdraví. A tento počet výrazně vzrostl od roku 2008, kdy byla finanční krize, ať už to bylo v důsledku covidu, nebo právě finanční krize,“ varoval Bounds, který v této souvislosti lituje, že se oblastí prevence příliš nezabývá zpráva o konkurenceschopnosti Evropy, kterou zveřejnil italský expremiér a bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi.

Tuto zprávu komentoval také ekonom Francesco Moscone z Brunel University v Londýně a Ca’Foscari University v Benátkách. „Myslím si, že si všichni musíme tu zprávu přečíst a strávit ji. Je v ní spousta konkrétních důkazů, ale v zásadě jde o to, že ten dokument říká, že pokud chce Evropská unie zůstat na globální i regionální úrovni konkurenceschopná, musí udělat spoustu změn, od inovací až po radikální reformy. A není pochyb o tom, že v produktivitě Evropa zaostává, například ve srovnání s Čínou a USA,“ uvedl Moscone.

Řešením je podle něho obnovení evropské produktivity, posílení ekonomického růstu a eliminace výrazných nerovností mezi jednotlivými evropskými státy. Moscone v souvislosti s prevencí kvitoval, že se Evropská komise zaměřuje na řadu směrnic, které souvisí se spotřebou tabáku a alkoholu. „Nyní je chvíle pro revizi v rámci Evropské unie. A myslím si, že jedním ze způsobů, jak se posunout vpřed, je právě snížit podíl všech těch možných rakovinných a kardiovaskulárních onemocnění, které souvisí s životním stylem a o kterých mluvíme tady na konferenci,“ řekl Moscone s tím, že je také zastáncem principů harm reduction.

Klíčem k úspěchu je podle něj rozšiřování sortimentu – lidé by měli mít širší možnosti volby. „To znamená, že namísto toho, aby měli na výběr jen z vysoce rizikových produktů, jako jsou například tradiční cigarety a tabák, měli by mít možnost vybrat si také třeba produkty k vapování, například elektronické cigarety a další produkty,“ uvedl Moscone s tím, že zemí, která v tomto ohledu může jít příkladem, je Švédsko.

Cíl rozšiřování portfolia produktů, z nichž si lidé mohou vybírat je podle ekonoma jasný. „Abychom více přiváděli na trh produkty, které povedou k nižším hospitalizacím, k nižším úmrtím, které budou snižovat zdravotní problémy. Bude to znamenat záchranu životů a menší potíže pro rodiny kuřáků. A pro ekonomiky to bude znamenat možnosti úspor milionů eur,“ popsal Moscone. Dodal nicméně, že existují i produkty, které by měli být zakázány, jako třeba jednorázové elektronické cigarety, které mají řadu příchutí a „chutnají jako bonbóny“. „To je jednoznačně segment průmyslu, který se snaží apelovat na mládež. A to by mělo přestat,“ upozornil ekonom.

Data sama o sobě nestačí

Francesco Moscone hovořil také o klíčovém významu sběru a užití dat. „Data jsou nesmírně důležitá pro to, abychom posoudili různé intervence ze strany státu, sama o sobě však data nestačí… Je důležité mít nějakou teorii, kterou chcete otestovat. Nejenom vzít data, aby mluvila sama za sebe. Pokud chceme například posuzovat politiku v oblasti prevence v rámci Evropské unie, musíme získaná data vážit, ale musíme také počkat, abychom měli přesná hodnocení,“ řekl Moscone, podle něhož je pro ekonomy klíčové nejdříve posoudit, zda je nějaká politika efektivní, a poté změřit, zda daná politika byla opravdu základem úspěchu.

Moscone také upozornil na to, že s tím, jak se evropská společnost vyvíjí, stále se prodlužuje průměrná délka života, lidé ale odcházejí poměrně brzy do důchodu. A porodnost je na velmi nízké úrovni. Zároveň některé státy východní Evropy nejsou příliš nakloněny přijímání migrantů. „Z toho plyne zásadní otázka, kdo bude pracovat na pracovním trhu. A také otázka, jak to bude řešit zdravotnický systém, protože pokud se lidé dožívají vyššího věku, nějak to řešit musí,“ řekl.

Jako příklad v tomto ohledu zmínil Velkou Británii. „Tamní premiér souhlasil s tím, že britský zdravotnický systém nefunguje a je třeba ho opravit. Řekl ale: My NHS (britská Národní zdravotní služba – pozn. red.) nedáme více peněz, pokud neproběhnou reformy. A ne reformy, které proběhnou za rok, ale reformy dlouhodobé,“ popsal Moscone. A dodal: „Takže si myslím, že v Evropě bychom měli zaujmout v jistém smyslu ten britský přístup. Pokud žijeme déle a jsme zdravější, můžeme zlepšit kvalitu a zdraví lidí? A to je dobrá zpráva – ano můžeme. A pak se tedy lidé mohou vrátit do práce, být produktivnější, zvýšit ekonomický růst a v důsledku toho budeme mít více peněz, abychom mohli financovat reformy, které je potřeba udělat.“ Draghiho zpráva přitom nehovoří o konkrétních reformách, hovoří o vizi, včetně řady důkazů, ale nyní se čeká právě na reformy, míní Moscone.

Na to, že je zdravotnictví sdílenou kompetencí mezi členskými státy a Evropskou unií, přičemž více pravomocí leží na členských státech a Evropská unie „tahá spíše za ten kratší konec provazu“, upozornil poslanec Evropského parlamentu Ondřej Krutílek (ODS). Přesto podle něj mohou evropské politiky prevencí výrazně pomoci evropskému zdravotnictví. „Pozitivní role, kterou může Evropská unie a potažmo Evropský parlament sehrát, spočívá především v tom, že bude umožňovat, aby se některé služby nebo věci, ze kterých může těžit celek, lépe rozšířily po EU,“ uvedl Krutílek a jako příklad jmenoval farmaceutický balíček a návrh European health data space.

Prevence versus politické cykly

O potřebě zvýšení investic do prevence, které se jako zásadní téma neslo celou hovořili i vrcholní politici Česka a Slovenska. „Prevence je něčím, co nikdo nezpochybňuje. Každý ví, že jen zdravý stát je silný stát, a že jen silný stát může být konkurenceschopný. A přesto jsem přesvědčen, že nejen Slovensko, ale většina států v Evropské unii a možná i na světě má stále problémy s tím, aby při přípravě svých rozpočtů dokázala investovat do prevence takové množství finančních prostředků, o jakém jsou všichni přesvědčení, že je nezbytné pro to, aby to přineslo efekt,“ zmínil v diskusi slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richard Raši. A vysvětlil, proč tomu tak je. „Investice do prevence je něco, co uděláte dnes, ale politický výsledek to přinese až tehdy, kdy už vás to nezastihne ve funkci,“ řekl. Proto když se schvaluje rozpočet, vždy se podle něj řeší akutní problémy. A přestože všichni politici vědí, že investice do prevence přinese silný a nezpochybnitelný efekt, je mimořádně obtížné vyčlenit na ni adekvátní množství prostředků.

S tím souhlasil stínový premiér Karel Havlíček z ANO, který připomněl, že třetina celosvětového růstu HDP ve 20. století nastala díky zdravější populaci a že se každá koruna, kterou dá stát do prevence, sedminásobně vrátí. „Myslím, že si každý intuitivně uvědomuje, že když dneska budeme dávat do prevence finanční zdroje, tak to vždycky vyjde levněji než případné náklady na budoucí zdravotní péči,“ řekl Havlíček, podle něhož je nesporné, že čím budeme mít jako stát zdravější populaci, tím budeme mít lepší HDP a vyrovnanější rozpočty. Za klíčové považuje i investice do sportu – a to nejen vrcholového, ale především do žákovského a amatérského – a zkrácení čekacích dob na vyšetření.

Na zajímavý aspekt upozornil v diskusi také místopředseda představenstva slovenské Všeobecné zdravotní pojišťovny Matej Fekete, když vysvětloval, že prevence nešetří peníze jen ve zdravotnictví, ale i v dalších resortech. „Průměrný počet dní v pracovní neschopnosti na Slovensku je 46 dní. To je miliarda eur, které dokážeme ušetřit, pokud jako zdravotní pojišťovny budeme aktivně přistupovat k prevenci,“ řekl Fekete s tím, že lidé nebudou tak dlouho v pracovní neschopnosti a nebudou stát systém další peníze v rámci sociálního zabezpečení.

Jakub Němec

Foto: Radek Čepelák

Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Všeobecné zdravotné poisťovně a společnostem Tiscali Media, ALK, Ewing, EUC, AKESO, Sprinx, Národní sportovní agentuře a sportovnímu klubu Dukla.