Čas do nebe rostoucích nákladů končí, zdravotní pojišťovny se musí dramaticky více zaměřit na efektivitu výdajů a hledět za horizont delší než jedna dekáda. A v tom všem by měla zcela zásadní roli sehrát prevence, která je cestou k eliminaci růstu nákladů. Pojišťovny přitom čeká i další výzva – začít více využívat data, která se pro efektivní plánování stávají naprostou nutností. V panelové diskusi mezinárodní konference Ekonomika prevence se na tom shodli ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek a místopředseda představenstva slovenské Všeobecné zdravotní pojišťovny Matej Fekete.
„Pokud ve zdravotnictví nezahájíme nějaké zásadní změny, tak se postupně dostaneme do problémů, které budou mnohem složitější než například problémy sociálního systému nebo problémy ekonomiky jako celku,“ varoval na konferenci ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek. A pokračoval: „Posledních zhruba deset let jsme žili na takovém obláčku, který nepoškodila ani covidová krize, kdy příjmy veřejného zdravotního pojištění extrémně rostly a rostly s nimi i náklady. Takže se vlastně zdálo, že zdravotnictví je zalité sluncem a nemáme žádné problémy. A přes nějaké diskuze o platech a jiných věcech, byly služby doručovány jako velmi kvalitní a byly i velmi dostupné. České zdravotnictví se nemá za co stydět. Letošní rok ale ukazuje, že tomu tak nebude věčně.“
Proto podle něj musí zdravotní pojišťovny přemýšlet hospodářsky. „Kdybychom se nedívali se na nějaký desetiletý nebo patnáctiletý horizont, nemůžeme plnit cokoli, co plnit máme – tedy zajistit stabilní dostupnost zdravotních služeb pro naše klienty,“ uvedl Kabátek. Role prevence je přitom podle něj v tomto směru zcela neoddiskutovatelná. „Kromě toho, že máme bezesporu určité rezervy v oblastech struktury poskytovatelů a efektivity celého systému poskytovatelů zdravotních služeb, tak prevence je jednou z oblastí, kterou dnes můžeme aktivně řešit hospodářsky, to znamená s nějakou investicí do budoucna. Můžeme ji řešit s tím, že bude podmiňujícím faktorem pro to, že udržíme ve zdravotnictví stabilitu,“ řekl na konferenci ředitel VZP.
O nahrazení účetního způsobu uvažování o rozpočtech způsobem hospodářským mluvil na konferenci také stínový premiér Karel Havlíček (ANO). „Nedívejme se na naše rozpočty účetně, dívejme se na ně hospodářsky. Každý, kdo kdy byl v nějaké organizaci, která se dívala dlouho dopředu, třeba ve firmách nebo třeba v jiných institucích, tak ví, že se nemůže dívat jenom z úhlu pohledu dvou let, ale třeba deseti nebo patnácti let,“ uvedl.
Zacíleno na efektivitu
Pojišťovny se dnes podle Zdeňka Kabátka musí zaměřit na efektivitu. „Protože asi těžko budeme dnes, v dobách, kdy se snažíme být nějakým způsobem rozpočtově odpovědní, hledat další zdroje,“ vysvětlil Kabátek. A pokračoval: „Musíme hledat rezervy v oblasti nákladů. A prevence je jednoznačně cesta k tomu, abychom do budoucna eliminovali růst nákladů. A já si myslím, že pojišťovny jsou povinny, aby v oblasti prevence dělaly ty správné kroky, aby cílili na diskuzi s primární péčí.“
V praxi se podle ředitele VZP taková spolupráce daří. „A dnes už chceme diskutovat o zvýšení úhrad tam, kde se setkáváme s motivaci našich klientů – pacientů primární péče – k preventivnímu chování. A daří se i to. Když se podívám na preventivní vyšetření plus screeningy, tak klienti VZP meziročně navýšili čerpání těchto ‚produktů‘ o 25 procent. A to je úspěch primární péče, pojišťoven i ministerstva,“ doplnil Kabátek.
Motivační produkty i sport
Prevenci považuje za jedno ze zcela klíčových témat pro plátce i místopředseda představenstva slovenské Všeobecné zdravotní pojišťovny (VšZP) Matej Fekete. „Prevenci se snažíme propagovat 365 dní v roce. Výsledkem toho je zhruba dvě stě eventů, na nichž se snažíme základnu prevenci dělat s našimi lidmi. A máme v tom skutečně velké úspěchy,“ řekl na konferenci. Fekete v tomto kontextu také dodal, že VšZP musela zrušit oblíbený „zubní“ benefit, v jehož rámci poskytovala lepší finanční podmínky zubní hygieny pro pojištěnce, kteří se zúčastnili zubních preventivních prohlídek. „Bohužel jsme i pro potřeby rozpočtu museli – my i ostatní pojišťovny – tento benefit letos zrušit. Připravujeme ale pro pojištěnce samozřejmě nové benefity, které je mají motivovat k preventivním prohlídkám,“ popsal Fekete.
Prevence by podle Feketeho měla být předmětem zájmu každého člověka. „To znamená, že bychom se měli chtít snažit starat o své zdraví. A co mě trochu zaráží je, že jakmile jsme zmíněný zubní benefit vyloučili, tak nám počty preventivních prohlídek začali klesat. To znamená, že vyčlenit nějaký produkt, který pojištěnce motivuje, aby chodili na preventivní prohlídky, je opravdu velmi důležité,“ upozornil Fekete na konferenci.
Za další klíčový segment prevence označil Fekete i podporu sportu. „Snažíme se úzce spolupracovat v rámci sportu se sportovci, které pak využíváme k propagaci u prevence,“ vysvětlil místopředseda představenstva VšZP. A jako příklad takové spolupráce zmínil memorandum, které VšZP podepsala se slovenským olympijským výborem. „Byli jsme součástí různých akcí, které pořádal olympijský výbor a kde jsme dělali prevenci. Měli jsme enormní záchyt melanomů. Ten počet byl alarmující, lidé totiž tato vyšetření skutečně podceňují,“ dodal Fekete. Za klíčové přitom označili investice do sportu, a to nejen vrcholového, i další řečníci na konferenci, například stínový premiér Karel Havlíček (ANO).
Přístup k validním datům jako nutnost
Ve svém vystoupení Matej Fekete také akcentoval to, že prevence nešetří peníze jen ve zdravotnictví, ale i v dalších resortech. „Průměrný počet dní v pracovní neschopnosti na Slovensku je 46 dní. To je miliarda eur, které dokážeme ušetřit, pokud jako zdravotní pojišťovny budeme aktivně přistupovat k prevenci,“ řekl Fekete s tím, že lidé nebudou tak dlouho v pracovní neschopnosti a nebudou stát systém další peníze v rámci sociálního zabezpečení.
Za zcela klíčové meziresortní politické téma, které si zasluhuje úzkou koordinaci úplně nejvyšších politických pater, označil prevenci i Karel Havlíček. „Je to určitě premiérské téma, což neříkám jenom z politického úhlu pohledu. Já bych řekl, že to je výsostně důležité téma pro nás pro všechny. Máme totiž tendenci prevenci stále podceňovat a spoléhat na léčbu, což má samozřejmě dvě negativní konotace – jednak to může být pro pacienty pozdě a za druhé to stojí celý systém neskutečné peníze,“ poznamenal.
S tím, že zdravotní prevence výrazně přesahuje portfolio ministra zdravotnictví, jednoznačně souhlasí i slovenský ministr pro investice, digitalizaci a regionální rozvoj Richard Raši. Významu prevence podle něj politici sice rozumí, je ale třeba přetavit myšlenky v činy. „Je jen na nás, politicích, abychom začali dělat to, o čem jsme přesvědčeni. Abychom dokázali překonat pohled intervencí, které jsou vázané na jeden politický cyklus. Abychom dokázali přenastavit své myšlení na to, že kde se nedá použít jako řešení zákaz, ať se použije snižování rizika. A abychom naše politická rozhodnutí činili na základě důkazů, a ne na základě pocitů. Pokud se nám to podaří, stane se investování do prevence něčím přirozeným,“ vyzval Raši.
Matej Fekete zmínil v diskusi také to, že – stejně jako pro ostatní hráče v resortu – i pro zdravotní pojišťovny stále roste potřeba využívání zdravotnických dat, které se stávají nezbytnými pro řízení efektivity výdajů. „Na data máme Národní centrum zdravotnických informací, které sumarizuje všechna data. Ale je třeba říci, že každou změnou vlád se ten proces vždy nějakým způsobem oddálí. Tak jako asi i v České republice chybí i u nás v určitých institucích kontinuita. Takže dnes opravdu data nemáme, ale snažíme se i s podporou sociální pojišťovny o to, aby se konečně začala soustřeďovat v eHealth, který máme zaveden,“ řekl na konferenci Fekete.
Důležitost dat zmínil i ředitel VZP Zdeněk Kabátek. „Více používat datovou základnu bude do budoucna bezesporu nezbytně nutné, protože jen na správných datech se dají dělat správná rozhodnutí. Pro každého manažera je řekněme přístup k validním datům základem pro to, aby se dobře rozhodoval,“ řekl Kabátek. A zmínil že se pojišťovna chystá více využívat nejen data, ale i umělou inteligenci a spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky, se kterým je v úzkém kontaktu.
Smazat nerovnosti mezi státy EU
Nejen český a slovenský, ale i evropský pohled na prevenci rezonoval panelovou diskusí konference Ekonomika prevence. Na to, že evropská populace stárne a evropské státy musí vynakládat více peněz na to, aby lidé byli fit, takže se včasná prevence z ekonomického hlediska do budoucna jednoznačně vyplatí, upozornil redaktor The Financial Times Andrew Bounds. A uvedl, že podle údajů OECD padesátníci dnes pracují méně, protože často trpí kritickými zdravotními problémy, ať už je to diabetes nebo rakovina. „A co se týče zdraví mladých lidí, ukázalo se že v Británii – a platí to i pro Evropu – je určitý počet malých lidí, kteří nejsou dostatečně zdraví. A tento počet výrazně vzrostl od roku 2008, kdy byla finanční krize, ať už to bylo v důsledku covidu, nebo právě finanční krize,“ varoval Bounds, který v této souvislosti lituje, že se oblastí prevence příliš nezabývá zpráva o konkurenceschopnosti Evropy, kterou zveřejnil italský expremiér a bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi.
Tuto zprávu komentoval v panelové diskusi také ekonom Francesco Moscone z Brunel University v Londýně a Ca’Foscari University v Benátkách. „Myslím si, že si všichni musíme tu zprávu přečíst a strávit ji. Je v ní spousta konkrétních důkazů, ale v zásadě jde o to, že ten dokument říká, že pokud chce Evropská unie zůstat na globální i regionální úrovni konkurenceschopná, musí udělat spoustu změn, od inovací až po radikální reformy. A není pochyb o tom, že v produktivitě Evropa zaostává, například ve srovnání s Čínou a USA,“ uvedl Moscone s tím, že řešením je obnovení evropské produktivity, posílení ekonomického růstu a eliminace výrazných nerovností mezi jednotlivými evropskými státy. Moscone v souvislosti s prevencí kvitoval, že se Evropská komise zaměřuje na řadu směrnic, které souvisí se spotřebou tabáku a alkoholu. „Nyní je chvíle pro revizi v rámci Evropské unie. A myslím si, že jedním ze způsobů, jak se posunout vpřed, je právě snížit podíl všech těch možných rakovinných a kardiovaskulárních onemocnění, které souvisí s životním stylem a o kterých mluvíme tady na konferenci,“ řekl Moscone s tím, že je také zastáncem principů harm reduction.
Na to, že je zdravotnictví sdílenou kompetencí mezi členskými státy a Evropskou unií, přičemž více pravomocí leží na členských státech a Evropská unie „tahá spíše za ten kratší konec provazu“, upozornil poslanec Evropského parlamentu Ondřej Krutílek (ODS). Přesto podle něj mohou evropské politiky prevencí výrazně pomoci evropskému zdravotnictví.
„Pozitivní role, kterou může Evropská unie a potažmo Evropský parlament sehrát, spočívá především v tom, že bude umožňovat, aby se některé služby nebo věci, ze kterých může těžit celek, lépe rozšířily po EU,“ uvedl Krutílek a jako příklad jmenoval farmaceutický balíček a návrh European health data space.
Jakub Němec
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Všeobecné zdravotné poisťovně a společnostem Tiscali Media, ALK, Ewing, EUC, AKESO, Sprinx, Národní sportovní agentuře a sportovnímu klubu Dukla.
