Britské zdravotnictví čelí největší krizi v historii, přiznal ministr. Záchrana Národní zdravotní služby si vyžádá miliardy liber

Nová britská vláda premiéra Keira Starmera stojí před mnoha těžkými úkoly. Vedle nastartování ostrovní ekonomiky je asi největší výzvou stabilizace a ozdravení britského zdravotnického systému, respektive jeho vlajkové lodi – Národní zdravotní služby (NHS). Starmerův kabinet připravuje desetiletý plán na ozdravení NHS, jenže stále častěji přiznává, že vedle skvělých nápadů to bude vyžadovat také obrovské množství peněz, uvedl britský list Financial Times.

Ministr zdravotnictví v nové vládě premiéra Keira Starmera zahájil veřejnou debatu o budoucnosti britské Národní zdravotní službě (NHS – National Health Service), která je ztělesněním britského systému veřejného zdravotnictví.

Vláda vyzvala veřejnost, zdravotnický personál i odborníky na problematiku zdravotnictví, aby přicházeli s nápady na nový desetiletý plán pro uzdravení nemocného britského zdravotnictví, respektive NHS. Ministr zdravotnictví Wes Streeting připustil, že britský zdravotnický systém se „nachází uprostřed největší krize ve své historii“.

NHS teče jako cedník

Dalo by se s jistou nadsázkou říci, že britská NHS doslova teče jako cedník. Vždyť do konce roku chybí ještě tři měsíce, a rozpočet NHS už je překročen o necelých 400 milionů liber. Výdaje NHS mají v příštím roce stoupnout na 192 miliard liber, což ale po odečtení vlivu inflace znamená reálný nárůst jen o 0,6 procenta v porovnání s rokem letošním. A tak je prakticky jisté, že ani tato suma nebude stačit.

Situaci NHS pro Financial Times trefně popsala Hannah Rose Douglasová, zástupkyně ředitele nadace REAL Centre. „NHS se snaží utíkat, seč jí síly stačí jen proto, aby zůstala stát na místě. Jenže naše populace stárne a potřeby zdravotních služeb rostou, takže se zdá, že přitom vše úsilí NHS jde vlastně zpět,“ uvedla.

Zástupci zdravotnického sektor uvedli, že si byli celkem jisti, že NHS dostane na příští rok v reálných číslech 3 až 4 procenta navíc. Jenže nyní se ptají, z jakého základu bude vláda vlastně vycházet a zda jsou v těchto číslech zahrnuté dohody, které vláda již dříve uzavřela s mladými lékaři, což by mělo stát asi dvě procenta z celkového objemu zdravotnického rozpočtu.

Mohlo by vás zajímat

Slovenské národní ústavy kvůli končícím výpovědním lhůtám lékařů připravují krizové plány

„Zdá se nám, že namísto čtyř procent dostane zdravotnictví navíc jen dvě procenta,“ cituje list Financial Times zdravotníky. Obzvláště ve světle toho, že z vlády zaznívá, že původní odhady růstu zdravotnického rozpočtu o 3 až 4 procenta nebyly správné.

Jenže NHS má mnohem větší problém než jen objem peněz na příští rok. Britské veřejné rozpočty vydávají dlouhodobě na zdravotnictví méně peněz (v přepočtu na osobu) než jiné vyspělé země jako například Německo, Nizozemsko nebo Francie. Za posledních dvacet let se tyto nůžky rozevřely, a zatímco německé veřejné výdaje na zdravotnictví činí přibližně 5700 liber na osobu, ve Velké Británii je to asi o 2000 liber méně. V roce 2005 tento „gap“ činil asi 600 liber.

Vnitřní dluh v investicích i personálu

Vedle toho se v rámci NHS postupem času vytvořil poměrně velký vnitřní dluh. List Financial Times uvádí, že jen opravit veškeré budovy a vybavení, které je v rámci NHS používáno, si vyžádá investici kolem 14 miliard liber (v přepočtu asi 424 miliard korun), z čehož necelá pětina představuje opravy zcela neodkladného rázu.

„Životně důležité části NHS doslova odpadávají po mnoha letech podinvestování,“ uvedl pro Financial Times Saffron Cordery, zástupce poskytovatelů zdravotních služeb pro systém NHS. Podle něho jde v mnoha případech už i o ohrožení bezpečnosti pacientů a zdravotnického personálu. Velká Británie prý řadu let zcela zaostává za srovnatelnými zeměmi co do počtu lůžek nebo diagnostického vybavení.

Vnitřní dluh v NHS se podle expertů týká také personálního zajištění. Přestože se má zvýšit počet studijních míst v medicínských oborech do roku 2031 na dvojnásobek oproti současnému stavu, efekty se dostaví až řadu let poté, protože i po dokončení studií čerstvým absolventům přirozeně nějakou dobu trvá, než se z nich stanou plnohodnotní odborníci.

Wes Streeting se tak snaží do svého desetiletého plánu pro ozdravení NHS už nyní zahrnout princip, podle kterého by už od příštího roku měl vzrůst počet pacientů, kteří budou léčeni mimo nemocniční zařízení, bude se klást větší důraz na prevenci a zrychlení diagnostiky. To vše by mělo přetížené nemocniční síti ulevit. Jenže to není dostatečné dlouhodobě udržitelné řešení krize, v níž se britská NHS nachází, konstatuje Financial Times.

Zdeňka Musilová