Tříciferné číslo na váze je u nás už skoro standardem než vzácností. Bohužel s sebou obezita, která je dnes počítána mezi choroby, spojena s řadou zdravotních problémů, od diabetu po kardiovaskulární komplikace. Proto je třeba s tímto stavem bojovat, a to ideálně už od dětství, kdy je třeba vést děti k tomu, aby se přirozeně hýbaly. Chybět by neměla ani edukace široké veřejnosti. U těch, kde se nepovedlo preventivně zasáhnout, jsou nyní k dispozici (byť v tuto chvíli ještě bez úhrady) moderní léky, které pomáhají bojovat jak proti obezitě, tak jejím komplikacím v podobě diabetu či kardiovaskulárních potíží. Problematice se věnovali odborníci na čtvrtém ročníku mezinárodní konference Ekonomika prevence.
I když v tuto chvíli nemáme přesná data o tom, jaká je vlastně prevalence obezity v české populaci, takže nemáme ani validní mezinárodní srovnání, jisté je, že si nestojíme dobře. „Jsme určitě v nejhorší čtvrtině, co se týče výskytu obezity a nadváhy. Troufnu si říci, že u dětí je to možná ještě o něco horší. Podepsala se na tom i pandemie covid-19 a dlouhotrvající uzavření všeho. Máme tedy velký prostor pro zlepšení,“ uvádí předseda České obezitologické společnosti a přednosta Centra diabetologie IKEM Martin Haluzík s tím, že výskyt pacientů s obezitou stále stoupá.
O to důležitější je, že se podařilo vytvořit Národní obezitologický program, který je v tuto chvíli v připomínkování na ministerstvu zdravotnictví. Ten by měl pokrývat celý přístup k obezitě od prevence po vlastní léčbu.
„Máme velmi dobré první vlaštovky zejména v oblasti preventivních programů u dětí, kde je ideální začínat,“ poukazuje Haluzík. Ve výboru České obezitologické společnosti jsou proto i dva pediatři, Jan Boženský a Irena Hainerová. Už byly i zahájeny diskuze o tom, jak by se měl změnit přístup ve školách – řada dětí totiž doma nedostává správný příklad, takže by měla nastoupit škola, aby se děti nevydaly ve stopách svých mnohdy obézních rodičů.
Odzvoní bariatrické chirurgii?
Pro boj s obezitou je zároveň zásadní spolupráce s praktickými lékaři, kteří mají nejvíce příležitostí pacientům pomoci. Podstatnou roli hraje také edukace lidí, kterou se snaží podporovat i ministerstvo zdravotnictví a Státní zdravotní ústav.
V neposlední řadě dnes začínají hrát důležitou roli léky – antiobezitika. „Jde o léky, které vedle antiobezitického efektu výrazně zlepšují kompenzaci diabetu, některé z nich snižují kardiovaskulární komplikace, některé dokonce i renální komplikace. Máme tedy nástroje, ale zatím nemáme úhradu. Musíme proto velmi pečlivě diskutovat, u koho by úhrada byla nákladově efektivní a vhodná,“ popisuje Martin Haluzík s tím, že návrh, u koho by byla na místě farmakoterapie, je i součástí obezitologického programu, zatím jde ale o iniciální stadium, které je třeba diskutovat s dalšími specializacemi a ministerstvem zdravotnictví.
„Řada moderních antidiabetických léků dnes velmi účinně ovlivňuje obezitu a musím říci, že pokud bych byl bariatrickým chirurgem, tak bych se začal bát o svou klinickou praxi,“ říká k tomu primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce Petr Neužil.
Součástí obezitologického programu jsou i indikátory hodnotící úspěšnost léčby, které se zaměřují na snižování komplikací, zejména kardiovaskulárních a renálních. Cílem je pochopitelně i snižování úmrtnosti. U některých léků už přitom máme data o tom, že skutečně významně snižují kardiovaskulární komplikace i mortalitu.
Práce pro nutričního terapeuta
Léky tak oproti minulosti začínají mít v léčbě mnohem zásadnější úlohu. Z hlediska účinku dokonce mají potenciál posunout se do preventivní roviny. „Pořád je to ale berlička, byť velmi silná a významná, která pacientovi umožní jíst méně – ovlivní mu chutě a zlepší celou řadu dalších parametrů, čímž mu dovolí změnit životní styl. Bránil bych se ale tomu, že bychom měli všem preventivně dávat léky,“ podotýká Martin Haluzík.
„Léky ovšem někteří z nás skutečně potřebují. Vyzdvihl bych ale také roli nutričního terapeuta. Léky pomůžou změnu nakopnout, ale nutriční terapeut to musí dotáhnout. I tady je tedy prostor pro další zlepšování,“ doplňuje Petr Neužil.
Co bychom tedy potřebovali udělat pro prevenci obezity v souhrnu? „Je třeba zvýšit zdravotní gramotnost populace, aby chápala, že obezita je škodlivá, a když s ní nebudeme nic dělat, budeme mít diabetes, kardiovaskulární komplikace a budeme umírat dříve. Tam máme velký prostor, protože v tom česká populace zaostává. Krok číslo dvě je, že pacientům, kteří se něco snaží dělat se svým zdravotním stavem, bychom k tomu měli vytvořit podmínky – měli bychom je pozitivně motivovat a najít prostředky, jak to dělat. A v neposlední řadě musíme vytvořit podmínky lékařům, aby mohli nemoci léčit. Pokud najdeme cestu, jak od praktických lékařů přesunout administrativu jinam, budou mít více času s pacienty mluvit, a musíme jim dát možnost, aby mohli přímo a snadno oslovovat další odborníky, jako jsou nutriční terapeuti a další, kteří jsou nezbytní pro to, abychom obezitu úspěšně léčili. Musíme také diskutovat o těch, kteří potřebují farmakoterapii – jak dlouho ji budou potřebovat, za jakých podmínek ji můžeme hradit a jak moc se nám to vyplatí nejen z pohledu obezity, ale z pohledu prevence diabetu, kardiovaskulárních komplikací a dalších onemocnění,“ shrnuje Martin Haluzík.
Michaela Koubová
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Všeobecné zdravotné poisťovně a společnostem Tiscali Media, ALK, Ewing, EUC, AKESO, Sprinx, Národní sportovní agentuře a sportovnímu klubu Dukla.
