Slovenské státní nemocnice se předháněly v zadlužování po celá léta. Součástí konsolidace veřejných financí je proto záměr transformovat je na akciové společnosti. To by mělo zajistit větší odpovědnost za jejich provoz. Za vládu obsah konsolidace oznámil mimo jiné i premiér a předseda strany Smer-SD Robert Fico. Při poslední velké reformě zdravotnictví před zhruba 20 lety, kdy měly být všechny státní nemocnice transformovány na akciové společnosti, se Fico jako tehdejší lídr opozice proti tomuto kroku postavil. Svůj postoj pak zopakoval i během své druhé vlády v roce 2012. Nyní prosazuje transformaci sám. Ta však zatím nenabyla reálných obrysů, což připouštějí i ve Směru. Sami šéfové státních nemocnic připomínají, že samotná změna právní formy není řešením stavu státních nemocnic. O transformaci prý zatím nemají dostatek informací.
Státní nemocnice v působnosti ministerstva zdravotnictví by se měly přeměnit ze státních příspěvkových organizací na akciové společnosti. Jedná se o součást konsolidace veřejných financí. Důvodem jsou především dluhy, které státní nemocnice dlouhodobě generují. Slovensko má kvůli tomu problémy i v Bruselu, protože porušuje evropskou směrnici z roku 2011 o opožděných platbách, která ukládá orgánům veřejné správy platit svým dodavatelům do 30 dnů, v případě nemocnic do 60 dnů. To konstatoval i Evropský soudní dvůr (ESD) v Lucemburku. Transformace by měla zajistit větší odpovědnost při řízení nemocnic. Ty se již nebudou moci zadlužovat, protože to zákon neumožňuje. Do hry budou vstupovat věci jako předlužení, úpadek, insolvence nebo konkurz.
Záměr transformace prosazuje i premiér Fico. V minulosti však proti takovým úvahám tvrdě bojoval. Jako lídr opoziční strany se postavil proti například za druhé vlády Mikuláše Dzurindy, kdy se připravovala transformace nemocnic. Na akciovou společnost se nakonec transformovaly pouze nemocnice v Popradu, Národní ústav srdečních a cévních chorob, Středoslovenský ústav srdečních a cévních chorob a Východoslovenský ústav srdečních a cévních chorob. Fico svůj postoj k transformaci nemocnic na akciové společnosti zopakoval i v roce 2012 během své druhé vlády. Podle jeho slov by se jednalo pouze o přípravu na privatizaci nemocnic. Zdravotnický deník se zeptal samotného premiéra, co jeho názor na transformaci změnilo. Na otázky však do zveřejnění článku neodpověděl.
Přestože transformace byla avizována při konsolidaci veřejných financí, která již byla schválena v parlamentu a čeká se jen na podpis prezidenta, v transformaci nemocnic se zatím nic nestalo. Skutečnost, že transformace není zaručena, připouští i sama vládnoucí strana Smer. „Tuto záležitost, transformaci nemocnic na akciové společnosti, vnímám v tuto chvíli spíše jako otevření debaty o tom, jak stabilizovat a zefektivnit zdravotní systém na Slovensku. Pokud se tato otázka skutečně dostane do praxe, rád se k ní vyjádřím,“ řekl Zdravotnickému deníku předseda parlamentního zdravotního výboru Vladimír Baláž (Smer-SD).
Pouhá změna právní formy není řešením
Někteří ředitelé státních nemocnic se k návrhu na jejich transformaci staví odmítavě, jiní hodnotí záměr komplexněji. „Téma právní formy poskytovatelů lůžkové zdravotní péče, respektive transformace nemocnic v působnosti ministerstva zdravotnictví ze státních příspěvkových nemocnic na akciové společnosti, má několik úhlů pohledu. Zjednodušeně – obecně řečeno, jeden je legislativně-právní a druhý ekonomický. První z nich má dopad na řízení společnosti, tedy na její orgány a z toho vyplývající odpovědnost, a druhý, který s prvním rovněž souvisí, má dopad na objem disponibilních zdrojů. V zásadě to však znamená, že bude nutné výrazně doplnit systém v typu lůžkové zdravotní péče,“ uvedla pro Zdravotnický deník Miriam Lapuníková, ředitelka Fakultní nemocnice F. D. Roosevelta Banská Bystrica.
Podle jejích slov je však třeba říci, že samotné dofinancování systém nespasí, protože samo o sobě nepřinese zvýšení kvality ani efektivity, v nichž je velký prostor pro zlepšení a které mají vliv na udržitelný, ekonomicky a medicínsky efektivní provoz. „Vzhledem k tomu je vysoce pravděpodobné, že samotná změna právní formy není řešením stavu státních nemocnic. Nemáme reálně dostatek informací, které by představovaly proces transformace, cíle, strategie a úkoly v čase, proto nemůžeme dát relevantní odpověď na všechny otázky,“ dodala Lapuníková.
Podle ředitele banskobystrické nemocnice je však změna právní formy některých nemocnic „silně politické téma“, které má argumenty na obou stranách. „Myslím si, že v této debatě bude hrát roli fakt, že zdraví je smíšený statek, což zjednodušeně řečeno znamená, že se o něj musí starat jak jednotlivec, tak stát. Zároveň věřím, že při politickém rozhodování bude zohledněn fakt dobré praxe ve světě a zejména v Evropě, která je nám kulturně blízká,“ uzavřela.
Ostatní státní nemocnice buď nemají o transformaci dostatek informací, nebo se odvolávají na kompetenci ministerstva zdravotnictví. „Všechna připravovaná konsolidační opatření, stejně jako další změny v řízení zdravotnických zařízení, jsou plně v kompetenci našeho zřizovatele a UNLP Košice není oprávněna je komentovat,“ uvedla například košická nemocnice. Fakultní nemocnice s poliklinikou Nové Zámky naproti tomu uvádí, že o této změně zatím nemá žádné informace. Fakultní nemocnice Trenčín se vyjádřila, že je připravena poskytnout plnou součinnost ministerstvu zdravotnictví při přípravě opatření k zajištění lepšího hospodaření zdravotnických zařízení.
Bez dofinancování to nepůjde
Dluh státních nemocnic se pohybuje na úrovni zhruba 800 milionů eur. Evropská komise (EK) loni v dubnu pohnala Slovensko k soudu kvůli tomu, že se slovenské státní nemocnice neustále opožďují s platbami. Komise navíc poukázala na to, že i přes opakovaná upozornění a zahájení soudního řízení Slovensko nezjednalo nápravu.
Podle rozsudku Soudního dvora EU Slovensko v letech 2015 až 2022 nezajistilo, aby veřejné zdravotnické subjekty hradily své obchodní závazky ve stanovené lhůtě, maximálně však do 60 kalendářních dnů. Podle soudu činila průměrná délka plateb v roce 2015 400 dní, v roce 2017 460 dní a poté až 750 dní. V letech 2021 a 2022 stále přesahovala 60 kalendářních dnů – 204 dnů za období od prosince 2021 do června 2022 a 232 dnů za období do prosince 2022.
Soud tedy konstatoval, že Slovensko porušuje směrnici o opožděných platbách a musí neprodleně splnit rozsudek soudu. Pokud Evropská komise shledá, že rozsudek nesplnilo, může podat další žalobu, v níž již může požadovat finanční sankce. Pokuta by mohla být stanovena na téměř 700 tisíc eur. Kromě toho může Komise Slovensku nařídit i zaplacení penále, pokud země nevyřeší problém s pozdními platbami faktur.
Mohlo by vás zajímat
Transformace nemocnic se tedy neobejde bez jejich financování. „Při současném zadlužení není možné nemocnice transformovat, transformovali bychom je rovnou do konkurzu. Je třeba je rekapitalizovat,“ potvrdil v rozhovoru pro Zdravotnícký deník analytik Institutu ekonomických a sociálních analýz (INESS) Martin Vlachynský. Podle něj se nemocnice jako akciové společnosti nebudou moci zadlužovat jako doposud. Zákon to totiž neumožňuje. „Do hry vstupují věci jako předlužení, úpadek, insolvence nebo konkurz. Transformaci si musíme představit ne jako kouzelný proutek, ale jako bič. Ta začne vedení a akcionáře plácat po zádech, jakmile se finanční situace začne zhoršovat. Ale další peníze tímto bičem nevykouzlí,“ dodal.
Miroslav Homola
