Prezidentské volby ve Spojených státech se kvapem blíží. Američané a Američanky si již za necelé tři týdny vyberou nového prezidentka či prezidentku. Jisté je, že do Bílého domu se začátkem ledna příštího roku nastěhuje demokratka Kamala Harrisová, nebo republikán Donald Trump. Jaký dopad bude mít její či jeho prezidentství na zdravotnictví a farmaceutický průmysl? Přehled přinášejí portály Fiercepharma.com nebo Clinical Trials Arena.
Začněme tím, co americký zdravotnický systém trápí již řadu let. Tedy vysokými cenami léků na předpis, jež v mnoha případech doslova „plundrují“ systémy Medicare a Medicaid. Podle portálu Clinical Trials Arena s tím slibují něco udělat obě strany, jež usilují o vstup do Bílého domu hlavním vchodem.
Pokud se prezidentkou USA stane Kamala Harrisová, v oblasti zdravotnictví bude nejspíše stavět na tom, co jí zanechal současný šéf americké administrativy Joe Biden. A pravděpodobně se Harrisová soustředí především na zavádění dalších reforem, jež budou mít za cíl držet ceny léků na předpis na uzdě. Dá se očekávat důsledné uplatňování zákona pro redukci inflace (IRA – Inflation Reduction Act), který k tomu vládě poskytuje poměrně účinné nástroje.
V této oblasti má ale na čem stavět také Donald Trump. Během jeho prvního prezidentského mandátu totiž započala příprava zákonů, které rovněž měly zredukovat objem výdajů na léky na předpis. Jenže jejich podoba byla představena příliš pozdě na to, aby je zákonodárci stihli uvést v život.
Ceny léků chtějí řešit Harrisová i Trump
Trumpův boj s vysokými cenami léků stojí na porovnávání cen terapií v různých zemích. Z toho by vyplynula povinnost svázat ceny léků se srovnatelnými, avšak lacinějšími léky v zahraničí. A to na sedm let. Podle portálu Clinical Trials Arena by tento princip mohl fungovat zároveň se zákonem pro redukci inflace, respektive by jej vhodně doplňoval.
Kamala Harrisová však možná půjde v boji proti drahým lékům ještě dál. Slíbila totiž prosazení legislativy, která zavede cenové stropy na inzulín s tím, že by se týkaly lidí, jejichž zdravotní péče není hrazena ze systému Medicare. Harrisová také hodlá zlepšovat dostupnost inovativních, avšak nákladných terapií prostřednictvím zřízení centra pro buněčnou a genovou terapii, které by bylo součástí systémů Medicare a Medicaid.
Mohlo by vás zajímat
Oba dva prezidentští kandidáti jsou rovněž víceméně za jedno v přístupu k patentové ochraně léků, konkurenci ve farmaceutickém sektoru včetně pravomocí Federální obchodní komise. Její předsedkyně Lina Khanová je sice nominantkou Joea Bidena, avšak spokojenost s její prací vyjádřil i Trumpův kandidát na viceprezidenta J. D. Vance.
Kandidáty štěpí přístup k Obamacare a interrupcím
Rozdíly lze u obou kandidátů na prezidenta či prezidentku USA spatřovat v přístupu k projektům, pro něž se vžilo označení Obamacare. Zatímco u Harrisové se dá očekávat, že je bude chtít spíše dále rozvíjet či rozšiřovat, u Trumpa je nutné počítat spíše se zpřísněním podmínek pro zařazení do programu Medicaid, omezení výdajů na něj, nebo dokonce oživení myšlenek na jeho úplné zastavení, píše portál Clinic Trials Arena.
Zcela jasně se pak oba kandidáti rozcházejí v názoru na umělé přerušení těhotenství, byť zde nejde výlučně o zdravotnickou otázku. Během prezidentství Donalda Trumpa došlo ke zrušení rozhodnutí v případu Roe vs. Wage Nejvyšším soudem, které garantovalo právo na přístup k umělému přerušení těhotenství. Tento verdikt sice interrupce nezakázal, vrátil však v této otázce kompetence zákonodárcům jednotlivých státu americké unie. Kamala Harrisová se však staví za právo žen se pro umělé přerušení těhotenství rozhodnout.
Farmaceutický byznys se těší spíše na Trumpa
Experti, které oslovil portál Fiercepharma.com, také odhadli, jak by se pod Harrisovou a Trumpem dařilo americkému farmaceutickému průmyslu. Podle analytiků poradenské společnosti BMO Capital se dá očekávat, že Donald Trump by „šel naproti“ biofarmaceutickým společnostem, zatímco u Harrisové vidí spíše zdrženlivost.
Odborníci v této souvislosti také připomínají, že otázka cen léků je mnohem důležitější pro Harrisovou, což nemusí být pro farmaceutické firmy zrovna dobrá zpráva. Také v otázce daňového zatížení korporací, které samozřejmě ovlivňuje i farmaceutické společnosti, očekávají „blahodárnější“ dopad vítězství Donalda Trumpa.
Zdeňka Musilová
